Možnosti záměny, příbuzné druhy: Křeček polní má specifické pestré zbarvení – na hřbetě bývá hnědý, na břiše tmavohnědý až černý, za ušima, na čenichu a u předních končetin jsou zase bílé až nažloutlé skvrny. Tím se stává jen obtížně zaměnitelným.
Ekologie: Vyhledává zejména různé typy polních kultur, ale je možné ho zaznamenat i na přechodových stanovištích, jako jsou břehy vodotečí, příkopy nebo meze, příp. i sady nebo zahrady v blízkosti zastavitelných území.
Celkový areál rozšíření: Výskyt křečka zahrnuje rozsáhlý areál od severozápadního cípu Francie a Belgie až po jihozápadní Sibiř (povodí Jeniseje). Severní hranice probíhá Německem, Polskem a Běloruskem, jižní hranice prochází Rakouskem, severním Chorvatskem a Bulharskem (výskyt ohraničují Alpy a pohoří Balkánského poloostrova).
Rozšíření na území České republiky: Po výrazném poklesu početnosti v 70.–80. letech 20. století začala jeho populační hustota opět od 90. let 20. století vzrůstat a místy má charakter až přemnožených populací. V současnosti se těžiště rozšíření nachází v nejteplejších oblastech s nízkými srážkami a hlubšími půdami v kombinaci s nízkou hladinou spodní vody. Optimum výskytu je v nadmořské výšce 200–400 m n.m. Častěji se objevuje v celém Polabí a v moravských úvalech až po Ostravskou pánev.
Rozšíření na území Hlavního města Prahy: Převažuje zejména v okrajových částech Prahy, s přesahem do sousední části Středočeského kraje. Zaznamenáván je v polních kulturách, úhorech, zahradách a v různých typech lučních porostů (včetně letištních ploch), často v návaznosti na pole. Hlavní město je součástí těžiště rozšíření křečka, který početně z Polabí zasahuje i do navazující části Pražské plošiny.
Ohrožení a ochrana: Po přechodném ústupu ve druhé polovině 20. století druh není přímo ohrožen. Území Prahy je součástí těžiště rozšíření v České republice. Do červeného seznamu není zařazen, zákonem je chráněn jako druh silně ohrožený. Je to také evropsky významný druh uvedený ve směrnici č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, v příloze IV.
Autor textu: Daniel Hrčka.
Autoři fotografií: Vladimír Motyčka (fotografie č. 1), Klaus Rudloff (fotografie č. 2 a 3).
ZAJÍMAJÍ VÁS I DALŠÍ EVROPSKY VÝZNAMNÉ DRUHY? POŘIĎTE SI PUBLIKACI „EVROPSKY VÝZNAMNÉ DRUHY PRAHY“.
Zdarma k vyzvednutí na Magistrátu hl. m. Prahy, k zapůjčení v knihovnách v Praze, Kladně, Plzni, Olomouci, Ostravě..
Poslat emailem
