Tento příspěvek byl přečten1539krát!
Synonyma: Cottus affinis Heckel, 1837; Cottus ferrugineus Bonaparte, 1846; Cottus ferrugineus Heckel & Kner, 1858; Cottus gobio gobio Linnaeus, 1758; Cottus gobio jakartensis Berg, 1916; Cottus gobio jaxartensis Berg, 1916; Cottus gobio koshewnikowi (non Gratzianov, 1907); Cottus gobio macrostomus Jeitteles, 1863; Cottus gobio pellegrini Vladykov, 1931; Cottus gobio pellegrini Bacescu & Bacescu -Mester, 1964
Třída: Actinopterygii – paprskoploutví
Řád: Scorpaeniformes – ropušnicotvární
Čeleď: Cottidae – vrankovití
Možnosti záměny, příbuzné druhy: Vranka obecná je podobná příbuznému druhu vrance pruhoploutvé (Cottus poecilopus) – její tmavé skvrny na břišních ploutvích splývají a vytvářejí výrazné tmavé příčné pruhy. Mimo to má břišní ploutve delší, dosahují až k řitnímu otvoru. Zjištěna byla zatím pouze na Moravě (v povodí Moravy a Odry).
Ekologie: Žije v tekoucích vodách s čistou vodou a dostatečným nnožstvím rozpuštěného kyslíku ve vodě. Vyskytuje se nejčastěji v mělčích úsecích u dna, které vyžaduje členité, kamenité či štěrkopísčité. Většinu času se ukrývá pod kameny. Je to bioindikační druh, jejíž výskyt prokazuje vysokou kvalitu toku, resp. velmi čistou vodu.
Celkový areál rozšíření: Evropský druh, jehož areál zahrnuje většinu evropských států. Není znám z větší části Pyrenejského poloostrova (Portugalsko, větší část Španělska), z Irska a Skotsku, z velké části Itálie a Balkánského poloostrova (zcela chybí v Řecku). Východní hranice sahá až k Uralu a na Krym.
Rozšíření na území České republiky: Vyhledává především horské a podhorské potoky a říčky pstruhového charakteru v povodí Labe, Odry i Moravy, místy může zasahovat až do střední části parmového pásma.
Rozšíření na území Hlavního města Prahy: V Praze se vranka vyskytovala v minulosti, v souvislosti se zlepšující se kvalitou vody se na území Prahy vrátila a místy tvoří již běžnou součást povodí. Známá je z několika úseků Vltavy a také z Berounky. Potvrzena byla i v menších potocích na řadě míst Prahy: v Únětickém, Šáreckém, Prokopském, Radotínském, Kunratickém a Říčanském potoce a také v Botiči.
Ohrožení a ochrana: Pro zachování výskytu jsou ohrožujícími faktory snižování kvality vody a také nevhodné technické zásahy. Ohrožovat ji mohou přirození predátoři vysazovaní v nadměrných počtech, kterými jsou lososovité ryby, zejména pstruh obecný (Salmo trutta). Některé úseky s výskytem vranky jsou také územně chráněny. V povodí Vltavy v Praze-Troji byl navržen úsek s jejím výskytem jako chráněné území Vltavské peřeje.
Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.
Fotografováno při ichtyologickém průzkumu Otročínského potoka u obce Otročín v roce 2011.