Možnosti záměny, příbuzné druhy: Od dalších druhů raků (např. raka říčního – Astacus astacus), včetně nepůvodních druhů, se odlišuje světlou spodní stranou klepet (nikdy nemají červenou barvu), klepeta jsou mohutná, široká a drsná na povrchu, dále má rak kamenáč má pouze jeden pár postorbitálních lišt, které jsou nízké a dozadu se ztrácejí.
Ekologie: Rak kamenáč vyhledává meandrující neregulované potoky v klidných zónách a s dostatečným množstvím přirozených úkrytů, zpravidla ve výše položených úsecích toku. Je indikátor čistých potoků, snáší ale i určitou míru znečištění. Dno bývá kamenité nebo štěrkovité, v příbřežní vegetaci často se spletí kořenů, které raci využívají jako úkryty.
Celkový areál rozšíření: Evropský druh s těžištěm rozšíření ve střední a jihovýchodní Evropě. Západní hranice probíhá Lucemburskem a Francií. Na jihu zasahuje k Alpám a Jaderskému moři. Na východě končí areál v Rumunsku a Bulharsku. Severní hranice probíhá Německem a Českou republikou.
Rozšíření na území České republiky: Opakovaně je potvrzován zejména z oblasti středních a západních Čech – početné a vitální populace jsou na Plzeňsku a Příbramsku (nejčastěji v Brdech) a v Křivoklátsku. Izolované lokality jsou známy z Českého středohoří, Českého lesa (Domažlickao), Kladenska (Zákolanský potok) a Podkrkonoší (území je současně severovýchodní hranicí celkového areálu rozšíření). Na Moravě se nevyskytuje.
Rozšíření na území Hlavního města Prahy: V Praze je výskyt omezen na malé území dolní úseku Radotínského potoka, přibližně mezi křižovatkou ulice Na Cikánce a silnice k chráněným územím Cikánka I a II až po hranici Prahy. Rozšíření je potom dokladováno v úseku Radotínského potoka za hranicí Prahy až po Tachlovice. Vzhledem k postižení toku račím morem byli bohužel v posledních letech nacházeni především mrtví jedinci.
Ohrožení a ochrana: Úsek Radotínského potoka je sice součástí Radotínského údolí a tedy územně chráněna, vzhledem k výskytu ptačího moru je ale další perspektiva populace značně nejistá. Opět vhodná je voda pro raky až po úhynu posledních raků (zoospory račího moru bez hostitele po určité době hynou), potom může být potok znovu osídlen raky z nezasažené části nebo umělým vysazením. Předpokladem ale je, že se v toku neobjevují ani nepůvodní druhy raků, kteří na račí mor nehynou, ale jen jej přenášejí.
Poslat emailem
