Tento příspěvek byl přečten112krát!

Hořeček nahořklý (čeleď: Gentianaceae Juss. – hořcovité) je dvouletá bylina kdysi rostoucí v Čechách roztroušeně, místy až hojně, avšak podobně jako ostatní naše hořečky, především od druhé poloviny 20. století začal z naší přírody rychle mizet. V současnosti je známo na šedesát míst výskytu, což však představuje hubený zlomek původního rozšíření. V Praze je na tom hořeček nahořklý podobně jako v celých Čechách; v minulosti se vyskytoval na více místech, dnes je nalézán jen velmi vzácně. Výskyty byly soustředěny do oblasti Českého krasu: vyskytoval se jednak v Prokopském údolí, byl nalezen na několika místech v PR Prokopské údolí, v PP Opatřilka – Červený lom, u Holyně, kde spolehlivě rostl ještě v roce 2018. Dále se vyskytoval v Radotínském údolí v PP Zmrzlík a v přiléhající části PR Radotínské údolí, můžeme sem přiřadit také starý údaj z Velkého háje u Kosoře. Je též znám starý údaj z Divoké Šárky. V současnosti patří k nejvzácnějším rostlinám Prahy a je bezprostředně ohrožen vyhynutím.

Gentianella amarella

Rozšíření na území České republiky: Vyskytoval se roztroušeně v teplých oblastech Čech, ve středních polohách již méně, na horách jen velmi vzácně kromě části Krušných hor a Žďárských vrchů. Chyběl patrně v nejzápadnějších Čechách a v jihočeských pánvích, naopak dodnes se vyskytuje v oblasti jihočeských vápenců. Na Moravě byl vždy vzácnější, po roce 2000 je uváděn například z Bílých Karpat nebo Jeseníků.

Gentianella amarella

Celkový areál rozšíření: Značně proměnlivý druh vyskytující se na velkém území na severu severní polokoule v Evropě, v severní Asii až po střední Sibiř, na Dálném východě, v Severní Americe. V Praze rostoucí nominátní poddruh Gentianella amarella subsp. amarella je taxonem evropským.

Gentianella amarella

Ekologie: V současnosti se u nás vyskytuje především ve společenstvech květnatých širokolistých trávníků na bazičtějších podkladech, tedy v suchých travnatých, i kamenitých svazích a pastvinách, v opuštěných vápencových lomech či v opuštěných hlinících, ale i v lesních lemech. Dříve byl též hojný na vysýchavých, bezkolencových loukách. Vzácněji je nalézán i ve společenstvech sutí nebo v krátkostébelných trávnících s violkou psí.

Gentianella amarella

Ohrožení a ochrana: Hořeček nahořklý zaznamenal značný úbytek především ve dvou vlnách v 50. a 70. letech 20. století. Příčiny nejsou úplně zřejmé, ale nejčastěji se uvádí změny v obhospodařování krajiny, jako je značné omezení pastevectví, a dále narušení koloběhu dusíku a s tím spojená celková eutrofizace přirozených stanovišť. Jako dvouletý druh je hořeček náročný na přítomnost vhodných mezer v porostech ostatních bylin. Ty mohou vznikat například narušováním drnu pastvou, rytím zvěře, vlivem velkého sucha, působením eroze aj. Na většině míst výskytu, ne-li na všech, je v současnosti přirozená tvorba mezer nedostatečná a je nezbytné je vytvářet uměle: nabízí se obnovení pastvy, sečení s vyhrabáváním stařiny a mechorostů, případně rovnou vláčení a vertikutace. Jinak hrozí, že i bohaté populace se během pár let zhroutí. Vzhledem k tomu, že hořeček nahořklý vydrží v semenné bance několik let, vyplatí se dělat opatření i zpětně, po vymizení druhu. V Praze je nejvyšší čas zvážit zavedení příslušných opatření na podporu hořečků, jinak se může stát, že tento druh v nejbližších letech z pražské přírody zmizí. Pro značný úbytek míst výskytu je řazen mezi druhy kriticky ohrožené (C1t), zákonem je chráněn jen jako druh silně ohrožený (§2).

Gentianella amarella

Ohrožení na území Prahy: Také v Praze patří ke kriticky ohroženým druhům, příčiny ohrožení jsou víceméně stejné jako jinde. Výskyt v Prokopském údolí se v posledních letech nedaří ověřit, zdá se, že lokalita zarostla a ani stav Zimní louky u Holyně není nejlepší, šíří se zde nebezpečná třtina křovištní, takže současný výskyt více jedinců na většině plochy louky se rychle může změnit k horšímu. Zimní louka navíc není součástí žádného maloplošného chráněného území. Je však možné, že hořeček nahořklý bude v příznivých letech nalezen i na jiných místech, avšak bohaté nálezy nelze očekávat a jeho osud visí na vlásku.

Gentianella amarella Gentianella amarella

Možnosti záměny, příbuzné druhy: Rozlišování hořečků patří k tvrdým oříškům. Jedná se o mladé druhy, jež jsou si hodně podobné, navíc se snadno kříží. Tento druh se vyznačuje menšími, zpravidla pětičetnými květy a podvinutými kališními ušty. V Praze rostoucí hořeček nahořklý pravý se řadí k podzimním rasám a kvete tedy nejčastěji v září.

Gentianella amarella

Autor textu a fotografií: Radim Cibulka.

Fotografováno v Praze, na Zimní louce, nedaleko železniční zastávky Praha-Holyně v Prokopském údolí 26.8.2018 a na Břístevní hůře (součást evropsky významné lokality Polabské hůry) 2.9.2012.

Facebook
Facebook Pagelike Widget