Možnosti záměny, příbuzné druhy: Zejména plovoucí jedinec může být zaměnitelný za nutrii (Myocastor coypus), která má ale jiný tvar hlavy, dlouhé bílé vousy, bíle zbarvenou srst u nozder, ocas na průřezu oválný a porostlý štětinami. Ondatra pižmová (Ondatra zibethicus) je výrazně menší a má ocas ze stran zploštělý (neštětinatý). U ondatry je při plavání patrný vlnivý pohyb ocasu. Bobr evropský je z těchto druhů největší a ocas má svrchu silně zploštělý (a také neštětinatý).
Ekologie: Bobři jsou vázáni především na pomalu tekoucí až stojaté vody, které mají dostatečnou hloubku s omezeným kolísáním vodní hladiny (potoky, pomalu tekoucí řeky větší odstavená říční ramena, rybníky, kanály, náhony se stabilizovanou hladinou vody, zdrže nad jezy, jezera po těžbě štěrkopísku). Tento druh dává přednost tokům a vodním plochám s dobře rozvinutými břehovými porosty vrb a topolů.
Celkový areál rozšíření: Původní areál zahrnoval především lesní pásmo celé Eurasie od západní Evropy po Sibiř. Intenzivním lovem pro cennou kožešinu, maso a castoreum byl do konce 19. století na většině území vyhuben. Z původních populací ve Francii, Německu, Norsku, Bělorusku a několika míst v Rusku byl na řadě míst repatriován. Nyní se vyskytuje v převážné většině evropských států a i v asijské části areálu se navrací se na místa svého původního výskytu.
Rozšíření na území České republiky: Plošné osídlení je přítomno na Moravě a ve Slezsku, kde obývá povodí řeky Moravy, Dyje a Odry. Druhá největší populace je soustředěna do jihozápadních Čech (odkud se Berounkou bobr rozšířil i do Prahy). Dále je kontinuálně osídlen úsek středního toku Labe a také povodí Divoké Orlice. Vzhledem k plošnému šíření předmětného druhu dochází k postupnému spojování výše popsaných populací.
Rozšíření na území Hlavního města Prahy: Bobr evropský migrací tokem Berounky osídlil Prahu – první záznamy pocházejí z roku 2014 z oblasti Černošic. V následujících letech byl potvrzen výskyt i na dalších lokalitách k soutoku s Vltavou a také v navazujícím toku Vltavy. Zatím ojedinělé jsou nálezy i jinde v Praze, jako je Veslařský ostrov v Podolí či úsek Vltavy v Troji.
Ohrožení a ochrana: Některé lokality jsou územně chráněny, jako jsou přírodní památky Krňák a Komořanské a modřanské a tůně. V současné době dochází k postupnému nárůstu početnosti a šíření bobra do nových oblastí, proto mu bezprostřední ohrožení nehrozí. Škody působené bobry na tzv. trvalých porostech (převážně dřevinách) a nesklizených polních plodinách jsou kompenzovány státem. Podle červeného seznamu je řazen mezi druhy málo dotčené (LC), zákonem je chráněn jako druh silně ohrožený. Je to také evropsky významný druh uvedený ve směrnici č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, v přílohách II a IV.
Autor textu: Daniel Hrčka.
Autoři fotografií: Martina Kišelová (fotografie bobra), Daniel Hrčka (požerky pod národní přírodní rezervací Větrušické rokle, prosinec 2020).
ZAJÍMAJÍ VÁS I DALŠÍ EVROPSKY VÝZNAMNÉ DRUHY? POŘIĎTE SI PUBLIKACI „EVROPSKY VÝZNAMNÉ DRUHY PRAHY“.
Zdarma k vyzvednutí na Magistrátu hl. m. Prahy, k zapůjčení v knihovnách v Praze, Kladně, Plzni, Olomouci, Ostravě..
Poslat emailem
