CERASTIUM DUBIUM (Bast.) Guépin – rožec pochybný

Publikováno: 24.1.2017 | Autor: Radim Cibulka

Tento příspěvek byl přečten2056krát!

Slovensky: rožkovec lepkavý, německy: Klebrige Hornkraut, polsky: rogownica lepka.

Syn.: Stellaria viscida Bieb, Cerastium anomalum W. et K. in Willd., Stellaria dubia Bast., Stellaria anomala (W. et K.) Rchb., Dichodon anomalum (W. et K.) Rchb., Arenaria anomala (W et K.) Shinners, Dichodon dubium (Bast.) Ikonn., Dichodon viscidum (Bieb.) Holub

Čeleď: Caryophyllaceae Juss. – hvozdíkovité

Popis: Jednoletá, jemně a hustě žláznatě pýřitá až lepkavá bylina vysoká 8-30 cm. Lodyhy jsou přímé až poléhavé, listnaté, často větvené. Přízemní listy jsou obkopinaté, protažené v řapík, záhy zasychající, lodyžní listy jsou přisedlé, čárkovité, 10-30 mm dlouhé a 1-2 mm široké, tupé nebo zašpičatělé, bez palistů, žláznatě pýřité. Květy o průměru 8-10 mm vyrůstají v řídkých vidlanech, jsou pětičetné, na přímých, žláznatě pýřitých až lepkavých stopkách, s bylinnými, žláznatými, čárkovitě kopinatými listeny. Kališní lístky jsou kopinaté, úzce blanitě lemované, žláznaté. Korunní lístky jsou bílé, dvouklané, o třetinu delší než kališní. Čnělky jsou tři. Plodem je rovná úzce válcovitá tobolka, se šesti zuby, asi dvakrát delší než kalich. Semena jsou četná, drobná, světle hnědá. Kvete od května do června.

Záměny: Zaměnitelný především za některé rožce, od nichž se dobře odliší třemi, nikoli pěti čnělkami. V úvahu připadají i některé ptačince, například ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), ten je však celkově větší a roste hlavně v lesích. Ostatní naše úzkolisté druhy rodu ptačinec mají blanité listeny. Navíc jde o rostliny víceméně lysé.

Ekologie: Roste na loukách, pastvinách, na zaplavovaných nebo podmáčených lučních či polních sníženinách, na okrajích polí, na lučních cestách, v příkopech, řidčeji v narušených trávnících, na březích vod, ojediněle na rumištích. Roste na narušených, podmáčených a zaplavovaných místech, s dostatkem dusíku, často se zvýšeným obsahem solí v půdě.

Rozšíření v České republice: Roste na vhodných místech na jižní Moravě, druhotně a nestále v Polabí.

Celkové rozšíření: Roste od severozápadní Francie po střední Rusko, především v jižní a jihovýchodní Evropě a v jihovýchodní části Evropy střední, dále je uváděn ze západní Asie a severní Afriky. Zavlečen byl do severní Ameriky.