Přírodní památka se nachází ve východní části Prahy, mezi Náchodskou ulicí směřující z Černého mostu do Horních Počernic, Pražským okruhem a železniční tratí Praha–Nymburk. Předmětem ochrany je opěrný geologický profil v perucko-korycanských vrstvách cenomanu (svrchní křída). Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1988 na ploše 2,02 hektaru, v nadmořské výšce mezi 272–287 metry.
V území se těžil písek a pískovcové bloky na místní stavby už od středověku. Pravděpodobně se ale nejednalo jen o místní stavby, některé materiály uvádějí i Karlův most nebo chrám sv. Víta. Těžba skončila na počátku druhé poloviny 20. století. Důvodem bylo narušování provozu na železniční trati.
Sjezd z dálnice, postavený v osmdesátých letech 20. století, odhalil další profil mezi peruckými a korycanskými vrstvami. Zejména je zde vidět rozdíl mezi světle šedými až nafialovělými prachovci a jílovci, tzn. peruckým souvrstvím (nacházejí se v nich i zuhelnatělé úlomky rostlin), a na ně nasedajícími svahovinami, korycanským souvrstvím (cenoman, svrchní křída).
Pískovcové profily jsou vidět už z Náchodské ulice. Dobře byly patrné v době návštěvy, kde zde zrovna probíhala výstavba nového domu.
Vzhledem k historii lokality je území botanicky méně významné. Skládá se z několika částí. Tou první je dno bývalého lomu, s chatou, která vypadá jako sídlo skautské klubovny. V některých materiálech je plocha zmiňována jako školní pozemek. Občasně se tu konají i divadelní představení. Jedná se o sešlapávanou louku s převažujícím jílkem vytrvalým (Lolium perenne), která vzdáleně může připomínat – přítomností bylin snášejících časté narušování – poháňkové pastviny (Cynosurion cristati). Do této skupiny (druhů snášejících sešlapávání) patří ještě jitrocel větší (Plantagomajor), pampeliška (Taraxacum sect. Ruderalia), jetel luční (Trifolium pratense) a řebříček obecný (Achillea millefolium agg.).
Zapsány byly druhy vyloženě luční, jako je ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), mrkev obecná (Daucus carota), škarda dvouletá (Crepis biennis), srha říznačka (Dactylis glomerata), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), bojínek luční (Phleum pratense) a lipnice luční (Poa pratensis). Doplňují je ruderální druhy nacházené spíše na rumištích, jako je měrnice černá (Ballotanigra), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), lopuch plstnatý (Arctium tomentosum) nebo pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris).
Dominantní jsou křoviny, zejména po obvodu chráněného území, ale solitérní dřeviny se objevují i na dně bývalého lomu a roztroušeně při skalních stěnách. Ze vzrůstnějších dřevin to jsou javor mléč (Acer platanoides), javor tatarský (Acer tataricum), javor klen (Acer pseudoplatanus), vrba jíva (Salix caprea), topol osika (Populus tremula), bříza bělokorá (Betula pendula), z křovin hloh (Crataegus sp.), růže (Rosa sp.), mahalebka (Prunus mahaleb), pámelník bílý (Symphoricarpos albus), šeřík obecný (Syringa vulgaris) nebo trnka obecná (Prunus spinosa).
Botanicky nejzajímavější je skalní stěna, na které rostou druhy suchých trávníků, převážně úzkolistých suchých trávníků (svaz Festucion valesiaceae), méně druhy širokolistých suchých trávníků (svaz Bromion erecti), vzácně i druhy skalních společenstev. Ze zajímavějších druhů stojí za zmínku výskyt hvozdíku kartouzku (Dianthus carthusianorum), mochny stříbrné (Potentilla argentea), pryšce chvojky (Euphorbia cyparissias), mateřídoušky panonské (Thymus pannonicus), hlaváče bledožlutého (Scabiosa ochroleuca), a také větší výskyt pelyňku ladního (Artemisia campestris), který často roste na skalních výchozech.
Zajímavým nálezem je výskyt máku polního (Papaver argemone) s typicky protáhlými tobolkami s odstálými štětinami.
Louky při horní hraně, směrem k železniční trati, má charakter mezofilních ovsíkových luk s dominantním ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), dále s kakostem lučním (Geranium pratense), silenkou širolistou bílou (Silene latifolia subsp. alba), lipnicí luční (Poapratensis), vikví tenkolistou (Vicia tenuifolia), šťovíkem kyselým (Rumex acetosa) a dalšími druhy.
V minulosti byly z území uváděny tyto vzácnější druhy: bodlák nicí (Carduus nutans), škarda smrdutá mákolistá (Crepis foetida subsp. rhoeadifolia), zemědým Schleicherův (Fumariaschleicheri), mochna písečná (Potentilla arenaria) a hlaváč šedavý (Scabiosa canescens).
Seznam druhů nalezených v přírodní památce v roce 2018:
Poslat emailem
