Rostliny jednoleté, lodyhy vystoupavé až přímé, někdy poléhavé i popínavé, 30–150 cm dlouhé, ostře 4hranné, na hranách nazpět osténkaté, řídce chlupaté, na uzlinách až lysé. Listy po 6–8 v přeslenech, čárkovité až úzce obkopinaté, 14–35 mm dlouhé, znenáhla zúžené v osinatou špičku, na vrcholu hrotité, jednožilné, na líci krátce chlupaté, na rubu lysé, podvinuté. Květenství válcovitě podlouhlé, vrcholíky úžlabní, dílčí vidlany 3–9květé, delší než podpůrný list, stopky květenství 5–20 mm dlouhé, za plodu až 10–40 mm dlouhé, koruna 1 mm v průměru, zelenožlutá, korunní cípy špičaté, hrotité. Plody (bez štětinek) 2–3 mm velké, kulovité až ledvinité, háčkovitě štětinkaté nebo hladké.
Záměny: Velmi podobným druhem je svízel přítula (Galium aparine), pro jehož častý výskyt může být snadno svízel pochybný přehlédnut. V místě nálezu působil poněkud subtilnějším dojmem. Hlavní znaky jsou ovšem na plodech, které jsou buď jemně háčkovité (var. echinospermum) nebo zcela lysé (var. spurium). Zatímco svízel přítula (Galium aparine) má chlupy na plodech vždy pokryté hustými tuhými chlupy. Méně jednoznačná je barva koruny, která je nazelenalá až nažloutlá (svízel přítula jí má bílou až bělavou).
Ekologie: Pole, úhory, vinice, rumiště, okraje polních cest, železniční náspy.
Rozšíření v České republice: Roste roztroušeně v teplých krajích, především střední Čechy, dolní Poohří, Polabí, střední a jižní Morava, od nížin do pahorkatin.
Celkové rozšíření: Původní je zřejmě pouze od Středozemí po jižní Ural a do Střední Asie. Druhotně se rozšířil do větší části Evropy a dalších světadílů (Asie, severní Afrika a hory střední Afriky, Severní Amerika, Nový Zéland).
Ohrožení: Patří ke druhům vyžadujícím další pozornost (C4a) a druhům téměř ohroženým (NT), zákonem není chráněn.
Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka
Fotografováno na kraji pole v Praze-Suchdole 4.7.2021.
Poslat emailem
