Tento příspěvek byl přečten600krát!

Přírodní památka Bílá skála se nachází v příkrém svahu nad Vltavou, nad Povltavskou ulicí. Ze severovýchodu na území navazují objekty nemocnice Bulovka, ze severozápadu ji ohraničují objekty matematicko-fyzikální fakulty a komunikace V Holešovičkách. Územím prochází těleso železniční trati směřující do zastávky Praha-Holešovice, z větší části zahloubené do tunelu.

KONICA MINOLTA DIGITAL CAMERA

Chráněné území je významné především geologicky – podle zřizovacího předpisu z roku 1988 je předmětem ochrany „významný krajinný prvek skalnatého údolí Vltavy, stratotyp libeňského souvrství, opěrný profil letenským souvrstvím a výskyt význačných druhů organismů“.

bila-skala2

Hlavní geologickou jednotkou je křemenný pískovec bělošedé až žlutošedé barvy, jehož ložisko probíhá v pruhu od břehů Vltavy až po křižovatku na Vychovatelně (mimo přírodní památku probíhá již v užším pásu pod nemocničními budovami). Je z období paleozoika (prvohor), konkrétně středního a svrchního ordoviku, tedy před 443-470 miliony lety. Součástí přírodní památky je i několik mezinárodně významných nalezišť zkamenělin, které dokumentují vývoj života v tomto období. Odtud byl popsán blíže neurčitelný organismus Pragichnus fascis.

bila-skala3

Botanický význam území je spíše podružný. Je odtud známo několik ohrožených druhů, např. bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), škarda smrdutá mákolistá (Crepis foetida subsp. rhoeadifolia), vikev kašubská (Vicia cassubica), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica) nebo sesel sivý (Seseli osseum).

Asi nejvýznamnějším nálezem byl od roku 1996 jeřáb dubolistý (Sorbus quernea), který byl popsán na blízké Jabloňce a zjištěn byl také v areálu trojské botanické zahrady. Punc lokality s výskytem kriticky ohroženého endemického druhu však nevydržel dlouho – pouze do roku 2013, kdy byl publikován článek o taxonomickém omylu (záměny) tzv. jeřábu dubolistého za naturalizovaný nepůvodní druh jeřáb Mougenotův (Sorbus mougenotii). Ten přirozeně roste v horách střední a západní Evropy, z Pyrenejí až do Alp a Vogéz. A nepochybně byl vysazen jak v Troji, tak také v Libni.

KONICA MINOLTA DIGITAL CAMERA

Jeřáb Mougenotův ale není jediným vysazeným druhem. Ze zajímavějších druhů je jím také mišpule obecná (Mespilus germanica). Tato ovocná dřevina pochází z jihovýchodní Evropy až po Arménii. V Čechách byla pěstována už od 12. století a její přívlastek „germanica“ naznačuje její dřívější pěstování v německých klášterních zahradách. Pozůstatky pěstování jsou uváděny i jinde, např. v Troji, každopádně Bílá skála je v současně jediných chráněným územím v Praze, kde je evidována. Dnes se cíleně pěstuje už jen zřídka.

bila-skala5

Z lesních stanovišť se v území nacházejí porosty suché acidofilní doubravy, konkrétně fragment degradovaného porostu mezofilní acidofilní doubravy as. Luzulo luzuloidis-Quercetum petraeae. Reprezentativní porost se nachází v části blíže matematicko-fyzikální fakulty. Dominantu ve stromovém opatře tvoří duby zimní (Quercus petraea) a také duby letní (Quercus robur). Z keřů byly zaznamenány hlohy (Crataegus sp.), bříza (Betula pendula) nebo mahalebka (Prunus mahaleb). V bylinném patře roste metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a kostřava ovčí (Festuca ovina). Z obvyklých druhů zde roste ještě jestřábník okoličnatý (Hieracium umbellatum). Dále byly zaznamenány oman hnidák (Inula conyzae) nebo rozchodník velký (Hylotelephium maximum).

bila-skala6

Na skalnatých svazích ji střídají suché acidofilní doubravy as. Viscario vulgaris-Quercetum petrae. Mezi pokroucenými a zakrslými duby se vzácně z keřů objevují hlohy (Crataegus sp.), mahalebky (Prunus mahaleb) nebo růže (Rosa sp.). Místa jsou prakticky bez bylinného podrostu.

bila-skala7

Častým typem vegetace jsou vysoké mezofilní a xerofilní křoviny s javory (Acer campestre, Acer platanoides), hlohy (Crataegus sp.), jasany (Fraxinus excelsior), ptačími zoby (Ligustrum vulgare), třešněmi (Prunus avium), mahalebkami (Prunus mahaleb), trnkami (Prunus spinosa) nebo řešetláky (Rhamnus cathartica).

KONICA MINOLTA DIGITAL CAMERA

Nelesní typy vegetace mají buď charakter mezofilních ovsíkových luk v části nad hranou svahu nebo ochuzených teplomilných trávníků při hraně svahu nebo pod ním. V těchto typech porostů byl zaznamenán výskyt např. hvozdíku kartouzku (Dianthus carthusianorum), mochny stříbrné (Potentilla argentea), čičorky pestré (Securigera varia), omanu hnidáku (Inula conyzae), rozchodníku velkého (Hylotelephium maximum), jestřábníku chlupáčku (Hieracium pilosella), kostřavy žlábkaté (Festuca rupicola), pýru prostředního (Elytrigia intermedia), řebříčku (Achillea millefolium agg.) nebo třezalky tečkované (Hypericum perforatum).

bila-skala9

Zajímavostí je, že do prostoru přírodní památky byl situován děj „Lovců mamutů“ Eduarda Štorcha. To byl také jeden z důvodů, proč byl pro název chráněného území zvolen název Bílá skála.

Seznam druhů cévnatých rostlin nalezených v přírodní památce v roce 2015:

Acer campestre
Acer platanoides
Achillea millefolium agg.
Arrhenatherum elatius
Avenella flexuosa
Betula pendula
Calamagrostis epigejos
Calluna vulgaris
Corylus avellana
Crataegus sp.
Dianthus carthusianorum
Elytrigia intermedia
Euphorbia cyparissias
Festuca ovina
Festuca rupicola
Fragaria vesca
Fraxinus excelsior
Geum urbanum
Hieracium pilosella
Hieracium umbellatum
Hylotelephium maximum
Hypericum perforatum
Inula conyzae
Ligustrum vulgare
Maespilus germanica
Potentilla argentea
Prunus avium
Prunus mahaleb
Prunus spinosa
Pyrus communis
Quercus petraea
Quercus robur
Rhamnus cathartica
Rosa sp.
Rubus fruticosus agg.
Securigera varia
Stellaria media
Taraxacum sect. Ruderalia
Vaccinium myrtillus

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Publikováno dne 22.12.2015.

Fotografováno dne 14.9.2006, 22.9.2006 a 8.11.2015.

 

Na projekt Ohrožená pražská příroda finančně přispělo Hlavní město Praha.

Facebook