Popis: Vytrvalá, vzácně dvouletá částečně cizopasná bylina s krátkým dřevnatým mnohohlavým oddenkem bez plazivých výběžků, vysoká 15-30 cm. Lodyh je obvykle 5-15, vystoupavých nebo poléhavých, listnatých, většinou větvených, podélně rýhovaných, lysých nebo osténkatých. Listy jsou téměř přisedlé, čárkovité, jednožilné, zašpičatělé, celokrajné nebo jemně zoubkované. Květenství zabírá horní třetinu lodyhy, je zpravidla složené, latnaté, řidčeji je klasnaté. Květonosné větévky jsou tenké, jednokvěté, listen je čárkovitý, asi 1 mm široký, zoubkovaný nebo osténkatý, listence jsou čárkovité, menší. Květy jsou většinou pětičetné, méně často čtyřčetné, okvětí je nálevkovité, 2-3 mm dlouhé, rozčleněné v široce trojúhelníkovité cípy, uvnitř bílé, vně zelenavé nebo hnědavé. Plod je elipsoidní nažka nebo oříšek, podélně jemně žilkovaný, okvětí je za plodu kuželovité, s dovnitř stočenými cípy, zřetelně kratší než plod. Kvete od dubna do června.
Záměny: Snadno zaměnitelná za jiné lněnky, především lněnku Dollineriho (Thesium dollineri), jež se vyznačuje kratšími a tlustšími květonosnými větvičkami a poněkud odlišným tvarem plodů. Další velmi podobnou lněnkou je lněnka lnolistá (Thesium linophyllon), ta vytváří plazivé podzemní výběžky a také mívá alespoň některé květonosné větévky vícekvěté. Lněnka alpská (Thesium alpinum), natožpak lněnka pyrenejská (Thesium pyrenaicum) jsou druhy spíše vyšších poloh a se lněnkou rolní by se na stanovištích neměly potkávat. Obě se zřetelně liší v plodech, jenž mají výrazný zbytek okvětí. Lněnka bezlistenná (Thesium ebracteatum) a lněnka zobánkatá (Thesium rostratum) mají na vrcholu květenství chochol sterilních větévek. Pro spolehlivé rozlišování našich lněnek jsou vhodné plodné rostliny.
Ekologie: Roste na travnatých, kamenitých, písčitých místech na loukách nebo pastvinách, na mezích, úhorech a okrajích polních cest na lehkých mělkých půdách na píscích nebo spraších, řidčeji na vápencích.
Rozšíření v České republice: Jako velmi vzácná je uváděna od Kolína, jako roztroušený byl označován její výskyt na jižní Moravě, zvláště v Dyjskosvrateckém úvalu a přilehlých pahorkatinách, v poslední době však silně ustoupila.
Celkové rozšíření: Roste od střední Evropy do střední Asie a západní Číny, na západě zasahuje do Rakous a do Itálie, na jihu do Albánie, Řecka, Bulharska, Turecka a Íránu, na severu v Rusku k Petrohradu, nechybí na Krymu ani v oblasti Kavkazu. Těžiště rozšíření v Evropě je v panonské oblasti a na Balkáně.
Poslat emailem
