Popis: Vytrvalá jenmá trsnatá bylina, vysoká 5-40 cm, s tenkými, rezavými kořeny. Květonosné lodyhy jsou přímé, tenké, jen asi 0,5 mm široké, až k vrcholu hladké. Listy jsou kratší než lodyha, tuhé, štětinovité, žlábkovité, asi 1 mm široké, tmavě zelené. Pochvy dolních listů jsou hnědé, slabě rozpadavé. Květenství je tvořeno jedním vrcholovým kláskem, dlouhým 10-25 mm, nahoře jsou květy samčí v počtu 3-5, pod nimy květy samičí v počtu 5-10. Plevy jsou podlouhle vejčité, rezavě hnědé, záhy opadavé, kratší než mošničky. Blizny jsou obvykle dvě. Plodem je nažka umístěná v mošničce, mošničky jsou podlouhle elipsoidní, k oběma koncům zúžené, za zralosti rovnovážně odstálé až dolů skloněné, hnědé, bez žilek, lesklé, na hřbetě vyklenuté, s krátkým zobánkem. Kvete od května do června.
Záměny: Podobné jsou především jednoklasé ostřice, například na stejných místech rostoucí ostřice chudokvětá (Carex pauciflora), jež má ještě protáhlejší tvar mošniček, ostřice dvoudomá (Carex dioica), jež má baculatější, nápadně žilkované mošničky, ostřice Davallova (Carex davalliana), taktéž s baculatými mošničkami a dlouhým zobánkem, obě mají navíc obvykle klásky buď samčí nebo samičí, nikoli oboupohlavné. V úvahu připadají také chudokvětí jedinci ostřice ježaté (Carex echinata), ta má ovšem více než jeden klásek a jiný tvar mošniček. Pro svoji nenápadnost je snadno přehlédnutelná.
Ekologie: Roste na rašeliništích, na rašelinných, slatinných, bezkolencových loukách, často v krátkostébelných porostech jiných ostřic na místech s vysokým zastoupením mechorostů. Je citlivá na změny vodního režimu a na zastínění.
Rozšíření v České republice: U nás roste především v podhůří, častěji se vyskytuje v západních, jihozápadních a jižních Čechách a na Českomoravské vysočině. Jinde roste vzácně nebo úplně chybí.
Celkové rozšíření: Roste především v západní (včetně Británie) a severní Evropě, na jihu zasahuje areál do Pyrenejí a do Alp, na východě do Pobaltí, vyskytuje se též na Islandě, ve Skandinávii i za polárním kruhem.
Poslat emailem
