Tento příspěvek byl přečten2876krát!

Lokalita chráněného území se skládá ze dvou navzájem oddělených částí, vzdálených od sebe necelý 1 km, situované do téměř zalesněné centrální části přírodního parku Džbán. Východní kraj obou částí se nachází u silnice Louny-Řevničov. Zaříznuté hluboké údolí vodoteče zde rychlou erozí vytvořila opukovou hranu s místy až svislými skalními stěnami. Na východ na území navazuje tabulová plošina, ve které  převládají dlouhodobě kultivované lesní komplexy. Západně jsou vytvořena hluboká údolí, osídlená a silně zemědělsky využívaná. Historické osídlení dokládá např. pozůstatek hradu Vinařice, hradiště Dřevíč nebo pozůstatek tvrze Hrádek v okolí obcí Vinařice, Kozojedy a Smilovice (západně od NPR). Východně se nejblíže (cca 5-7 km vzdušnou čarou) nacházejí obce Bílichov a Pozdeň, jihovýchodně (cca 3 km) se nachází obec Milý. Nadmořská výška lokality je 430-465 m n.m.

Národní přírodní rezervace Malý a Velký štít

Geologickým podkladem jsou zpevněné sedimenty. Na horní plošině to jsou slínovce, jílovce tvořené písčitými slínovci až jílovci spongilitickými, místy silicifikovanými (opuky). Ty přecházejí níže ve svahu navazují na jílovce, prachovce, pískovce a slepence. Předmětem ochrany jsou ekosystémy opukových skalních hran a výchozů a suťového lesa s výskytem řady vzácných rostlin a živočichů ze skupiny glaciálních reliktů, zejména medvědice lékařské. Za tehdy ještě chráněný přírodní výtvor jej vyhlásil Okresní národní výbor v Lounech, Ministrstvo životního prostředí ČR jej následně překlasifikovalo do kategorie národní přírodní rezervace.

Národní přírodní rezervace Malý a Velký štít

V severní části chráněného území jsou porosty v plošině nad svahem poznamenané výsadbami nepůvodních a stanovištně nevhodných dřevin. Nejčastěji se jedná o rozvolněné porosty borovice lesní (Pinus sylvestris) s nálety břízy (Betula pendula), občasně také s bukem (Fagus sylvatica). Vlastní skalnatý svah vegetačně zahrnuje perialpidské bazifilní teplomilné doubravy přecházející ve světlinách do pěchavových trávníků. Početně jsou zastoupeny borovice (Pinus sylvestris), duby (Quercus robur, Q. petraea), v keřovém patře dříny (Cornus mas), lísky (Corylus avellana), duby (Quercus robur, Quercus petraea), smrky (Picea abies), brsleny (Euonymus europaea) a růže (Rosa sp.). V bylinném patře dominuje pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea). Ze zajímavých druhů zde roste bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), medvědice lékařská (Arctostaphylos uva-ursi), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii), dřín jarní (Cornus mas), kakost krvavý (Geranium sanguineum), oman srstnatý (Inula hirta), oman vrbolistý (Inula salicina), smldník jelení (Peucedanum cervaria), zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus) nebo mochna bílá (Potentilla alba).

Národní přírodní rezervace Malý a Velký štít

Pěkně vyvinuté suťové lesy jsou vyvinuty pod hranou svahu, místy narušené výsadbami smrku. Ve stromovém patře se uplatňují javory (Acer pseudoplatanus, Acer platanoides), buky (Fagus sylvatica), lípy (Tilia cordata, Tilia platyphyllos), v keřovém patru lísky (Corylus avellana), zimolezy (Lonicera xylosteum), svídy (Cornus sanguinea) a brsleny (Euonymus europaea). Ze zajímavějších druhů zde roste kruštík širolistý (Epipactis helleborine), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum) a další.

Národní přírodní rezervace Malý a Velký štít

V jižní části plošina nad svahem zahrnuje jak výsadby jehličnatých dřevin (Pinus sylvestris, Picea abies, Larix decidua), tak víceméně přirozené (i když hospodářsky ovlivněné) porosty bučin. Mimo souvislejší výsadby jehličnanů je nejvíce zastoupen buk (Fagus sylvatica), dále habr obecný (Carpinus betulus), zbývající část tvoří Larix decidua, Betula pendula, Acer platanoides, Acer pseudoplatanus, Pinus sylvestris, Picea abies a Quercus robur, v keřovém patře ještě Sorbus aucuparia. Pokryvnost bylinného patra je nízká.

Národní přírodní rezervace Malý a Velký štít

Opuková hrana svahu představuje nejcennější část chráněného území, současně se jedná o pestrou mozaiku biotopů. Zatímco jižní část je tvořena vlastními výchozy skal, je část severní pozvolnější, téměř bez skalních výchozů. Ve světlinách převažují pěchavové trávníky svazu Diantho lumnizeri-Seslerion. V jižní části je vyvinut světlý bor na opukové hraně, zařaditelný mezi lesostepní bory, svaz Cytiso ruthenici-Pinion sylvestris. Ve stromovém patře převládá borovice lesní (Pinus sylvestris), vtroušeně se objevuje buk (Fagus sylvatica) a dub (Quercus robur), v keřovém patře převládá líska. V bylinném patře se hojně vyskytuje Sesleria caerulea, časté je Polygala chamaebuxus, Vaccinium myrtillus, dále Arctostaphylos uva-ursi, Peucedanum cervaria.

Národní přírodní rezervace Malý a Velký štít

Porosty postupně přechází do borových doubravy s borovicí lesní (Pinus sylvestris) a dubem letním (Quercus robur) a do vegetace pěchavových trávníků. V těchto porostech má vysokou pokryvnost pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea), z keřů se objevuje dřín (Cornus mas). Lesní porost pod hranou svahu tvořící mozaiku suťových lesů a výsadeb nepůvodních dřevin, zejména smrku (Picea abies). V jižní části plochy převažují výsadby smrku, částečně také s bukem (Fagus sylvatica). Porosty více k severu přechází do reprezentativní vegetace suťových lesů s mohutnými javory kleny (Acer pseudoplatanus), také s Acer platanoides, Betula pendula.

Národní přírodní rezervace Malý a Velký štít

Přibližně 100 m jihozápadně od severní části NPR a dále u pramene Čertovky se nachází několik lokalit významných druhů. Předně je to střevičník pantoflíček (Cypripedium calceolus), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), a některé další chráněné druhy a druhy červeného seznamu (Lilium martagon, Anthericum ramosum, Cephalanthera damasonium, Melittis mellisophyllum, Clematis recta, Cerinthe minor, Erysimum crepidifolium, Listera ovata a další).

Národní přírodní rezervace Malý a Velký štít

Mezi nejvýznamnější druhy chráněného území patří výskyt mědvědice lékařské (Arctostaphylos uva-ursi), která je také předmětem ochrany. V Čechách se vyskytuje pouze v Labském středohoří a potom už jen na Džbánsku (Vinařské údolí, Štít, mezi Pochválovem a Smilovicemi). Populace se objevují jak v severní, tak v jižní části a to vždy na prosvětlených místech, zpravidla ale v dolní polovině svahu a tedy do určité míry přistíněné okolními stromy (často smrky). Medvědice se vyskytuje na skalnatém, spíše mírném svahu bez větší konkurence dalších druhů (v okolí je dominantní jedině pěchava vápnomilná – Sesleria caerulea). Velikost popualce se pohybuje celkově v řádech desítek metrů čtverečních. Velikost polykormonů se s největší pravděpodobností snižuje.

Pro návaznou péči o tento druh by bylo vhodné relizovat prosvětlení svahu – týká se to především vzrostlých lesních dřevin při patě svahu (nejvíce smrky), vhodné je ale vyřezávání i ve svahu samotném (svídy, lísky, ad.). Vzhledem k extrémnímu stanovišti asi není důvod obav z nárůstu ostatních konkurenčních rostlin. Obvyklými stanovišti jsou slunná místa (bezlesé skály, sutě), příp. skalní reliktní bory, tedy mírně přistíněné stanoviště (z toho důvodu není nutné realizovat výřez „naholo“, ale ponechat např. některé borovice). Vliv sešlapu nebude pravděpodobně příliš veliký.

 

Seznam druhů nalezených v národní přírodní rezervaci v roce 2011:

Acer campestre
Acer platanoides
Acer pseudoplatanus
Actaea spicata
Aegopodium podagraria
Aesculus hippocastanum
Achillea millefolium agg.
Ajuga genevensis
Anemone nemorosa
Anthericum ramosum
Anthriscus sylvestris
Aquilegia vulgaris
Arabis hirsuta
Arctostaphylos uva-ursi
Arrhenatherum elatius
Asperula cynanchica
Avenella flexuosa
Betonica officinalis
Betula pendula
Brachypodium pinnatum
Brachypodium sylvaticum
Bupleurum falcatum
Bupleurum longifolium
Calamagrostis epigejos
Calamagrostis villosa
Calluna vulgaris
Campanula persicifolia
Campanula rapunculoides
Carex digitata
Carex flacca
Carex humilis
Carex montana
Carex muricata agg.
Carex praecox
Carpinus betulus
Centaurea jacea
Centaurea triumfettii
Clinopodium vulgare
Convallaria majalis
Cornus mas
Cornus sanguinea
Corylus avellana
Crataegus sp.
Cytisus nigricans
Dactylis glomerata
Dactylis polygama
Daphne mezereum
Dryopteris filix-mas
Echium vulgare
Elymus caninus
Epipactis helleborine
Erysimum odoratum
Euonymus europaea
Eupatorium cannabinum
Euphorbia cyparissias
Fagus sylvatica
Festuca ovina
Festuca rupicola
Fragaria moschata
Fragaria vesca
Fragaria viridis
Frangula alnus
Fraxinus excelsior
Galeobdolon luteum
Galium album
Galium boreale
Galium glaucum
Galium odoratum
Galium sylvaticum
Galium verum
Genista germanica
Genista tinctoria
Geranium robertianum
Geranium sanguineum
Hedera helix
Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum
Hepatica nobilis
Heracleum sphondylium
Hieracium lachenalii
Hieracium murorum
Hieracium pilosella
Hordelymus europaeus
Hypericum perforatum
Chelidonium majus
Impatiens parviflora
Inula conyzae
Inula hirta
Inula salicina
Juniperus communis
Knautia arvensis
Larix decidua
Lathyrus vernus
Ligustrum vulgare
Lilium martagon
Linum catharticum
Lithospermum purpurocaeruleum
Lonicera xylosteum
Lotus corniculatus
Luzula luzuloides
Maianthemum bifolium
Melampyrum pratense
Melica nutans
Melittis melissophyllum
Mercurialis perennis
Mycelis muralis
Neottia nidus-avis
Origanum vulgare
Peucedanum cervaria
Picea abies
Pinus nigra
Pinus sylvestris
Plantago major
Poa angustifolia
Poa annua
Poa compressa
Poa nemoralis
Polygala chamaebuxus
Polygonatum multiflorum
Polygonatum odoratum
Potentilla alba
Potentilla argentea
Potentilla heptaphylla
Potentilla reptans
Prunella vulgaris
Prunus spinosa
Pulmonaria obscura
Pyrethrum corymbosum
Quercus petraea
Quercus robur
Ranunculus repens
Rhamnus cathartica
Ribes uva-crispa
Rosa sp.
Rubus fruticosus agg
Sanguisorba minor
Sanicula europaea
Securigera varia
Senecio nemorensis agg.
Sesleria caerulea
Silene nutans
Sorbus aria agg.
Sorbus aucuparia
Sorbus torminalis
Stellaria holostea
Taraxacum sect. Ruderalia
Thesium bavarum
Thymus pulegioides
Tilia cordata
Tilia platyphyllos
Tussilago farfara
Ulmus glabra
Urtica dioica
Vaccinium myrtillus
Vaccinium vitis-idaea
Verbascum lychnitis
Veronica officinalis
Viburnum opulus
Vincetoxicum hirundinaria
Viola hirta
Viola mirabilis
Viola riviniana
Viscum album subsp. austriacum

Fotografováno 3.4.2007, 11.4.2011 a 14.6.2012.

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka

 

FACEBOOK
Facebook Pagelike Widget