Tento příspěvek byl přečten1667krát!
Přeslička zimní (čeleď: Equisetaceae DC. – přesličkovité) je vzácný druh květeny České republiky, jenž pravděpodobně u nás nikdy nepatřil k hojnějším druhům. Vyskytuje se velmi roztroušeně víceméně po celém území, nikde však není hojná. Na území Prahy je znám její výskyt v PP Modřanská rokle.
Záměny: Zaměnitelná je především za jiné cídivky. Přeslička větevnatá (Equisetum ramosissimum) se obvykle snadno odliší větveným stonkem. Podobnější je vzácná přeslička různobarvá (Equisetum variegatum), jež má zřetelně užší stonky, nepřezimující lodyhy a neopadavé zuby u lodyžních pochev. Nejpodobnější jsou kříženci, obzvláště pokud se ve znacích blíží spíše přesličce zimní, může být odlišení svízelné. Od ostatních přesliček se mimo jiné odlišuje špičatým výtrusným klasem. Nalezitelná je především z jara pro nápadné přezimované tmavozelené lodyhy.
Rozšíření na území České republiky: Roste řídce roztroušeně na celém území státu, hojněji rostla pouze v kaňonovitých údolích vodních toků (dolní Labe, Svratka, střední Vltava).
Celkový areál rozšíření: Roste téměř v celé Evropě, i za polárním kruhem, kromě nejjižnějších částí, na východě pokračuje přes Ural na Sibiř a k Altaji. Ve východní Asii a v severní Americe snad rostou jiné poddruhy.
Ekologie: Roste na březích vodních toků, na vlhčích místech v lesích, zejména v zaříznutých údolích, ale také ve vlhkých příkopech, na půdách mírně vlhkých až vlhkých, spíše bazických.
Ohrožení a ochrana: Druh není v rámci České republiky ohrožen vyhynutím, jeho výskyt je však spíše vzácnější, a proto je řazena mezi druhy silně ohrožené (C2r) z důvodu malého počtu míst výskytu, zákonem je chráněna ve stejné kategorii (§2). Ohrožena je především přímým poškozením, na druhou stranu je schopna jako vytrvalý druh dlouhodobě přežívat a případně se pomocí výběžků šířit do bezprostředního okolí. Jedná se o druh občas pěstovaný a může zplaňovat.
Ohrožení na území Prahy: Známý výskyt v Modřanské rokli není v současnosti bezprostředně ohrožen, k zániku by mohlo dojít snad jen v důsledku necitlivých úprav okolí Modřanského potoka. O původu zdejší přesličky nám není nic známo, avšak víceméně přirozený původ vyloučit nelze, neboť se v Modřanské rokli vyskytuje několik reliktních druhů.
Autor textu a fotografií: Radim Cibulka.
Fotografováno v přírodní památce Modřanská rokle 6.5.2012.
Na projekt „Pražskou přírodou – poznávání a propagace přírodně cenných lokalit a ohrožených druhů“ finančně přispělo Hlavní město Praha.