Tento příspěvek byl přečten763krát!

Území se nachází mezi městskými částmi Horní Počernice, Běchovice, Klánovice a Újezd nad Lesy, na východním okraji Prahy, na poměrně plochém reliéfu. V severní části přírodní památky Xaverovský háj, směrem k městské části Horní Počernice, se plošina sklání do údolí Svépravického potoka, západní část pak do širšího údolí, které je za dálnicí. Evropsky významnou lokalitu tvoří současné přírodní památky Klánovický les rozšířené o přiléhající luční porosty s částí lesa a Xaverovský háj.

Blatov a Xaverovský háj

Geologicky je území tvořeno pískovci a ordovickými břidlicemi, které jsou překryty písčitými až slepencovými uloženinami svrchní křídy. Zvýšenou hladinu podzemní vody způsobují nepropustné ordovické břidlice. Celé území bylo až druhotně zalesněno na místech obcí zničených v období středověku. Z toho vyplývá i druhově málo bohaté bylinné patro. Velká část porostů přesto odpovídá přirozenému druhovému složení. Na poměrně velkých částech se mimo doubrav, dubohabřin a chudých borů vyskytují také monokultury smrku, borovice nebo dubu červeného.

Blatov a Xaverovský háj

Bezkolencová doubrava as. Molinio arundinaceae-Quercetum roste na vlhkých plošinách, v depresích s vysokou hladinou podzemní vody. V Xaverovském háji to je na mělčích a chudších půdách ve střední části území. Hojně se zde mimo dubu zimního (Quercus petraea) vyskytuje jinak v Praze vzácná bříza pýřitá (Betula pubescens) a několik chladnomilnějších druhů rostlin, jako je třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa) a devětsil bílý (Petasites albus). V keřovém patru roste např. krušina olšová (Frangula alnus). V Klánovickém lese je z tohoto společenstva uváděn hadí mord nízký (Scorzonera humilis) a prha arnika (Arnica montana).

Blatov a Xaverovský háj

Na mírných suchých svazích s mělkou vrstvou půdy, na písčitých břidlicích (v Xaverovském háji ve střední části přírodní památky) rostou bikové doubravy as. Luzulo albidae-Quercetum. Bylinné patro je poměrně chudé a zastoupené několika málo druhy, jako je metlička křivolaká (Avenella flexuosa), kostřava ovčí (Festuca ovina) a nebo černýš luční (Melampyrum pratense).

Podobně chudé bylinné patro mají společenstva lipových doubrav as. Tilio-Betuletum rozšířené na hlubších, ale ne příliš vlhkých hnědozemích s převládající lípou malolistou (Tilia cordata). Společenstvo černýšové dubohabřiny (as. Melampyro nemorosi-Carpinetum) se objevuje na bohatších hlinitých půdách (v Xaverovském háji v západní části přírodní památky), dominuje habr obecný (Carpinus betulus) a duby (Quercus sp.). Mimo časté lipnice hajní (Poa nemoralis) se objevuje kostřava různolistá (Festuca heterophylla), v Klánovickém lese je z tohoto společenstva uváděn výskyt lilie zlatohlávku (Lilium martagon) a medovníku meduňkolistého (Melitis melissophyllum).

Blatov a Xaverovský háj

Mimo těchto společenstev se v úzkém pruhu lesa přiléhajícím k rybníku, na severním okraji přírodní památky Xaverovský háj, nachází údolní jasanovo-olšový luh (Pruno-Fraxinetum). Vegetace mokřadů a pobřežní vegetace je zastoupena na rybnících v Xaverovském háji. V Klánovickém lese je pro změnu zajímavý komplex několika tůněk podél železniční trati vzniklých při její výstavbě, kde se vyskytují místy až rašelinná společenstva v mozaice s křovinnými vrbami.

Blatov a Xaverovský háj

Velká část lučních porostů severně od železniční trati (a přiléhající k západní hranici přírodní památky Klánovický les) má sušší charakter a je silně degradovaná (podobně jako v centrální části území mezi Klánovickým lesem a Xaverovským hájem). Častý je výskyt nepůvodních, či rychle se šířících druhů, jako je třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) nebo zlatobýl kanadský (Solidago canadensis). Z dalších druhů byly zaznamenány ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), vratič obecný (Tanacetum vulgare), pcháč rolní (Cirsium arvense), silenka širolistá bílá (Silene latifolia subsp. alba), hvězdnice (Aster sp.), jetel rolní (Trifolium arvense), ale také protěž lesní (Gnaphalium sylvaticum). Tento jinak běžný druh středních poloh až horských a podhorských oblastí roste v teplém území Prahy spíše ojediněle a v máločetných populacích.

Jen místy na vlhčích místech (a ve fragmentech) je možné identifikovat společenstva střídavě vlhkých bezkolencových luk. Mimo bezkolence modrého (Molinia caerulea) byla zaznamenána také karbinec evropský (Lycopus europaeus), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), lilek potměchuť (Solanum dulcamara), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), psineček obecný (Agrostis capillaris), řebříček bertrám (Achillea ptarmica) a tužebník jilmový (Filipendula ulmaria).

Blatov a Xaverovský háj

Většina ohrožených druhů, které jsou odtud uváděny, však nebyly (zřejmě i s ohledem na pozdní vegetační dobu) zaznamenány, anebo mohly být jen přehlédnuty. Jedná se o výskyt hořce hořepníku (Gentiana pneumonanthe), srpice barvířské (Serratula tinctoria), kosatce sibiřského (Iris sibirica), mochny bílé (Potentilla alba), jarvy žilnaté (Cnidium dubium) a vrby rozmarýnolisté (Salix rosmarinifolia).

Na kosených loukách při západní hranici přírodní památky Klánovický les byly nalezeny např. jetel luční (Trifolium pratense), trojštět žlutavý (Trisetum flavescens), chrpa luční (Centaurea jacea), kakost luční (Geranium pratense), vikev plotní (Vicia sepium), kopretina (Leucanthemum vulgare agg.), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), jetel plazivý (Trifolium repens), nebo řepík lékařský (Agrimonia eupatoria). Většina těchto luk vznikla zatravněním orné půdy.

Blatov a Xaverovský háj

Seznam vybraných druhů nalezených v evropsky významné lokalitě Blatov-Xaverovský háj:

Allium senescens subsp. montanum
Anthericum liliago
Arabidopsis thaliana
Arrhenatherum elatius
Artemisia campestris
Asperula cynanchica
Asplenium ruta-muraria
Asplenium trichomanes
Aster linosyris
Aurinia saxatilis
Centaurea stoebe
Cotoneaster integerrimus
Dianthus carthusianorum
Echium vulgare
Eryngium campestre
Erysimum crepidifolium
Euphorbia cyparissias
Festuca pallens
Festuca rupicola
Festuca valesiaca
Gagea bohemica
Galium glaucum
Hieracium pilosella
Hieracium schmidtii
Hylotelephium maximum
Hypericum perforatum
Jovibarba globifera
Lactuca perennis
Medicago falcata
Muscari tenuiflorum
Potentilla arenaria
Potentilla argentea
Robinia pseudacacia
Rumex acetosella
Salvia pratensis
Scleranthus perennis
Sedum sexangulare
Seseli osseum
Silene otites
Stachys recta
Thymus pannonicus
Trifolium arvense
Verbascum lychnitis
Vincetoxicum hirundinaria

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Publikováno dne 4.4.2013.

 

Na projekt Popularizace a propagace ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a zvláště chráněných území Prahy, finančně přispělo Hlavní město Praha.

Facebook