Tento příspěvek byl přečten557krát!

cervenka-obecnaX

Legenda k symbolům a výrazům v tabulkách:

Četnost nálezů – počet sledovaných jedinců

Četnost populace – odhad počtu jedinců v lokalitě

Závislost na území

primární (druh je plně závislý na prostředí lokality)

sekundární (druh je na prostředí lokality závislý jen v určité fázi života)

nezávislý (druh nemá k lokalitě žádné vazby v rámci své životní strategie)

u-skalX

Ochrana – podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

v kategorii ohrožený druh = O

v kategorii silně ohrožený druh = SO

v kategorii kriticky ohrožený druh = KO

Podle zařazení v Červeném seznamu pro ČR

v kategorii málo dotčený druh = LC

v kategorii zranitelný druh = VU

v kategorii téměř ohrožený druh = NT

v kategorii ohrožený druh = EN

v kategorii kriticky ohrožený druh = CR

kavka-obecna

Přehled zjištěných druhů

Český  a latinský název druhu/ Četnost nálezů/ Četnost populace/ Závislost na území/Ochrana

Sýkora koňadra (Parus major)/Běžný druh/Hnízdní druh /Primární /—/LC

Sýkora babka (Poecile palustris)/Ojedinělý druh/Hnízdní druh/Primární /—/LC

Sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus)/Hojný druh

/Hnízdní druh/Primární /—/LC

Mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus)/Ojedinělý /Hnízdní druh/Primární /—/LC

Pěnkava obecná (Fringilla coelebs)

/Spíše ojedinělý druh/Hnízdní druh/Primární /—/LC

Budníček menší (Phylloscopus collybita)/Běžný druh/Hnízdní druh/Primární /—/LC

Červenka obecná (Erithacus rubecula)/Běžný druh/Hnízdní druh/Primární /—/LC

Slavík obecný (Luscinia megarhynchos)/Velmi ojedinělý druh/Hnízdní druh/Primární /O/LC

Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla)/Spíše ojedinělý /Hnízdní druh/Primární /—/LC

Strnad obecný (Emberiza citrinella)/Běžný druh/Hnízdní druh/Primární /—/LC

Špaček obecný (Sturnus vulgaris)/Sezónně běžný druh/Hnízdní druh/Primární /—/LC

Kos černý (Turdus merula)/Běžný druh/Hnízdní druh/Primární /—/LC

Drozd zpěvný (Turdus philomelos)/Spíše ojedinělý druh/Hnízdní druh/Primární /—/LC

Brhlík lesní (Sitta europaea)/Spíše běžný/Hnízdní druh/Primární/—/LC

Strakapoud velký (Dendrocopus major)/Spíše běžný/Hnízdní druh/Primární/—/LC

Žluna zelená (Picus viridis)/Občasný druh/Hnízdění nepotvrzeno/Sekundární /—/LC

Holub hřivnáč (Columba palumbus)/Běžný druh/Hnízdní druh/Primární/—/LC

Sojka obecná (Garrulus glandarius)/Spíše běžný/Hnízdění nepotvrzeno/Sekundární /—/LC

Straka obecná (Pica pica )/Běžný druh/Hnízdění nepotvrzeno/Sekundární /—/LC

Kavka obecná (Coloeus monedula)/Velmi ojedinělý druh/Hnízdění nepotvrzeno/Sekundární /SO/NT

Bažant obecný (Fasianus colchicus)/Občasný druh/Hnízdění nepotvrzeno/Sekundární /—/LC

Poštolka obecná (Falco tinnunculus)/Zálet/Trofická vazba/Bez vazby/—/LC

Káně lesní (Buteo buteo)/Přelet /Bez vazby/Bez vazby/—/LC

sykora-konadraX

Poznámky k výskytu ptáků

Taxonomická struktura ptáků odpovídá místním biologickým podmínkám. I když se jedná o druhy běžné, zachovalé přírodní prostředí v lokalitě koncentruje větší množství ptáků, což je v místním územním měřítku v odpřírodněné a sterilní krajině více, než významné a příznivé. 

Bioproduktivitou invertebratologických skupin (měkkýši, hmyz, kroužkovci a další) území poskytuje přítomným ptákům vyhovující trofickou základnu.  Důležitou funkcí celé lokality je tvorba podmínek pro reprodukční procesy ptáků, ať již skupinám využívajícím dutiny a polodutiny ve kmenech a kosterních větvích stromů nebo druhům vázaným korunami stromů (arborikolní druhy) nebo keřovými spony.

V celém území bylo potvrzeno celkem 23 druhů ptáků, z nichž 16 je k území primárně vázáno. Populace jsou stabilní a četnost hnízdních párů odpovídá rozloze lokality. Dané území má také pro ptáky důležitou refugiální funkci při přeletech krajinou a pro krátkodobé pobyty.

Větší diverzita ptačích druhů je patrná mimo plochu přírodní památky, kde je rozmanitější prostředí (luční fragmenty, otevřená keřová stanoviště, doprovodný porost vodního toku). Vyskytují se zde ptáci otevřené krajiny i druhy se specifickými nároky na prostředí.

Charakter území z hlediska výskytu ptáků

Zájmové území je svými rozměry v podstatě plošinou s maximálním převýšením od severu k jihu 9 metrů, od západu k východu pak rozdíl činí 7 metrů. Povrch lokality je však značně členitý a zvlněný velkým množstvím drobných kupovitých útvarů, které patrně vznikly patrně jako důsledek těžby kamene v minulosti. Celé území pokrývá porost listnatých dřevin s charakterem světlého suchého háje a s převahou spontánně rostlých dřevin různých věkových skupin. Místy se rozvíjí keřové patro, bylinná vegetace vznikla místy ve světlých prolukách a při obvodových hranicích. Proluky tvoří důležitá stanoviště pro potenciální výskyt ještěrky obecné a terestricky hnízdící druhy ptáků.

Prostředí samotné je však typově značně uniformní, poměrně suché, bez výraznějších biocenologických rozdílů. Výjimku tvoří soustava drobných tůní v zářezu pod severní hranicí plochy přírodní památky, kde byla zaznamenána vyšší vlhkost a mírně odlišné mikroklimatické parametry.

Negativní vlivy ovlivňující populace

Z hlediska biologických poměrů nebyly identifikovány zásadní vlivy, které by ohrožovaly kvalitativní stav přírodní památky, resp. populace všech tří sledovaných skupin živočichů. Podotknout lze v tomto směru pouze přítomnost a mírnou invazi nepůvodního druhu dubu Quercus rubra, který není ptáky významně využíván. Prostředí ještěrky obecné ohrožuje spontánní zarůstání otevřených a osluněných ploch s bylinným krytem.

Za vlivy s mechanickým dopadem lze považovat časté návštěvy území veřejností se psy, které většinou nechávají jejich majitelé pobíhat volně. Tím se zvyšuje tlak na především terestricky orientované druhy, zejména ptáky a ještěrku obecnou.

u-skal2

Návrhy na opatření k zajištění prosperity populací

Doporučuje se udržovat rovnováhu mezi vysokokmennými dřevinami a keřovými spony zejména v obvodové hranici území. Vhodné se jeví zachovat a podporovat přítomnost plodonosných dřevin. Za cílové druhy v tomto směru se považují Prunus avium, Sambucus nigra, Crataegus sp., Rosa canina, ovocné druhy rodů Malus, Pyrus a Prunus. Z ostatních dřevin přispívají k podpoře ptačích populací druhy Quercus ruber, Q. petraea, Q. pubescens, dále Betula pendula, B. pubescens, Acer platanoides, A. pseudoplatanus, Carpinus betulus. Důležitými druhy zejména v časně jarních měsících jsou pro ptáky vrby a jívy, Salix caprea, na vhodných stanovištích případně také další druhy tohoto rodu.

Ostatní návrhy: omezit výskyt dubu červeného odstraněním mateřských stromů, ponechávat v celé ploše přírodní památky torza stromů a padlé kmeny, jako stabilizační prvky pro bezobratlé druhy živočichů i některé druhy obratlovců.

Autor textu a fotografií: Karel Kerouš.