Tento příspěvek byl přečten2174krát!
Syn.: Malaxis paludosa (L.) O. Swartz, Ophrys paludosa L., Epipactis paludosa F. W. Schmidt,Orchis paludosa Pall., Sturmia paludosa (L.) Reichenb. In Mossler
Čeleď: Orchidaceae Juss. – vstavačovité
Popis: Vytrvalá drobná bylina vysoká 7-20 cm se vzpřímeným oddenkem a se stonkovými pahlízami. V době květu jsou pahlízy dvě, vzájemně oddálené, dolní loňská je zasychající, horní přízemní nebo nadzemní je letošní, zelená, uzavřená listy, asi 1 cm velká. Listy jsou dva až tři, střídavé, masité, kopinaté, na jejich horním okraji se tvoří adventivní pupeny, po opadu dávající vznik novým rostlinkám. Květenství je řídký, úzký všestranný klas tvořený 5-32 květy, podepřenými listeny delšími než stopky semeníku. Květy jsou drobné, k vřetenu klasu přitisklé, otevřené, zelené nebo zelenožluté, postranní vnější okvětní lístky jsou vejčité, vzhůru směřující, střední lístek je vejčitě kopinatý, dolů směřující, postranní vnitřní jsou dozadu zahnuté, ke květu přitisklé, asi o polovinu kratší než vnější. Pysk je vzhůru směřující, se třemi proužky, semeník je stopkatý, nezkroucený, stopka je delší než semeník, překroucená. Sloupek je krátký, brylky jsou čtyři. Plodem je krátce válcovitá tobolka, semena jsou velmi drobná. Kvete od července do srpna.
Záměny: Druh je snadno přehlédnutelný. Poněkud podobný by mohl být hlízovec Loeselův (Liparis loeselii), jež je podobně drobný, s pahlízou, ale má nápadně větší pysk vůči ostatním květním plátkům. Ještě podobnější je měkčilka jednolistá (Malaxis monophyllos), jež se odlišuje víceméně stejnou délkou vnitřních a vnějších okvětních plátků. Obvykle mívá též jen jeden list.
Ekologie: Roste na přechodových rašeliništích, na vrchovištích, v rašelinných rákosinách na půdách s vysokou hladinou spodní vody, často dosahující povrchu půdy. Vyrůstá na mechových polštářích, na horních i bočních stranách ostřicových bultů, na obnažených plochách, v otevřených porostech se sníženou soutěží jiných rostlin. Roste často ve společenstvech s rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia) a hrotnosemenkou bílou (Rynchospora alba).
Rozšíření v České republice: U nás byla vždy velmi vzácná, dnes roste velmi vzácně v Českém lese u Dolního Žandova a na Dokesku u Máchova jezera a u Břehyňského rybníku. Na Třeboňsku patrně vymizela.
Celkové rozšíření: Má rozsáhlou oblast rozšíření na severu severní polokoule, centrum rozšíření je ale podle všeho v severní Evropě včetně Británie a severozápadního Ruska, v Evropě na jihu dosahuje do Francie, Švýcar, Rakous a Maďarska. Dále je uváděna ze Sibiře, Dálného východu, Japonska a severní Ameriky.
Ohrožení: Patří ke kriticky ohroženým druhům květeny ČR (C1b), zákonem je chráněna ve stejné kategorii (§1).
Autor textu a fotografií: Radim Cibulka.
Fotografováno v Přírodní rezervaci Mechové údolí, dne 6.8.2016.