Evropsky významná lokalita Havránka a Salabka se nachází v severní části Prahy, v širší rekreační zóně městské části Troja, ve svažitém terénu pod bohnickým sídlištěm. Vlastní evropsky významnou lokalitu tvoří dvě v současnosti již vyhlášená chráněná území (přírodní památky) Havránka a Salabka, které byly podrobně popsány na našem webu již dříve.
Vzhledem k tomu, že předmětem ochrany lokality by měly být především biotopy (evropská suchá vřesoviště a polopřirozené suché trávníky) – je součástí příspěvku informace o převažujících biotopech a dále výsledky průzkumu realizovaného v letech 2010–2011.
Nejvzácněji se na místech dřívějších teras Vltavy, na písčitohlinitých půdách s naplavenými štěrkopískovými uloženinami, objevují společenstva jinak charakteristická pro písčiny – s typicky psamofilními druhy, jako je paličkovec šedavý (Corynephorus canescens), trávnička obecná (Armeria vulgaris) nebo pavinec horský (Jasione montana).
Tato společenstva bývají řazena k acidofilním suchým trávníkům sv. Koelerio-Phleion phleoidis, které mohou – mimo druhů suchých trávníků a acidofytů – obsahovat některé psamofilní druhy.
Štěrkopísky lze ale nalézt také na vyhlídce v přírodní památce Salabka, kde byl zaznamenán výskyt kuřinky červené (Spergularia rubra), druhu cest a písčitých polí.
Mezi nejvýznamnější společenstva, kvůli kterým také byla vyhlašována obě chráněná území a která jsou významná také v evropském měřítku, patří vegetace suchých vřesovišť nížin a pahorkatin (svaz Euphorbio cyparissiae), konkrétně suchá vřesoviště nížin a pahorkatin (asociace Euphorbio cyparissiae-Callunetum vulgaris). Tvoří rozsáhlé porosty jak v přírodní památce Salabka, tak také na Havránce: především jižně orientovaný svah Pusté vinice, nedávno odlesněný západní svah a potom menší plošky na skalních výchozech nad prameništěm Haltýř.
Na Salabce byly dominantními druhy metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a vřes obecný (Calluna vulgaris). Ojediněle se vyskytují suchomilné acidofilní druhy, jako je jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella) nebo šťovík menší (Rumex acetosella). Druhově jsou tato společenstva spíše chudá. Ze zajímavějších druhů zde roste pavinec horský (Jasione montana) a při okrajích vřesoviště ostřice nízká (Carex humilis).
Na jižním svahu Pusté vinice (na Havránce) byly v souvislé ploše vřesu obecného (Calluna vulgaris), minoritně přidruženy zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), jestřábník okoličnatý (Hieracium umbellatum), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), pavinec horský (Jasione montana) a šťovík menší (Rumex acetosella).
Menší plošky vřesovišť se vyskytují i na návrší (místy až skalnatý výchoz) nad prameništěm Haltýř, který je z větší části zalesněný – ve stromovém patře dominují borovice lesní (Pinus sylvestris), dub letní (Quercus robur) a bříza bělokorá (Betula pendula). Na skalnatém výchozu dominuje metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Mimo vřesu (Calluna vulgaris) byly zaznamenány skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), jestřábník chlupáček (Hieracium pilosella), jestřábník chocholičnatý (Hieracium umbellatum), šťovík menší (Rumex acetosella) a třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum).
Subkontinetální širokolisté suché trávníky (svaz Cirsio-Brachypodion pinnati), konkrétně širokolisté válečkové trávníky teplých oblastí (asociace Scabioso ochroleuceae-Brachypodietum), byly zaznamenány především v přírodní památce Salabka. Většinou se jedná o maloplošné výskyty, ať už více či méně typické, nezřídka v mozaice s okolními společenstvy (méně typicky v loukách zarůstajících ovsíkem); spíše na vrcholcích hřbítků, ve svahu jsou už častější ovsíkové louky.
Dominantu tvoří válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), jako subdominanty vystupují štírovník růžkatý (Lotus corniculatus), tolice srpovitá (Medicago falcata), v pozdním aspektu hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochroleuca). Dále je zastoupen devaterník velkokvětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), jetel horský (Trifolium montanum), smělek štíhlý (Koeleria macrantha), třeslice prostřední (Briza media), vzácně černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), ostřice nízká (Carex humilis) a jetel alpínský (Trifolium alpestre).
Určitý náznak širokolistých suchých trávníků na Havránce (nad svahem Pusté vinice) determinovaly druhy válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), devaterník velkovětý tmavý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum) a štírovník růžkatý (Lotus corniculatus).
Na výslunných místech obou chráněných území lze zastihnout také společenstvo úzkolistých suchých trávníků (svaz Festucion valesiaceae). Obvykle se jedná o poměrně ochuzené porosty zařaditelné mezi úzkolisté suché trávníky s kostřavou žlábkatou a ostřicí nízkou (asociace Festuco-rupicolae-Caricetum humilis).
Na Salabce se jedná o malé stepní plošky na vrcholcích hřbítků, v místech s neuzavřenou vegetací; pěkná ukázka se nachází na hřbítku v nižší části svahu, v jeho západní části. Dominantu tvoří kostřavy, především kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), vzácněji kostřava walliská (Festuca valesiaca), dále hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), mochny (Potentilla arenaria, Potentilla heptaphylla), rozchodník skalní (Sedum reflexum), smělek štíhlý (Koeleria macrantha), ostřice nízká (Carex humilis) a další.
Pozoruhodná je teplomilná acidofilní vegetace jarních efemér (svaz Arabidopsion thalianae), konkrétně teplomilná acidofilní vegetace efemérních rozrazilů (asociace Festuco-Veronicetum dillenii, pod kterou je řazená i dříve popsaná asociace Gageo bohemicae-Veronicetum dillenii). Ukázkově bývala vyvinutá na Havránce (Pusté vinici), v místě výskytu křivatce českého (Gagea bohemica), diagnostického druhu asociace.
Součástí území jsou některé další méně významné typy vegetace, jako je acidofilní vegetace mělkých půd (svaz Hyperico perforati-Scleranthion perennis), mezofilní ovsíkové louky, vysoké mezofilní a xerofilní křoviny nebo výsadby nepůvodních dřevin (jak listnatých, tak jehličnatých). Jednotlivá společenstva nejsou nijak ostře ohraničená, ve sledovaném území tvoří spíše pestrou mozaiku, pouze na určitém stanovišti lze sledovat převládající typ některého společenstva.
Absence původního obhospodařování a obohacování půdy o dusíkaté látky v důsledku znečištěného ovzduší spolupůsobí při zarůstání těchto lokalit konkurenčně silnějšími druhy sušších až mírně vlhkých lučních společenstev, zejména ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius). Zarůstání se děje i ze strany teplomilných keřů zastoupených trnkou (Prunus spinosa), růží šípkovou (Rosa sp.) a hlohy (Crataegus sp. div.). Tato společenstva tvoří významnou součást sledovaných území.
Poslat emailem
