Přírodní památka Havránka se skládá ze dvou částí: xerotermního svahu s rozsáhlým vřesovištěm označovaném jako „Pustá vinice“ a mělkého údolí, jehož součástí je prameniště Haltýř, zarostlé svahy se skalnatým výchozem a s lokálními vřesovišti.
Přírodní památka Havránka – Pustá vinice
Jak název napovídá, je tato část chráněného území úzce spjata s pěstováním vinné révy – ta se zde pěstovala až do poloviny 20. století, kdy vinice postihla nákaza révokaze.
V současné době je na výchozech minerálně chudých břidlic druhotně vyvinuté rozsáhlé vřesoviště (as. Euphorbio cyparissiae-Callunetum), především na jižně orientovaném svahu, v menší míře také na svahu západním. Mimo vřesu obecného (Calluna vulgaris) se minoritně přidružují některé další druhy, jako zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), jestřábník okoličnatý (Hieracium umbellatum), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), pavinec horský (Jasione montana) nebo šťovík menší (Rumex acetosella).
V okrajových partiích svahu jsou vyvinuty (nebo spíše pod zarůstajícími křovinami přežívají) společenstva úzkolistých suchých trávníků svazu Festucion valesiaceae. Objevují se typické diagnostické druhy, jako je kostřava žlábkatá (Festuca rupicola) a kostřava walliská (Festuca valesiaca), z dalších teplomilných druhů tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), mařinka psí (Asperula cynanchica), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), hadinec obecný (Echium vulgare), máčka ladní (Eryngium campestre), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), jahodník trávnice (Fragaria viridis), smělek štíhlý (Koeleria macrantha), tolice srpovitá (Medicago falcata), ze vzácnějších druhů mochna písečná (Potentilla arenaria), ostřice nízká (Carex humilis), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), silenka ušnice (Silene otites), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus) a mateřídouška časná (Thymus praecox).
V dolní části, při hranici keřů, upomíná na zbytek štěrkopískové terasy Vltavy větší porost paličkovce šedavého (Corynephorus canescens). Z dalších druhů, které vyhledávají písčité půdy, byly zaznamenány trávnička obecná (Armeria vulgaris), pavinec horský (Jasione montana) a jetel rolní (Trifolium arvense).
Realizovaná „sanace erozních rýh“ Botanickou zahradou hl m. Prahy, která znamenala navezení ornice do nejcennějších částí chráněného území, způsobila silné zarůstání území ruderálními druhy, expanzivním ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos) a také invazními druhy – pajasanem žláznatým (Ailanthus altissima). Zlikvidována tak byla i část populace chráněného křivatce českého (Gagea bohemica), který zde vytrvával desetitisíce let.
V loukách zarůstajících ovsíkem (které vystřídaly stepní trávníky), byly mimo dominantního ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius) zaznamenány další luční druhy (Achillea millefolium agg., Cerastium arvense, Cichorium intybus, Daucus carota, Galium verum, Linaria vulgaris, Securigera varia, Silene vulgaris, Trifolium pratense), druhy sešlapávaných stanovišť (Lolium perenne, Potentilla reptans, Trifolium repens) nebo plevele a druhy ruderální (Artemisia vulgaris, Ballota nigra, Conyza canadensis, Rubus fruticosus agg., Urtica dioica).
Na cestě, která prodělala tzv. „sanaci erozních rýh“ se na navážce vyskytuje souvisle ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a hojně také jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata). Dále byly zapsány Achillea millefolium agg., Asperula cynanchica, Centaurea jacea, Centaurea stoebe, Conyza caanadensis, Erigeron annuus agg., Festuca rupicola, Fragaria viridis, Hieracium pilosella, Leucanthemum vulgare agg., Linaria vulgaris, Medicago falcata, Potentilla argentea, Securigera varia, Setaria viridis, Trifolium arvense, Trifolium campestre, Trifolium pratense, Trifolium repens a Verbascum densiflorum.
Vlivem absence péče celé území silně zarůstá nálety dřevin a keři. Místy je častá osika (Populus tremula), bříza (Betula pendula), dále třešně (Prunus avium), jasany (Fraxinus excelsior), hlohy (Crataegus sp.), řešetláky (Rhamnus cathartica), svída (Cornus sanguinea), líska (Corylus avellana), růže (Rosa sp.), hrušně (Pyrus communis) a bez černý (Sambucus nigra).
Přírodní památka Havránka – prameniště Haltýř
Prameniště Haltýř je tvořeno několika prameny, z nichž nejsilnější byl jímán cisternou a využíván pro potřeby Trojského zámku – dnes je chráněn dřevěným přístřeškem.
V mokřadní vegetaci u prameniště se vyskytuje sítina sivá (Juncus inflexus) a vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum). Z dalších druhů je možné zmínit tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), kostřavu obrovskou (Festuca gigantea), skřípinu lesní (Scirpus sylvaticus), rozrazil potoční (Veronica beccabunga) a přesličku bahenní (Equisetum palustre).
Prameniště je bohužel v současné době využíváno správcem území – Botanickou zahradou hl. m. Prahy – jako kaliště pro prasata. A to navzdory tomu, že myslivecká činnost, jakožto výstavba jakýchkoliv mysliveckých zařízení, je v přírodní památce zakázána. Spíše než s druhy, které zde byly uváděny předchozími průzkumy, se zde můžete setkat se vzcházejícím obilím nebo kukuřicí. Hojná je konopice polní (Galeopsis tetrahit) a netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). V centrální části rostě hojně vrbina tečkovaná (Lysimachia punctata), také ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galii), lipnice roční (Poa annua), mochna plazivá (Potentilla reptans) a tořice japonská (Torilis japonica). Při kraji prameniště se začíná rozrůstat velký keř křídlatky české (Reynoutria x bohemica).
Návrší (místy skalnatý výchoz) nad prameništěm Haltýř, je z větší části zalesněný – ve stromovém patře dominují borovice lesní (Pinus sylvestris), dub letní (Quercus robur) a bříza bělokorá (Betula pendula). Na skalnatém výchozu dominuje metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Na několika bezlesých světlinkách se objevují maloplošná vřesoviště. Mimo vřesu (Calluna vulgaris) se objevují jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), jestřábník okoličnatý (Hieracium umbellatum), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus) a šťovík menší (Rumex acetosella). V severní lesnaté části dominuje lípa srdčitá (Tilia cordata) a dub zimní (Quercus petraea). Bylinné patro je chudé, tvořené prakticky pouze lipnicí hajní (Poa nemoralis) a netýkavkou malokvětou (Impatiens parviflora).
Seznam druhů nalezených v přírodní památce Havránka v roce 2011:
Poslat emailem
