Syn.: Salsola prostrata L., Bassia prostrata (L.) A. J. Scott
Čeleď: Chenopodiaceae Vent. – merlíkovité
Popis: Polokeř se silným kůlovitým kořenem a soustavou mělkých vodorovných kořenů. Z kořenové hlavy vyrůstají víceméně dřevnaté vystoupavé až poléhavé, šedozelené lodyhy, často rozpraskané; z nich pak vyrůstají letošní bylinné větve, celkem asi do 70 cm délky. Větve jsou oblé, zprvu řídce chlupaté, později olysalé, listnaté, v úžlabí listů často s hustě olistěnými výhonky. Listy jsou přisedlé, čárkovité až široce čárkovité, jen 0,5-1 mm široké, přitiskle chlupaté, tupě špičaté, ploché až půlválcovité. Květy vyrůstají po 3-4 v úžlabí listenů, jsou přisedlé, sestavené v latovité lichoklasy. Okvětí je pětičetné, chlupaté, za plodu s blanitými křídlovitými výrůstky, až 2 mm dlouhými. Semena jsou tmavě hnědá, o průměru 2 mm. Kvete od července do září.
Záměny: Pro svůj neobvyklý vzhled polokeře celkem nápadný a poznatelný druh. Hlavními znaky jsou úzké, celokrajné, měkce špičaté listy, drobné květy, nevětvené chlupy nebo křídlaté přívěsky.
Ekologie: Roste na mezích, na okrajích cest v polích a vinohradech, na suchých stráních, na pastvinách, na okrajích slanisek, převážně na spraších.
Rozšíření v České republice: Dříve rostl vzácně na jižní a střední Moravě, dnes patrně pouze na Staré hoře u Újezdu u Brna.
Celkové rozšíření: Roste ve Středozemí, na jihovýchodě střední Evropy, na Balkáně, na jihu východní Evropy, v Zakavkazí, v Íránu, ve střední Asii, na jihu Sibiře, v Indii, v Mongolsku, v Číně. Byl zavlečen do severní Ameriky.
Poslat emailem
