Tento příspěvek byl přečten2249krát!
Kyprej yzopolistý (Lythraceae J.St.-Hill. – kyprejovité) patří k velmi významným druhům Prahy vyhledávající vlhká stanoviště, ať už kraje cest, zaplavovaná pole nebo břehy rybníků či řek. Jedno je jisté – tento taxon nikdy nebyl v Praze hojný, dá se dokonce říci, že minimálně poslední desetiletí se pohybuje na hraně střídavě nezvěstného druhu. V 19. století jej znal Opiz a Čelakovský od Vinoře a Vysočan. Na začátku 20. století byl viděn Rohlenou na břehu Vltavy pod Zlíchovem, později ve 40. letech, v návesním rybníku v Šeberově. Více nálezů pochází z 80. let 20. století: u Černošic na okraji Prahy, na poli mezi dvorem Milíčov a rybníkem Vrah a Újezd u Průhonic. Od 80. let je znám také výskyt při západní hranici Klánovického lesa, na podmáčeném úhoru při cestě do Běchovic. Je to zřejmě nejdéle ověřovaný nález, populace je poměrně slabá a dlouhodobě se udržuje v řádech desítek až menších stovek rostlin. V roce 2013 byl učiněn překvapivý nález u Dubče. Kyprej yzopolistý byl nalezen v blízkosti uměle vytvořené retenční nádrže Slatina a to na zamokřeném poli. Výskyt je s největší pravděpodobností pozůstatkem bývalých mokřadů v okolí a jako jeden z mála (ne-li jediný) odolal snahám o odvodnění. Populace je velmi vitální, lze dokonce hovořit o masívním výskytu, který se orientačně pohybuje v řádech desetitisíců rostlin. Historicky pochází ze 70. let 20. století ještě jedna lokalita – ze zamokřeného pole u Dolních Počernic – mohlo by se jednat o stejný nález? Dubečský výskyt je vzdálen jen 1,5 km od prvních dolnopočernických domů.
Rozšíření na území České republiky: Teplé oblasti celého státu, zejména v blízkostech velkých řek a v místech zasolených půd. Nesrovnatelně vzácněji zasahuje i do středních poloh, kde je ale jeho výskyt často jen přechodného charakteru.
Celkový areál rozšíření: Má poměrně rozsáhlý areál od západní a jižní Evropy (povodím střední a horní Odry prochází východní hranice rozšíření), přes Středozemí (i africké), Střední Východ, Střední Asii až na Altaj. Zavlečen do Ameriky, jižní Afriky a Austrálie.
Ekologie: Druh slaných a slatinných luk, břehů rybníků, zamokřených polí, příkopů a cest, také na návesních prostorech a vlhkých úhorech.
Ohrožení a ochrana: Silně ohrožený druh (C2b), který ale nepožívá žádnou zákonnou ochranu. Druh zejména ze středních poloh téměř vymizel v důsledku odvodňování a rozorávání luk, regulací vodních toků a v dosahu větších měst také zástavbou.
Ohrožení na území Prahy: Jediné dvě populace v Praze snad nejsou aktuálně ohroženy. Lokalita u Klánovického lesa je v dosahu chráněných území a významných krajinných prvků, aktuálně se zde výstavba snad neplánuje. Lokalita u Dubče byla na pokraji zániku, kdy se zde plánovala stavba cyklostezky. Tento záměr se naštěstí podařilo odvrátit a území je nyní v návrhu na vyhlášení přírodní památky Slatina s adekvátní péčí podporující tento druh.
Vzhledem k tomu, že se jedná o jednoletý druh, je pro něj limitující rozvolněný porost s disturbancemi (u Klánovic podporované projíždějícími auty a zemědělskou technikou, v Dubči občasným přeoráním).
Možnosti záměny, příbuzné druhy: Poměrně specificky vyhlížející taxon, který je snadnější přehlédnout než špatně určit. Ostatní zástupci kyprejí jsou vytrvalé statné rostliny – kyprej obecný (Lythrum salicaria) může dosahovat až 2 metrů a má bohaté květenství, kyprej prutnatý (Lythrum virgatum) roste pouze na Moravě.
Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.
Fotografováno u retenční nádrže Slatina v Dubči.
Publikováno dne 29.8.2014.
Na projekt „Ohrožená pražská příroda“ finančně přispělo Hlavní město Praha.