Devaterník šedý (Cistaceae Juss. – cistovité) je významným pražským rostlinným druhem, jež má na území Prahy nemalou část výskytů u nás. V Praze je vázán především na vápence Českého krasu v jihovýchodní části města, kde není vyloženě vzácný. Je uváděn z řady tamních chráněných území: NPP Barrandovské skály, NPP Cikánka, PR Homolka, PR Klapice, NPP Lochkovský profil, PR Prokopské údolí, PP Radotínské skály, PR Radotínské údolí, PR Slavičí údolí, NPP U Nového mlýna, PP Zmrzlík, PP Opatřilka-Červený lom, PP Ortocerový lůmek. Ačkoli se nejedná o druh vyloženě vzácný, měla by mu být věnována zvýšená pozornost jako význačnému druhu pražské květeny.
Rozšíření na území České republiky: U nás roste na třech malých územích ve středních Čechách, na Karlštejnsku, na Roudnicku a na jihozápadě Prahy v širším okolí Radotínského a Prokopského potoka.
Celkový areál rozšíření: Roste především v jižní Evropě, odkud přesahuje do teplých oblastí střední Evropy, na sever až na Öland. Dále roste na Kavkaze, v Británii, v Malé Asii, v severozápadní Africe.
Ekologie: Jde o výrazně teplomilný a vápnomilný druh, osidluje mělké, na živiny bohaté zásadité půdy převážně na vápencích či na vápnitých píscích, vzácněji na bazických vyvřelinách (diabasech), jen v oblastech s průměrnou teplotou nad 8°C. Roste tedy na skalách, drolinách, na skalních stepích, na svazích se značným sklonem, obvykle v neuzavřených společenstvech (porostech).
Ohrožení a ochrana: Je zařazen mezi silně ohrožené druhy z důvodu vzácnosti výskytu (C2r), zákonem z nepochopitelných důvodů chráněn není. Druh je ohrožován především přímým ničením stanovišť (viz smutný osud devaterníku skalního), sukcesními změnami, méně přímým poškozováním člověkem, např. nadměrným sešlapem či vyrýpáváním.
Ohrožení na území Prahy: V oblasti výskytu napatří ke vzácným druhům, ale vzhledem k omezenému rozšíření je vhodné mu věnovat zvýšenou pozornost. Roste v řadě chráněných územích, což by mělo zajistit přežití druhu do budoucna. Příčiny ohrožení v Praze jsou v zásadě shodné s jinými místy výskytu u nás, snad je zde větší možnost přímého poškozování člověkem vzhledem k nakupení obyvatelstva.
Možnosti záměny, příbuzné druhy: U nás připadá do úvahy záměna především s devaterníkem vekokvětým tmavým (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), jež má přítomny palisty, květy má větší a s jiným odstínem žluté. Jiný původní druh stejné čeledi, devaterka poléhavá (Fumana procumbens) má jiné, vždy střídavé, jehlicovité listy. Nejpodobnější je devaterník skalní (H. rupifragum), ten však byl na jediné známé lokalitě v naší zemi na vrchu Kotouč u Štramberka vyhuben. Tento druh ovšem nemá spodek listů běloplstnatý.
Autor textu: Radim Cibulka.
Autoři fotografií: Radim Cibulka a Daniel Hrčka.
Publikováno dne 11.11.2015.
Fotografováno v Přírodní rezervaci Prokopské údolí (Albertův vrch, dne 25.4.2012), Radotínské údolí a v Národní přírodní památce U Nového mlýna.
Na projekt „Ohrožená pražská příroda“ finančně přispělo Hlavní město Praha.
Poslat emailem
