Možnosti záměny, příbuzné druhy: Na rozdíl od netopýra dlouhouchého (Plecotusaustriacus) je jen nepatrně menší, má zřetelně širší čenich a po jeho stranách velké žlázy. Odlišný je i ve zbarvení, které je na hřbetu hnědé, na břichu bělavé až nažloutlé. Palec na křídle je delší než 6 mm, na dlouhých prstech tlapek mají hmatové chlupy.
Ekologie: Nejčastěji se objevuje v lesnatých oblastech předhůří, ve smíšených či listnatých lesích. Druhotně také v kulturní členité krajině, kde se lesy a parky střídají s vodními plochami a drobnou zástavbou. Letními úkryty jsou štěrbiny na půdách i jiných místech budov (např. hřebeny střech nebo spoje trámů), dutiny stromů a ptačí a netopýří budky. Přezimuje běžně v podzemních úkrytech, nejčastěji ve štolách, jeskyních či sklepích.
Celkový areál rozšíření: Je rozšířen ve větší části Evropy, od jižní Skandinávie, Britských ostrovů a Portugalska až do Ruska. Chybí jen v nejjižnější části Středomoří. V Asii pokračuje areál Ruskem po ostrov Sachalin, Japonsko a severní Čínu. Ostrůvkovitě se objevuje v Turecku a Zakavkazí.
Rozšíření na území České republiky: Patří k nejběžnějším netopýrům rozšířeným prakticky po celém našem území. Je méně běžný nebo i zcela chybí v zemědělsky intenzivně obhospodařovaných nížinách s rozsáhlým bezlesím (především Polabí a jižní Morava).
Rozšíření na území Hlavního města Prahy: Poměrně hojný druh zaznamenávaný jak v centrální části města, tak také v okrajových částech Prahy. Na periferii se objevuje výrazně častěji – vyskytuje se zde celoročně, rozmnožuje se a má tu svá tradiční i příležitostná zimoviště. Centrální částí Prahy pouze přelétává nebo zde jen hibernuje.
Ohrožení a ochrana: Netopýr ušatý je ohrožen ubýváním svých původních a přirozených stanovišť – lesních biotopů s vhodnými úkryty jedinců i kolonií. Ubývají také staré stromy s přirozenými dutinami. Ohrožení spočívá i v úbytku vhodných úkrytů na budovách, způsobených zejména rekonstrukcemi střech. Druh je možné podpořit umisťováním budek v místech s nedostatkem dutinových stromů nebo v jehličnatých monokulturách. Podle červeného seznamu je řazen mezi druhy málo dotčené (LC), zákonem je chráněn jako druh silně ohrožený. Je to také evropsky významný druh uvedený ve směrnici č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, v příloze IV.
Autor textu: Daniel Hrčka.
Autoři fotografií: Daniel Hrčka, Miloš Anděra.
Fotografováno v národní přírodní rezervaci Karlštejn, ve štolách lomu Alkazar u Srbska, dne 31.1.2021.
ZAJÍMAJÍ VÁS I DALŠÍ EVROPSKY VÝZNAMNÉ DRUHY? POŘIĎTE SI PUBLIKACI „EVROPSKY VÝZNAMNÉ DRUHY PRAHY“.
Zdarma k vyzvednutí na Magistrátu hl. m. Prahy, k zapůjčení v knihovnách v Praze, Kladně, Plzni, Olomouci, Ostravě..
Poslat emailem
