Tento příspěvek byl přečten2889krát!

Přírodní památka Havránka se skládá ze dvou částí: xerotermního svahu s rozsáhlým vřesovištěm označovaném jako „Pustá vinice“ a mělkého údolí, jehož součástí je prameniště Haltýř, zarostlé svahy se skalnatým výchozem a s lokálními vřesovišti.

Přírodní památka Havránka

Přírodní památka Havránka – Pustá vinice

Jak název napovídá, je tato část chráněného území úzce spjata s pěstováním vinné révy – ta se zde pěstovala až do poloviny 20. století, kdy vinice postihla nákaza révokaze.

V současné době je na výchozech minerálně chudých břidlic druhotně vyvinuté rozsáhlé vřesoviště (as. Euphorbio cyparissiae-Callunetum), především na jižně orientovaném svahu, v menší míře také na svahu západním. Mimo vřesu obecného (Calluna vulgaris) se minoritně přidružují některé další druhy, jako zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), jestřábník okoličnatý (Hieracium umbellatum), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), pavinec horský (Jasione montana) nebo šťovík menší (Rumex acetosella).

Přírodní památka Havránka

V okrajových partiích svahu jsou vyvinuty (nebo spíše pod zarůstajícími křovinami přežívají) společenstva úzkolistých suchých trávníků svazu Festucion valesiaceae. Objevují se typické diagnostické druhy, jako je kostřava žlábkatá (Festuca rupicola) a kostřava walliská (Festuca valesiaca), z dalších teplomilných druhů tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), mařinka psí (Asperula cynanchica), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), hadinec obecný (Echium vulgare), máčka ladní (Eryngium campestre), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), jahodník trávnice (Fragaria viridis), smělek štíhlý (Koeleria macrantha), tolice srpovitá (Medicago falcata), ze vzácnějších druhů mochna písečná (Potentilla arenaria), ostřice nízká (Carex humilis), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), silenka ušnice (Silene otites), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus) a mateřídouška časná (Thymus praecox).

V dolní části, při hranici keřů, upomíná na zbytek štěrkopískové terasy Vltavy větší porost paličkovce šedavého (Corynephorus canescens). Z dalších druhů, které vyhledávají písčité půdy, byly zaznamenány trávnička obecná (Armeria vulgaris), pavinec horský (Jasione montana) a jetel rolní (Trifolium arvense).

Přírodní památka Havránka

Realizovaná „sanace erozních rýh“ Botanickou zahradou hl m. Prahy, která znamenala navezení ornice do nejcennějších částí chráněného území, způsobila silné zarůstání území ruderálními druhy, expanzivním ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos) a také invazními druhy – pajasanem žláznatým (Ailanthus altissima). Zlikvidována tak byla i část populace chráněného křivatce českého (Gagea bohemica), který zde vytrvával desetitisíce let.

V loukách zarůstajících ovsíkem (které vystřídaly stepní trávníky), byly mimo dominantního ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius) zaznamenány další luční druhy (Achillea millefolium agg., Cerastium arvense, Cichorium intybus, Daucus carota, Galium verum, Linaria vulgaris, Securigera varia, Silene vulgaris, Trifolium pratense), druhy sešlapávaných stanovišť (Lolium perenne, Potentilla reptans, Trifolium repens) nebo plevele a druhy ruderální (Artemisia vulgaris, Ballota nigra, Conyza canadensis, Rubus fruticosus agg., Urtica dioica).

Přírodní památka Havránka

Na cestě, která prodělala tzv. „sanaci erozních rýh“ se na navážce vyskytuje souvisle ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a hojně také jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata). Dále byly zapsány Achillea millefolium agg., Asperula cynanchica, Centaurea jacea, Centaurea stoebe, Conyza caanadensis, Erigeron annuus agg., Festuca rupicola, Fragaria viridis, Hieracium pilosella, Leucanthemum vulgare agg., Linaria vulgaris, Medicago falcata, Potentilla argentea, Securigera varia, Setaria viridis, Trifolium arvense, Trifolium campestre, Trifolium pratense, Trifolium repens a Verbascum densiflorum.

Vlivem absence péče celé území silně zarůstá nálety dřevin a keři. Místy je častá osika (Populus tremula), bříza (Betula pendula), dále třešně (Prunus avium), jasany (Fraxinus excelsior), hlohy (Crataegus sp.), řešetláky (Rhamnus cathartica), svída (Cornus sanguinea), líska (Corylus avellana), růže (Rosa sp.), hrušně (Pyrus communis) a bez černý (Sambucus nigra).

Přírodní památka Havránka

Přírodní památka Havránka – prameniště Haltýř

Prameniště Haltýř je tvořeno několika prameny, z nichž nejsilnější byl jímán cisternou a využíván pro potřeby Trojského zámku – dnes je chráněn dřevěným přístřeškem.

V mokřadní vegetaci u prameniště se vyskytuje sítina sivá (Juncus inflexus) a vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum). Z dalších druhů je možné zmínit tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), kostřavu obrovskou (Festuca gigantea), skřípinu lesní (Scirpus sylvaticus), rozrazil potoční (Veronica beccabunga) a přesličku bahenní (Equisetum palustre).

Prameniště je bohužel v současné době využíváno správcem území – Botanickou zahradou hl. m. Prahy – jako kaliště pro prasata. A to navzdory tomu, že myslivecká činnost, jakožto výstavba jakýchkoliv mysliveckých zařízení, je v přírodní památce zakázána. Spíše než s druhy, které zde byly uváděny předchozími průzkumy, se zde můžete setkat se vzcházejícím obilím nebo kukuřicí. Hojná je konopice polní (Galeopsis tetrahit) a netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). V centrální části rostě hojně vrbina tečkovaná (Lysimachia punctata), také ježatka kuří noha (Echinochloa crus-galii), lipnice roční (Poa annua), mochna plazivá (Potentilla reptans) a tořice japonská (Torilis japonica). Při kraji prameniště se začíná rozrůstat velký keř křídlatky české (Reynoutria x bohemica).

Návrší (místy skalnatý výchoz) nad prameništěm Haltýř, je z větší části zalesněný – ve stromovém patře dominují borovice lesní (Pinus sylvestris), dub letní (Quercus robur) a bříza bělokorá (Betula pendula). Na skalnatém výchozu dominuje metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Na několika bezlesých světlinkách se objevují maloplošná vřesoviště. Mimo vřesu (Calluna vulgaris) se objevují jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), jestřábník okoličnatý (Hieracium umbellatum), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus) a šťovík menší (Rumex acetosella). V severní lesnaté části dominuje lípa srdčitá (Tilia cordata) a dub zimní (Quercus petraea). Bylinné patro je chudé, tvořené prakticky pouze lipnicí hajní (Poa nemoralis) a netýkavkou malokvětou (Impatiens parviflora).

Přírodní památka HavránkaPřírodní památka Havránka

Seznam druhů nalezených v přírodní památce Havránka v roce 2011:

Acer campestre    
Acer platanoides    
Acer pseudoplatanus    
Acer tataricum    
Agrimonia eupatoria    
Agrostis capillaris    
Achillea millefolium agg.    
Ailanthus altissima    
Alliaria petiolata    
Amelanchier sp.    
Anthoxanthum odoratum    
Arctium lappa    
Arctium tomentosum    
Armeria vulgaris (C4a)
Arrhenatherum elatius    
Artemisia campestris    
Asparagus officinalis    
Asperula cynanchica    
Avenella flexuosa    
Avenula pratensis    
Ballota nigra    
Berberis vulgaris (C4a)
Berteroa incana    
Betula pendula    
Brachypodium pinnatum    
Bromus hordeaceus    
Bromus tectorum    
Bupleurum falcatum    
Buxus sempervirens    
Calamagrostis epigejos    
Calluna vulgaris    
Campanula rotundifolia    
Capsella bursa-pastoris    
Cardaria draba    
Carex hirta    
Carex humilis (C4a)
Carex pendula (C4a)
Carpinus betulus    
Centaurea jacea    
Centaurea stoebe    
Cerastium arvense    
Cichorium intybus    
Cirsium vulgare    
Convolvulus arvensis    
Conyza canadensis    
Cornus sanguinea    
Corylus avellana    
Corynephorus canescens    
Cotoneaster integerrimus (C4a)
Cotoneaster sp.    
Crataegus sp.    
Crepis biennis    
Dactylis glomerata    
Dactylis polygama    
Daucus carota    
Dianthus carthusianorum    
Dryopteris filix-mas    
Echinochloa crus-galii    
Echium vulgare    
Elymus caninus    
Epilobium montanum    
Epilobium parviflorum    
Equisetum palustre    
Erigeron annuus    
Eryngium campestre    
Euonymus europaea    
Euphorbia cyparissias    
Falcaria vulgaris    
Fallopia convolvulus    
Festuca gigantea    
Festuca ovina    
Festuca rupicola    
Festuca valesiaca (C4a)
Filipendula ulmaria    
Fragaria viridis    
Fraxinus excelsior    
Gagea bohemica (C2, §2)
Galeobdolon argentatum    
Galeopsis tetrahit    
Galium aparine    
Galium mollugo agg.    
Galium verum    
Geranium robertianum    
Geum urbanum    
Hedera helix    
Helleborus sp.    
Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum    
Hieracium lachenalii    
Hieracium murorum    
Hieracium pilosella    
Hieracium sabaudum    
Hieracium umbellatum    
Hordeum murinum    
Hylotelephium maximum    
Hypericum perforatum    
Chaerophyllum temulum    
Chelidonium majus    
Impatiens parviflora    
Jasione montana    
Juglans regia    
Juncus inflexus    
Koeleria macrantha    
Laburnum anagyroides    
Lactuca serriola    
Lapsana communis    
Lepidium ruderale    
Leucanthemum vulgare    
Ligustrum vulgare    
Linaria vulgaris    
Linum catharticum    
Lolium perenne    
Lonicera tatarica    
Lotus corniculatus    
Lysimachia punctata (C2)
Mahonia aquifolium    
Malus domestica    
Medicago falcata    
Medicago sativa    
Melica transsilvanica (C4a)
Melilotus officinalis    
Parthenocissus inserta    
Pimpinella saxifraga    
Pinus sylvestris    
Plantago lanceolata    
Plantago major    
Poa annua    
Poa compressa    
Poa nemoralis    
Polygonatum odoratum    
Polygonum aviculare agg.    
Populus tremula    
Portulaca oleracea    
Potentilla anserina    
Potentilla arenaria (C4a)
Potentilla argentea    
Potentilla reptans    
Prunus avium    
Prunus domestica    
Prunus insititia    
Prunus mahaleb    
Prunus spinosa    
Pseudolysimachion spicatum (C4a)
Pyrethrum parthenium    
Pyrus communis    
Pyrus pyraster (C4a)
Quercus petraea    
Quercus robur    
Quercus rubra    
Reynoutria x bohemica    
Rhamnus cathartica    
Ribes rubrum    
Robinia pseudacacia    
Rosa sp.    
Rubus fruticosus agg.    
Rumex acetosella    
Rumex obtusifolius    
Sambucus nigra    
Sanguisorba minor    
Saponaria officinalis    
Scabiosa ochroleuca    
Scirpus sylvaticus    
Scrophularia nodosa    
Securigera varia    
Sedum sexangulare    
Sedum spurium    
Senecio jacobaea    
Seseli hippomarathrum (C3)
Setaria viridis    
Silene otites (C3)
Silene vulgaris    
Sisymbrium officinale    
Solidago canadensis    
Sonchus arvensis    
Sorbus aucuparia    
Stachys recta    
Symphoricarpos albus    
Taraxacum sect. Ruderalia    
Taxus baccata    
Thlaspi perfoliatum    
Thymus pannonicus (C4a)
Thymus praecox (C4a)
Tilia cordata    
Torilis japonica    
Trifolium arvense    
Trifolium campestre    
Trifolium montanum    
Trifolium pratense    
Trifolium repens    
Ulmus glabra    
Ulmus laevis (C4a)
Ulmus minor (C4a)
Urtica dioica    
Verbascum densiflorum    
Veronica beccabunga    
Veronica officinalis    
Zea mays

autor textu a fotografií: Daniel Hrčka

publikováno dne 31.1.2012

 

Na projekt  „Komplexní přírodovědný průzkum a popularizace evropsky významné lokality Havránka a Salabka“ finančně přispělo Hlavního města Praha.

 

 

 

FACEBOOK
Facebook Pagelike Widget