Předmětem ochrany evropsky významné lokality Praha-Petřín je chráněný roháč obecný (Lucanus cervus), náš největší brouk, který může dosahovat délky až 7,5 cm. Oblast Petřína se svými starými exempláři dřevin je pro jeho výskyt významná – svá vajíčka klade do trouchnivějících dubových kmenů, kořenů, větví, pařezů, řidčeji do buků a jilmů.
Hranice evropsky významné lokality probíhají po hranicích nejznámnějších pražských parků v Praze 1 (Malá Strana) a částečně i v Praze 5 (Smíchov). Její součástí je Lobkovická zahrada, Seminářská zahrada, Strahovská zahrada, Petřínské sady a Kinského zahrada, přičemž dosahuje rozlohy více než 50 hektarů.
Po geologické stránce je území značně různorodé. Převážnou část tvoří ordovické břidlice. V horních částech svahu Petřína jsou patrné svrchnokřídové sedimenty – jílovce, turonské pískovce, výše písčité slínovce a opuky. Pískovce jsou rozbrázděny erozními rýhami a vytvářejí málo schůdný terén. Na rozdíl od okolních zahrad nebyl nikdy výrazněji kultivován. Na kontaktu břidlic a pískovců vyvěrají vydatné prameny, které v minulosti sloužily pro zásobování strahovského kláštera.
Přírodní památka Petřínské skalky
Příkré svahy pod plošinou Petřína unikly díky své horší přístupnosti parkové péči a z tohoto důvodu má zdejší les přirozený lesní charakter rázu dubohabřiny a kyselé doubravy. Tato část byla už na konci 80. let 20. století vyhlášena jako přírodní památka Petřínské skalky.
Větší část lesního porostu je tvořena duby, ať už dubem zimním (Quercus petraea) nebo dubem letním (Quercus robur), dále jasany ztepilými (Fraxinus excelsior) a v jedné z částí také statnými buky (Fagus sylvatica). Ojediněle se objevují další dřeviny, jako např. jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) nebo kaštanovník setý (Castanea sativa). Po dřevinách se nezřídka pne břečťan popínavý (Hedera helix).
V keřovém patru zmlazuje javor mléč (Acer platanoides), objevuje se i lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), lípa srdčitá (Tilia cordata), javor babyka (Acer campestre), tisy (Taxus baccata), jeřáb břek (Sorbus torminalis), lísky (Corylus avellana), habry (Carpinus betulus), ořešák (Juglans regia), bez černý (Sambucus nigra) a slivoň obecná (Prunus insititia).
Z keřů se uplatňují i typické parkové keře, jako je pámelník bílý (Symphoricarpos albus) a pustoryl věncový (Philadelphus coronarius), označovaný také jako „nepravý jasmín“. Oba dva druhy v přírodní památce hojně zmlazují. V bylinném patru jsou zastoupeny např. ostružiník (Rubus fruticosus agg.), kuklík městský (Geum urbanum), zvonek kopřivolistý (Campanula trachelium), srstka angrešt (Ribes uva-crispa), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), lipnice hajní (Poa nemoralis), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), krabilice mámivá (Chaerophyllum temulum), plamének plotní (Clematis vitalba) nebo kokořík mnohokvětý (Polygonatummultiflorum), na skalnatých výchozech mléčka zední (Mycelis muralis) a rozchodník velký (Hylotelephium maximum).
Na jaře jsou nápadné typické druhy jarního aspektu, jako je bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), orsej jarní hlíznatý (Ficaria verna subsp. bulbifera) nebo violka vonná (Viola odorata), společně s hojným rozrazilem (Veronica hederifolia agg.).
Parkově upravené plochy
Součástí evropsky významné lokality jsou z velké části parkově upravované plochy s výsadbami dřevin a jejich kultivarů kombinované s pravidelně nízce sečenými trávníky. V době návštěvy byly nalezeny běžné druhy těchto trávníků, jako je pampeliška (Taraxacum sect. Ruderalia), truskavec (Polygonum aviculare agg.), škarda dvouletá (Crepis biennis), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), jitrocel větší (Plantago major), řebříček (Achillea millefolium agg.), jetel luční (Trifolium pratense), jetel plazivý (Trifolium repens), kakost luční (Geranium pratense), silenka nadmutá (Silene vulgaris), svízel rolní (Convolvulus arvensis), jílek vytrvalý (Lolium perenne), sedmikráska obecná (Bellis perennis), hluchavka bílá (Lamium album), popenec břečťanolistý (Glechoma hederacea), kopřiva (Urtica dioica) nebo při krajích lilek černý (Solanum nigrum) a turanka kanadská (Conyza canadensis).
Podstatnou část ploch zahrnují výsadby ovocných dřevin, zejména hrušní (Pyrus communis), třešní (Prunus avium), jabloní (Malus domestica) a švestek (Prunus domestica).
Bohaté, téměř až souvislé jednolité porosty tvoří v podrostu dřevin, ale i v parkových trávnících, česnek podivný (Allium paradoxum var. paradoxum), který pochází z Kavkazu a Zakavkazska. Tento snadno se šířící druh je poznatelný v době květu nenápadnými bílými květy.
Seznam nalezených taxonů: Nalezené taxony mimo přírodní památku Petřínské skalky: Achillea millefolium agg. Allium paradoxum var. paradoxum Bellis perennis Convolvulus arvensis Conyza canadensis Crepis biennis Ficaria verna subsp. bulbifera Geranium pratense Glechoma hederacea Lamium album Lolium perenne Malus domestica Plantago lanceolata Plantago major Polygonum aviculare agg. Prunus avium Prunus domestica Pyrus communis Silene vulgaris Solanum nigrum Taraxacum sect. Ruderalia Trifolium pratense Trifolium repens Urtica dioica Veronica hederifolia agg. Viola odorata
Poslat emailem
