Popis: Vytrvalá pevně drnovitě trsnatá trávovitá bylina s nekvetoucími vnitropochevními výběžky a krátkým větveným oddenkem. Stébla jsou tuhá, tenká, přímá, vysoká 30-60 cm. Čepele přízemních listů jsou štětinovité, šedozelené, 20-50 cm dlouhé, 0,5-0,7 mm široké, trvale složené, s jazýčky 3-8 mm dlouhými, stébelní listy mají čepele zakrnělé, pochvy mají pýřité. Květenstvím je přímá jednostranná lata složená ze 7-17 klásků, větévky mají 2-3 klásky, v kláscích jsou 2-3 fertilní květy, vřeteno klásků je rozpadavé. Plevy jsou nestejné, kopinaté, horní je trojžilná, dolní 5-7 žilná, pluchy jsou osinaté, eliptické, 3-4zubé, osina je kolénkatá, nasedá v polovině hřbetu pluchy, pluška je kratší než plucha. Plodem je obilka. Kvete v květnu.
Záměny: Určování trav není rozhodně snadné. Příbuzné druhy jako je ovsíř pýřitý a ovsíř luční mají mnohem širší listy a jsou v zásadě nezaměnitelné. Velmi úzké listy a pevné trsy se nespíše podobají některým kostřavám, ty však mají plevy zřetelně kratší než klásky. Ovsíř stepní se nejlépe pozná podle časné doby květu, kdy většina okolních trav drnové stepi má do květu ještě daleko. V té době je dobře nalezitelný, později v podstatě mizí.
Ekologie: Roste na výslunných kamenitých a travnatých stráních, na půdách živných, zásaditých, čedičových nebo vápencových.
Rozšíření v České republice: Roste velmi vzácně v Lounském středohoří a v Pavlovských vrších. Je považován za význačný pozůstatek stepní květeny z poledových dob. Je hlavním předmětem ochrany v Národní přírodní rezervaci Raná, kde není vysloveně vzácný.
Celkové rozšíření: Druh jako takový roste na rozsáhlém území od střední Evropy po střední Asii a Sibiř. Čedičový poddruh se vyskytuje ostrůvkovitě na západ od Volhy (Rusko, Ukrajina, Rakousko, ČR), nejzápadnější výskyty jsou právě v Českém středohoří.
Poslat emailem
