Popis: Statná, vytrvalá, vonná bylina s válcovitým černohnědým oddenkem, na vrcholu s čupřinou. Lodyha je přímá, vysoká 50-150 cm, obvykle za plodu celá červenofialově naběhlá, plná, bohatě latnatě větvená. Přízemní a dolní lodyžní listy jsou řapíkaté, horní listy jsou pochvou přisedlé, užší, nejhořejší jsou silně zmenšené. Dolní listy jsou v obrysu trojúhelníkovitě vejčité, 2-4 krát peřenosečné, střední lodyžní listy jsou 1-2 krát peřenosečné. Lístky posledního řádu jsou peřenodílné až peřenosečné, na bázi kýlovité, úkrojky jsou vejčité až čárkovitě kopinaté, na okraji podvinuté, drsné, tupé nebo s bělavou špičkou. Okolíky jsou složené, menší, ale četné, do pěti centimetrů průměru, vyklenuté. Obal i obalíčky jsou vyvinuty, listeny obalu v počtu 4-8, jsou kopinaté až čárkovité, úzce blanitě lemované, stopky okolíčků jsou víceméně lysé, okolíčků je 6-20, listeny obalíčků jsou čárkovité. Kališní cípy jsou kopinaté, korunní lístky jsou drobné, světle žluté, eliptické až podlouhlé, na vrcholu lehce vykrojené, ve výkroji s lalokem. Dvounažky jsou drobné, široce eliptické, s tenkými křídly, hnědé, žebernaté. Kvete od července do září.
Záměny: Zvláště listy jsou zaměnitelné za jiné druhy miříkovitých, rostoucí na podobných stanovištích, jež mají též protáhlé úkrojky. Nejpodobnější jsou druhy se žlutými květy. Smldník písečný (Peucedanum arenarium) je u nás vyhynulý, liší se nepřítomností obalu (nanejvýše 2 listeny), zelenou lodyhou a většími okolíčky. Smldník kmínolistý (P. carvifolia) je u nás velmi vzácný, nemá listeny obalíčku a má protáhlejší listové úkrojky. Pastinák setý (Pastinaca sativa) nemá obal ani obalíčky a má odlišné listy. Koromáč olešníkovitý (Silaum silaus) nemá listeny obalu a má všechny větve v květenství střídavé, navíc vyhledává půdy střídavě vlhké.
Ekologie: Roste na suchých trávnících, v křovinách, v lesních lemech, na mezích a úhorech, na půdách na živiny a báze bohatých, hlubokých, na místech slunných nebo poloslunných.
Rozšíření v České republice: Roste jen v teplých oblastech, v Čechách velmi vzácně, na jihovýchodním okraji Českého středohoří a u Poděbrad, na Moravě roste roztroušeně od Litovle a Olomouce po Znojmo a Bílé Karpaty (Uherský Brod); v úvalech ovšem vzácně.
Celkové rozšíření: Roste od střední Francie přes střední a východní Evropu na Altaj, Balkán a Kavkaz.
Poslat emailem
