Soutěska Divoké Šárky patří k nejpoutavějším a nejzajímavějším přírodním celkům na území Prahy. Svými příkrými svahy dotvářejícími zajímavou krajinnou scenérii a malebností odjakživa přitahovala jak přírodovědce, tak milence a romantiky. Jeden takový o ní psal už na přelomu 18. a 19. století jako o „skutečné divoké krajině nehostinných balvanitých sutí se sporou vegetací“.
Jako chráněné území byla Divoká Šárka vyhlášena už v roce 1964 a to na více jak 25 hektarech. Představuje cenný krajinářský celek význačný svým geologickým vznikem a geomorfologickým vývojem. Zasazena je do povodí Šáreckého potoka. Skalní útvary jsou tvořeny nejčastěji starohorními buližníky (silicity), v menší míře se střídají s proterozoickými břidlicemi, droby a prachovcemi.
Po botanické stránce je nejzajímavější soutěska Šestákovy a Kozákovy skály a vlastní těleso skal, které jsou významněji ovlivněny návějemi spraší. Zdejší druhově bohatá stepní společenstva byla pozitivně podmíněna také dávným osídlením, které způsobilo obohacení buližníkových skal o živiny. V dalším průběhu Šárecký potok protéká kolem Nebušické skály a Dívčího skoku, které jsou charakterizované téměř žádným půdním pokryvem nebo středně úživnými až kyselými rankery. Zde se mnohem více uplatňuje vliv živinami chudých skal (buližníků), jejichž výsledkem jsou druhově chudá společenstva s metličkou křivolakou (Avenella flexuosa) a vřesem obecným (Calluna vulgaris) .
Na jižně orientovaných skalnatých stráních u Kozákovy skály je vyvinuta hercynská skalní vegetace s kostřavou sivou (sv. Alysso-Festucion pallentis) reprezentovaná především společenstvem s česnekem šerým horským (Allium senescens subsp. montanum; as. Sedo albi-Allietummontani) na skalních teráskách nebo tařicovou vegetací silikátových skal (as. Festuco pallentis-Aurinietum saxatilis) na nejstrmějších skalnatých svazích. V okolí sešlapávaného vrcholu Kozákovy skály a na travnatých stráních na mírných úklonech jsou nejčastěji zastoupena druhově bohatá společenstva úzkolistých suchých trávníků (as. Festucion valesiaceae), nejčastěji s kostřavou walliskou (Festuca valesiaca) a trýzelem škardolistým (Erysimum crepidifolium; as. Erysimo crepidifolii-Festucetum valesiaceae).
Podstatně jiná vegetace je na severních stěnách, která je tvořená především chladnomilnými společenstvy kapraďorostů, s větším zastoupením osladiče obecného (Polypodium vulgare). Podél potoka je možné zaznamenat fragmenty střemchové jaseniny (as. Pruno-Fraxinetum) typické pro lužní lesy zaplavovaných a podmáčených poloh (sv. Alnion incanae).
Seznam vybraných druhů nalezených v přírodní rezervaci Divoká Šárka:
Poslat emailem
