Tento příspěvek byl přečten2546krát!

Evropsky významná lokalita Havránka a Salabka se nachází v severní části Prahy, v širší rekreační zóně městské části Troja, ve svažitém terénu pod bohnickým sídlištěm. Vlastní evropsky významnou lokalitu tvoří dvě v současnosti již vyhlášená chráněná území (přírodní památky) Havránka a Salabka, které byly podrobně popsány na našem webu již dříve.

Havránka a Salabka

Vzhledem k tomu, že předmětem ochrany lokality by měly být především biotopy (evropská suchá vřesoviště a polopřirozené suché trávníky) – je součástí příspěvku informace o převažujících biotopech a dále výsledky průzkumu realizovaného v letech 2010–2011.

Nejvzácněji se na místech dřívějších teras Vltavy, na písčitohlinitých půdách s naplavenými štěrkopískovými uloženinami, objevují společenstva jinak charakteristická pro písčiny – s typicky psamofilními druhy, jako je paličkovec šedavý (Corynephorus canescens), trávnička obecná (Armeria vulgaris) nebo pavinec horský (Jasione montana).

Tato společenstva bývají řazena k acidofilním suchým trávníkům sv. Koelerio-Phleion phleoidis, které mohou – mimo druhů suchých trávníků a acidofytů – obsahovat některé psamofilní druhy.

Havránka a Salabka

Bývalou štěrkopískovou terasu Vltavy lze vysledovat od usedlosti Sklenářka, přes výslunný svah nad botanickou zahradou až k přírodní památce Havránka. V případě přírodní památky Havránka se tyto porosty objevují v dolní části jižně orientovaného svahu, kde se ve větším množství paličkovce šedavého (Corynephorus canescens; na ploše cca 15×10 m) objevuje ještě pavinec horský (Jasione montana), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) a šťovík menší (Rumex acetosella). Pokryvnost dosahuje sotva 50%.

Štěrkopísky lze ale nalézt také na vyhlídce v přírodní památce Salabka, kde byl zaznamenán výskyt kuřinky červené (Spergularia rubra), druhu cest a písčitých polí.

Havránka a Salabka

Mezi nejvýznamnější společenstva, kvůli kterým také byla vyhlašována obě chráněná území a která jsou významná také v evropském měřítku, patří vegetace suchých vřesovišť nížin a pahorkatin (svaz Euphorbio cyparissiae), konkrétně suchá vřesoviště nížin a pahorkatin (asociace Euphorbio cyparissiae-Callunetum vulgaris). Tvoří rozsáhlé porosty jak v přírodní památce Salabka, tak také na Havránce: především jižně orientovaný svah Pusté vinice, nedávno odlesněný západní svah a potom menší plošky na skalních výchozech nad prameništěm Haltýř.

Na Salabce byly dominantními druhy metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a vřes obecný (Calluna vulgaris). Ojediněle se vyskytují suchomilné acidofilní druhy, jako je jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella) nebo šťovík menší (Rumex acetosella). Druhově jsou tato společenstva spíše chudá. Ze zajímavějších druhů zde roste pavinec horský (Jasione montana) a při okrajích vřesoviště ostřice nízká (Carex humilis).

Na jižním svahu Pusté vinice (na Havránce) byly v souvislé ploše vřesu obecného (Calluna vulgaris), minoritně přidruženy zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), jestřábník okoličnatý (Hieracium umbellatum), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), pavinec horský (Jasione montana) a šťovík menší (Rumex acetosella).

Menší plošky vřesovišť se vyskytují i na návrší (místy až skalnatý výchoz) nad prameništěm Haltýř, který je z větší části zalesněný – ve stromovém patře dominují borovice lesní (Pinus sylvestris), dub letní (Quercus robur) a bříza bělokorá (Betula pendula). Na skalnatém výchozu dominuje metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Mimo vřesu (Calluna vulgaris) byly zaznamenány skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), jestřábník chocholičnatý (Hieracium umbellatum), šťovík menší (Rumex acetosella) a třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum).

Havránka a Salabka

Subkontinetální širokolisté suché trávníky (svaz Cirsio-Brachypodion pinnati), konkrétně širokolisté válečkové trávníky teplých oblastí (asociace Scabioso ochroleuceae-Brachypodietum), byly zaznamenány především v přírodní památce Salabka. Většinou se jedná o maloplošné výskyty, ať už více či méně typické, nezřídka v mozaice s okolními společenstvy (méně typicky v loukách zarůstajících ovsíkem); spíše na vrcholcích hřbítků, ve svahu jsou už častější ovsíkové louky.

Dominantu tvoří válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), jako subdominanty vystupují štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), tolice srpovitá (Medicago falcata), v pozdním aspektu hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochroleuca). Dále je zastoupen devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), jetel horský (Trifolium montanum), smělek štíhlý (Koeleria macrantha), třeslice prostřední (Briza media), vzácně černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), ostřice nízká (Carex humilis) a jetel alpínský (Trifolium alpestre).

Určitý náznak širokolistých suchých trávníků na Havránce (nad svahem Pusté vinice) determinovaly druhy válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), devaterník velkovětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum) a štírovník růžkatý (Lotus corniculatus).

Havránka a Salabka

Na výslunných místech obou chráněných území lze zastihnout také společenstvo úzkolistých suchých trávníků (svaz Festucion valesiaceae). Obvykle se jedná o poměrně ochuzené porosty zařaditelné mezi úzkolisté suché trávníky s kostřavou žlábkatou a ostřicí nízkou (asociace Festuco-rupicolae-Caricetum humilis).

Na Salabce se jedná o malé stepní plošky na vrcholcích hřbítků, v místech s neuzavřenou vegetací; pěkná ukázka se nachází na hřbítku v nižší části svahu, v jeho západní části. Dominantu tvoří kostřavy, především kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), vzácněji kostřava walliská (Festuca valesiaca), dále hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), mochny (Potentilla arenaria, Potentilla heptaphylla), rozchodník skalní (Sedum reflexum), smělek štíhlý (Koeleria macrantha), ostřice nízká (Carex humilis) a další.

V suchých trávnících svahu na Pusté vinici rostly mimo kostřavy žlábkaté (Festuca rupicola), kostřavy walliské (Festuca valesiaca) také řebříčky (Achillea millefolium), hadinec obecný (Echium vulgare), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), jahodník trávnice (Fragaria viridis), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), ostřice nízká (Carex humilis), chrpa čekánek (Centaurea stoebe), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), máčka ladní (Eryngium campestre), smělek štíhlý (Koeleria macrantha), tolice srpovitá (Medicago falcata), mochna písečná (Potentilla arenaria), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum), silenka ušnice (Silene otites) a mateřídoušky (Thymus pannonicus, Thymus praecox).

Pozoruhodná je teplomilná acidofilní vegetace jarních efemér (svaz Arabidopsion thalianae), konkrétně teplomilná acidofilní vegetace efemérních rozrazilů (asociace Festuco-Veronicetum dillenii, pod kterou je řazená i dříve popsaná asociace Gageo bohemicae-Veronicetum dillenii). Ukázkově bývala vyvinutá na Havránce (Pusté vinici), v místě výskytu křivatce českého (Gagea bohemica), diagnostického druhu asociace.

Součástí území jsou některé další méně významné typy vegetace, jako je acidofilní vegetace mělkých půd (svaz Hyperico perforati-Scleranthion perennis), mezofilní ovsíkové louky, vysoké mezofilní a xerofilní křoviny nebo výsadby nepůvodních dřevin (jak listnatých, tak jehličnatých). Jednotlivá společenstva nejsou nijak ostře ohraničená, ve sledovaném území tvoří spíše pestrou mozaiku, pouze na určitém stanovišti lze sledovat převládající typ některého společenstva.

Absence původního obhospodařování a obohacování půdy o dusíkaté látky v důsledku znečištěného ovzduší spolupůsobí při zarůstání těchto lokalit konkurenčně silnějšími druhy sušších až mírně vlhkých lučních společenstev, zejména ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius). Zarůstání se děje i ze strany teplomilných keřů zastoupených trnkou (Prunus spinosa), růží šípkovou (Rosa sp.) a hlohy (Crataegus sp. div.). Tato společenstva tvoří významnou součást sledovaných území.

Havránka a Salabka
 

Seznam druhů nalezených v evropsky významné lokalitě Havránka a Salabka v roce 2011:
Acer campestre    
Acer platanoides
Acer pseudoplatanus    
Acer tataricum
Aesculus hippocastanum    
Agrimonia eupatoria
Agrostis capillaris
Achillea millefolium agg.
Ailanthus altissima
Alliaria petiolata    
Amelanchier sp.
Anthoxanthum odoratum    
Arabidopsis thaliana    
Arctium lappa
Arctium sp.
Arctium tomentosum
Arenaria serpyllifolia  agg.
Armeria vulgaris (C4a)
Arrhenatherum elatius
Artemisia campestris
Artemisia vulgaris    
Asparagus officinalis
Asperula cynanchica    
Avenella flexuosa    
Avenula pratensis    
Ballota nigra
Bellis perennis
Berberis vulgaris (C4a)
Berteroa incana
Betula pendula    
Bothriochloa ischaemum    
Brachypodium pinnatum    
Bromus hordeaceus
Bromus sterilis
Bromus tectorum
Bupleurum falcatum
Buxus sempervirens
Calamagrostis epigejos    
Calluna vulgaris    
Campanula rotundifolia
Capsella bursa-pastoris
Cardaria draba
Carex hirta
Carex humilis (C4a)
Carex pendula (C4a)
Carlina vulgaris    
Carpinus betulus
Centaurea jacea
Centaurea stoebe
Cerastium arvense    
Cerastium cf. glutinosum
Cerastium holosteoides subsp. triviale
Cichorium intybus
Cirsium arvense
Cirsium vulgare
Convolvulus arvensis    
Conyza canadensis
Cornus sanguinea    
Corylus avellana    
Corynephorus canescens
Cotoneaster integerrimus (C4a)
Cotoneaster sp.    
Crataegus sp.
Crepis biennis
Dactylis glomerata    
Dactylis polygama
Danthonia decumbens    
Daucus carota
Dianthus carthusianorum    
Dryopteris filix-mas
Echinochloa crus-galii
Echium vulgare
Elymus caninus
Epilobium angustifolium    
Epilobium collinum
Epilobium montanum
Epilobium parviflorum
Equisetum palustre
Erigeron annuus agg.
Eryngium campestre
Euonymus europaea
Euphorbia cyparissias    
Falcaria vulgaris
Fallopia convolvulus
Festuca gigantea
Festuca ovina
Festuca rupicola    
Festuca valesiaca (C4a)
Filipendula ulmaria
Filipendula vulgaris    
Fragaria vesca    
Fragaria viridis
Fraxinus excelsior    
Fraxinus ornus    
Gagea bohemica (C2, §2)
Galeobdolon argentatum
Galeopsis tetrahit
Galium aparine
Galium mollugo agg.
Galium verum    
Geranium pusillum
Geranium robertianum
Geum urbanum    
Glechoma hederacea
Hedera helix
Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum    
Helleborus sp.
Hieracium lachenalii
Hieracium murorum
Hieracium pilosella
Hieracium sabaudum
Hieracium umbellatum
Hordeum murinum
Hylotelephium maximum
Hypericum perforatum    
Chaerophyllum temulum
Chelidonium majus    
Chenopodium album agg.
Impatiens parviflora
Jasione montana
Juglans regia    
Juncus inflexus
Knautia arvensis    
Koeleria macrantha    
Koeleria pyramidata    
Laburnum anagyroides
Lactuca serriola    
Lapsana communis
Lepidium ruderale
Leucanthemum vulgare
Ligustrum vulgare    
Linaria vulgaris
Linum catharticum
Lolium perenne
Lonicera tatarica
Lotus corniculatus    
Luzula campestris agg.
Lysimachia punctata (C2)
Mahonia aquifolium
Malus domestica    
Medicago falcata    
Medicago lupulina
Medicago sativa
Melica transsilvanica (C4a)
Melilotus officinalis
Myosotis stricta    
Papaver dubium agg.
Parthenocissus inserta
Pimpinella saxifraga
Pinus sylvestris
Plantago lanceolata    
Plantago major
Poa angustifolia    
Poa annua
Poa compressa
Poa nemoralis
Poa pratensis    
Polygonatum odoratum
Polygonum aviculare agg.
Polygonum aviculare s. str.
Populus tremula    
Portulaca oleracea
Potentilla anserina
Potentilla arenaria (C4a)
Potentilla argentea    
Potentilla heptaphylla    
Potentilla reptans
Prunella grandiflora (C3)
Prunella sp.    
Prunus avium
Prunus cerasus
Prunus domestica
Prunus insititia
Prunus mahaleb    
Prunus spinosa    
Pseudolysimachion spicatum (C4a)
Pyrethrum parthenium
Pyrus communis
Pyrus pyraster (C4a)
Quercus petraea
Quercus robur    
Quercus rubra    
Ranunculus bulbosus
Reynoutria x bohemica
Rhamnus cathartica
Ribes rubrum
Robinia pseudacacia
Rosa sp.    
Rubus fruticosus agg.    
Rumex acetosella
Rumex cf. crispus
Rumex obtusifolius
Salix caprea    
Sambucus nigra
Sanguisorba minor    
Saponaria officinalis
Scabiosa ochroleuca    
Scirpus sylvaticus
Scleranthus polycarpos (C3)
Scrophularia nodosa
Securigera varia
Sedum album
Sedum reflexum    
Sedum sexangulare
Sedum spurium
Senecio jacobaea
Seseli hippomarathrum (C3)
Setaria viridis
Silene otites (C3)
Silene vulgaris
Sisymbrium officinale
Solidago canadensis
Sonchus arvensis
Sorbus aucuparia    
Spergularia rubra
Stachys recta
Symphoricarpos albus
Taraxacum sect. Ruderalia    
Taxus baccata
Teucrium chamaedrys    
Thlaspi perfoliatum
Thymus pannonicus (C4a)
Thymus praecox (C4a)
Tilia cordata    
Torilis japonica
Trifolium alpestre (C4a)
Trifolium arvense
Trifolium campestre
Trifolium montanum    
Trifolium pratense
Trifolium repens
Ulmus glabra
Ulmus laevis (C4a)
Ulmus minor (C4a)
Urtica dioica
Verbascum densiflorum
Veronica beccabunga
Veronica chamaedrys agg.    
Veronica officinalis
Veronica praecox (C3)
Vicia hirsuta
Vicia villosa
Zea mays

autor textu a fotografií: Daniel Hrčka

publikováno dne 31.1.2012

 

Na projekt  Komplexní přírodovědný průzkum a popularizace evropsky významné lokality Havránka a Salabka“ finančně přispělo Hlavního města Praha.

 

 

 

FACEBOOK
Facebook Pagelike Widget