Tento příspěvek byl přečten492krát!

Přírodní památka se nachází ve východní části Prahy, mezi Náchodskou ulicí směřující z Černého mostu do Horních Počernic, Pražským okruhem a železniční tratí Praha–Nymburk. Předmětem ochrany je opěrný geologický profil v perucko-korycanských vrstvách cenomanu (svrchní křída). Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1988 na ploše 2,02 hektaru, v nadmořské výšce mezi 272–287 metry.

Chvalský lom

V území se těžil písek a pískovcové bloky na místní stavby už od středověku. Pravděpodobně se ale nejednalo jen o místní stavby, některé materiály uvádějí i Karlův most nebo chrám sv. Víta. Těžba  skončila na počátku druhé poloviny 20. století. Důvodem bylo narušování provozu na železniční trati.

Chvalský lom

Sjezd z dálnice, postavený v osmdesátých letech 20. století, odhalil další profil mezi peruckými a korycanskými vrstvami. Zejména je zde vidět rozdíl mezi světle šedými až nafialovělými prachovci a jílovci, tzn. peruckým souvrstvím (nacházejí se v nich i zuhelnatělé úlomky rostlin), a na ně nasedajícími svahovinami, korycanským souvrstvím (cenoman, svrchní křída).

Chvalský lom

Pískovcové profily jsou vidět už z Náchodské ulice. Dobře byly patrné v době návštěvy, kde zde zrovna probíhala výstavba nového domu.

Vzhledem k historii lokality je území botanicky méně významné. Skládá se z několika částí. Tou první je dno bývalého lomu, s chatou, která vypadá jako sídlo skautské klubovny. V některých materiálech je plocha zmiňována jako školní pozemek. Občasně se tu konají i divadelní představení. Jedná se o sešlapávanou louku s převažujícím jílkem vytrvalým (Lolium perenne), která vzdáleně může připomínat – přítomností bylin snášejících časté narušování – poháňkové pastviny (Cynosurion cristati). Do této skupiny (druhů snášejících sešlapávání) patří ještě jitrocel větší (Plantago major), pampeliška (Taraxacum sect. Ruderalia), jetel luční (Trifolium pratense) a řebříček obecný (Achillea millefolium agg.).

Chvalský lom

Zapsány byly druhy vyloženě luční, jako je ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), mrkev obecná (Daucus carota), škarda dvouletá (Crepis biennis), srha říznačka (Dactylis glomerata), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), bojínek luční (Phleum pratense) a lipnice luční (Poa pratensis). Doplňují je ruderální druhy nacházené spíše na rumištích, jako je měrnice černá (Ballota nigra), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), lopuch plstnatý (Arctium tomentosum) nebo pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris).

Chvalský lom

Dominantní jsou křoviny, zejména po obvodu chráněného území, ale solitérní dřeviny se objevují i na dně bývalého lomu a roztroušeně při skalních stěnách. Ze vzrůstnějších dřevin to jsou javor mléč (Acer platanoides), javor tatarský (Acer tataricum), javor klen (Acer pseudoplatanus), vrba jíva (Salix caprea), topol osika (Populus tremula), bříza bělokorá (Betula pendula), z křovin hloh (Crataegus sp.), růže (Rosa sp.), mahalebka (Prunus mahaleb), pámelník bílý (Symphoricarpos albus), šeřík obecný (Syringa vulgaris) nebo trnka obecná (Prunus spinosa). 

Chvalský lom

Botanicky nejzajímavější je skalní stěna, na které rostou druhy suchých trávníků, převážně úzkolistých suchých trávníků (svaz Festucion valesiaceae), méně druhy širokolistých suchých trávníků (svaz Bromion erecti), vzácně i druhy skalních společenstev. Ze zajímavějších druhů stojí za zmínku výskyt hvozdíku kartouzku (Dianthus carthusianorum), mochny stříbrné (Potentilla argentea), pryšce chvojky (Euphorbia cyparissias), mateřídoušky panonské (Thymus pannonicus), hlaváče bledožlutého (Scabiosa ochroleuca), a také větší výskyt pelyňku ladního (Artemisia campestris), který často roste na skalních výchozech.

Chvalský lom

Zajímavým nálezem je výskyt máku polního (Papaver argemone) s typicky protáhlými tobolkami s odstálými štětinami.

Chvalský lom

Louky při horní hraně, směrem k železniční trati, má charakter mezofilních ovsíkových luk s dominantním ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), dále s kakostem lučním (Geranium pratense), silenkou širolistou bílou (Silene latifolia subsp. alba), lipnicí luční (Poa pratensis), vikví tenkolistou (Vicia tenuifolia), šťovíkem kyselým (Rumex acetosa) a dalšími druhy.

V minulosti byly z území uváděny tyto vzácnější druhy: bodlák nicí (Carduus nutans), škarda smrdutá mákolistá (Crepis foetida subsp. rhoeadifolia), zemědým Schleicherův (Fumaria schleicheri), mochna písečná (Potentilla arenaria) a hlaváč šedavý (Scabiosa canescens).

Chvalský lom

Seznam druhů nalezených v přírodní památce v roce 2018:

Acer platanoides
Acer pseudoplatanus
Acer tataricum
Aesculus hippocastanum
Agrimonia eupatoria
Agrostis capillaris
Achillea millefolium agg.
Anthoxanthum odoratum
Arctium tomentosum
Armeria vulgaris
Arrhenatherum elatius
Artemisia campestris
Artemisia vulgaris
Atriplex sagittata
Ballota nigra
Berteroa incana
Betula pendula
Calamagrostis epigejos
Camelina microcarpa
Carduus acanthoides
Centaurea stoebe
Cerastium arvense
Cichorium intybus
Cirsium arvense
Convolvulus arvensis
Crataegus sp.
Crepis biennis
Dactylis glomerata
Daucus carota
Dianthus carthusianorum
Dryopteris filix-mas
Echinops sphaerocephallus
Elytrigia repens
Erigeron acris
Euphorbia cyparissias
Fagus sylvatica
Falcaria vulgaris
Festuca rupicola
Fraxinus excelsior
Galium mollugo agg.
Galium verum
Geranium pratense
Geum urbanum
Hedera helix
Hieracium murorum
Hieracium sabaudum
Hypericum perforatum
Juglans regia
Ligustrum vulgare
Linaria vulgaris
Lolium perenne
Lotus corniculatus
Lychnis coronaria
Malus domestica
Papaver argemone
Phleum pratense
Phragmites australis
Picea abies
Pimpinella saxifraga
Plantago lanceolata
Plantago major
Poa pratensis
Populus tremula
Potentilla argentea
Potentilla reptans
Prunus avium
Prunus cerasifera
Prunus mahaleb
Prunus spinosa
Pyrus communis
Quercus robur
Robinia pseudacacia
Rosa sp.
Rubus fruticosus agg.
Rumex acetosa
Rumex crispus
Rumex obtusifolius
Salix caprea
Scabiosa ochroleuca
Securigera varia
Silene latifolia subsp. alba
Silene vulgaris
Symphoricarpos albus
Syringa vulgaris
Taraxacum sect. Ruderalia
Thymus pannonicus
Tilia cordata
Trifolium pratense
Tripleurospermum inodorum
Urtica dioica
Valeriana dioica
Verbascum
Vicia angustifolia
Vicia tenuifolia

Chvalský lom

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Fotografováno dne 30.7.2018.

logo-praha

 

Na projekt „Ohrožená pražská příroda“ finančně přispělo hlavní město Praha.

 

FACEBOOK
Facebook Pagelike Widget