Tento příspěvek byl přečten79krát!

Přírodní památka Cihelna v Bažantnici se nachází v přírodně poněkkud neutěšeném prostředí. Zpočátku může navozovat dojem nějaké opuštěné a zarůstající výsypky. Nejsme ale někde v Ústeckém kraji, ale v Praze. Území je obklopeno nejrůznějšími dopravními uzly, velmi frekventovaným železničním koridorem, jakýmsi výrobním podnikem a zahrádkářskou kolonií, kterou alespoň zčásti obsadili bezdomovci. Prostě krásné místo k vycházce. Když už se ale konečně dostanete do vlastních hranic přírodní památky (a pominete ten ruch velkoměsta okolo), odvděčí se vám zajímavými nálezy druhohorních rostlin. Zbývá si už jenom domyslet všechny ty dinosaury, kteří v tu dobu běhali okolo.

Cihelna v Bažantnici

Chráněné území bylo vyhlášeno v roce 1988 ve svažitém terénu nad Kbelskou ulicí a železniční tratí Praha-Nymburk, v nadmořské výšce 238–276 m n. m. Ze severu je ohraničena Vysočanskou radiálou. Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu je opěrný geologický profil ke stratotypu peruckých a korycanských vrstev a odkryv svrchnokřídových jílovců s bohatou fosilní florou.

Cihelna v Bažantnici

Území tak po geologické stránce nápadně připomíná blízkou přírodní památku Chvalský lom. Jenom tam ten poměr pískovců a jílovců byl větší ve prospěch pískovců.

Cihelna v Bažantnici

Zde navíc v podloží vycházejí břidlice bohdaleckého souvrství s bohatou faunou, zejména trilobitů a ramenonožců, také loděnkovitých hlavononožců, plžů, mlžů, kuželovitými schránkami hyolitů, dále pak konulárie, příčně kroužkované schránky červů, dvojřadé graptolity a další.

Cihelna v Bažantnici

Bělavé a žlutavé kaolinické pískovce s nápadně diagonálním zvrstvením se objevují jen v nejhořejší části svahu schované mezi křovinami. Perucké jílovce  obsahují výjimečně dobře zachované zkameněliny rostlin, tvoří však většinou jen blíže neurčitelnou drť, mezi těmi dobře určitelnými převažují nahosemenné rostliny Frenelopsis alata  a Nehvizdya obtusa.

Cihelna v Bažantnici

Území bylo významně ovlivněno lidskou činností, sloužilo jako těžební lokalita stavebních a cihlářských hlín. Do počátku 19. století zde byla kamenečná huť, ještě předtím se zde dobýval, resp. sbíral sanytr. Od konce 19. století do počátku 60. let 20. století zde existovala cihelna. Botanicky je území nevýznamné. Hlavní část geologického odkryvu je silně zerodovaná s hlubokými erozními rýhami a prakticky bez bylinného porostu.

Cihelna v Bažantnici

Po jeho obvodu převažují sukcesní porosty dřevin s převahou břízy bělokoré (Betula pendula). Doplňkově se objevuje dub zimní (Quercus petraea), dub letní (Quercus robur), borovice lesní (Pinus sylvestris), topol osika (Populus tremula), habr obecný (Carpinus betulus), z křovin hlohy (Crataegus sp.) a trnka obecná (Prunus spinosa).

Ostrůvky vegetace připomínající úzkolisté suché trávníky (svaz Festucion valesiaceae) jsou velmi ojedinělé. V hojnějším počtu byla zaznamenána kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), objevuje se chrpa latnatá (Centaurea stoebe), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), mochna stříbrná (Potentilla argentea), mochna písečná (Potentilla arenaria), krvavec menší (Sanguisorba minor), len počistivý (Linum catharticum), jahodník trávnice (Fragaria viridis), z druhů širokolistých suchých trávníků válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum) a hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochroleuca).

Uváděny jsou i zbytky acidofilní vegetace (svaz Corynephorion canescentis), ale průvodní druh paličkovec šedavý (Corynephorus canescens) nebyl zaznamenán, přetrvávají pouze běžnější druhy, jako je šťovík menší (Rumex acetosella).

Cihelna v Bažantnici

Pískovcový výchoz nad vyhlídkou je schován mezi křovinami. V bylinném porostu roste například kostřava ovčí (Festuca ovina), hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochroleuca), turan ostrý (Erigeron acris), bedrník obecný (Pimpinella saxifraga), šalvěj luční (Salvia pratensis), štírovník růžkatý (Lotus corniculatus) a další druhy.

Ze vzácnějších druhů byl nalezen jeden trsík zeměžluče okolíkaté (Centaurium erythraea). Další trsíky potom rostou nad cestou směrem od vyhlídky k louce v jižní části přírodní památky a minimálně vyšší desítky rostlin byly zjištěny i na vlastní louce.

Cihelna v Bažantnici

Louka má spíše ruderální charakter, pravděpodobně proto, že zde v nedávné době proběhla asanace porostů a jedinců trnovníku akátu (Robinia pseudacacia). Dominantními druhy je ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a vratič obecný (Tanacetum vulgare). Z další druhů je to třtina křovištní (Calamagrostis epiogejos), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), bělotrn kulatohlavý (Echinops sphaerocephallus) nebo mydlice lékařská (Saponaria officinalis). Také zde byly provedeny čerstvě výsadby ovocných dřevin, pravděpodobně se zde také pase.

Cihelna v Bažantnici

Dřívějšími průzkumy některé vzácnější druhy, které mohou v území i nadále přetrvávat, v době návštěvy ale nebyly zaznamenány. Jsou to bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), ostřice nízká (Carex humilis), paličkovec šedavý (Corynephorus canescens), škarda smrdutá mákolistá (Crepis foetida subsp. rhoeadifolia), konopice širolistá (Galeopsis ladanum), mák polní (Papaver argemone), mochna písečná (Potentilla arenaria), hrušeň polnička (Pyrus pyraster) a kopřiva žahavka (Urtica urens).

Cihelna v Bažantnici

Seznam druhů nalezených v přírodní památce v roce 2018:

Aesculus hippocastanum
Agrostis capillaris
Agrostis stolonifera
Achillea millefolium agg.
Ailanthus altissima
Arenaria serpyllifolia
Arrhenatherum elatius
Artemisia vulgaris
Avenella flexuosa
Ballota nigra
Betula pendula
Brachypodium pinnatum
Calamagrostis epigejos
Cardaria draba
Carduus acanthoides
Carpinus betulus
Centaurea jacea
Centaurea stoebe
Centaurium erythraea
Cerastium arvense
Cichorium intybus
Cirsium vulgare
Clematis vitalba
Crataegus sp.
Crepis biennis
Dactylis glomerata
Danthonia decumbens
Daucus carota
Echinops sphaerocephalus
Echium vulgare
Erigeron acris
Erigeron annuus subsp. septentrionalis
Euphorbia cyparissias
Festuca ovina
Festuca rupicola
Fragaria viridis
Galium verum
Hieracium pilosella
Hieracium sabaudum
Hypericum perforatum
Knautia arvensis agg.
Lathyrus tuberosus
Leontodon hispidus
Linum catharticum
Lotus corniculatus
Medicago lupulina
Melilotus albus
Melilotus officinalis
Pimpinella saxifraga
Pinus sylvestris
Plantago lanceolata
Plantago major
Poa compressa
Poa pratensis
Populus tremula
Potentilla arenaria
Potentilla argentea
Prunella vulgaris
Prunus avium
Prunus spinosa
Quercus petraea
Quercus robur
Robinia pseudacacia
Rubus fruticosus agg.
Rumex acetosella
Salvia pratensis
Sanguisorba minor
Saponaria officinalis
Sarothamnus scoparius
Scabiosa ochroleuca
Securigera varia
Senecio jacobaea
Silene latifolia subsp. alba
Silene vulgaris
Solidago canadensis
Sonchus oleraceus
Tanacetum vulgare
Trifolium campestre
Trifolium pratense
Trifolium repens
Tussilago farfara
Urtica dioica
Vicia cracca agg.

Cihelna v Bažantnici

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Fotografováno dne 18.7.2018.

 

FACEBOOK
Facebook Pagelike Widget