rostliny
živočichové
území
aktuality

Tento příspěvek byl přečten1111krát!

Lokalita chráněného území se nachází asi 5 km východně od města Mělník, při jihozápadním okraji obce Mělnická Vrutice, v menadrující nivě řeky Pšovka. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 184-186 m n.m. Severní hranici tvoří železniční trať Mělník-Mšeno, jižní hranici tvořil původně odvodňovací příkop, po přehlášení v roce 2011 se chráněné území rozšířilo až k řece Pšovka. Geologickým podkladem jsou nezpevněné kvartérní sedimenty v povodí Pšovky, na největší části plochy to je slatina, rašelina, hnilokal. Jižně od Mělnické Vrutice jej střídá nivní sediment tvořený hlínou, pískem a štěrkem. Pod železniční tratí, stejně jako v širším okolí, převažuje zpevněný sediment – glaukonitické a vápnito-jílovité pískovce z období svrchní křídy

Národní přírodní památka Polabská černava

Profil slatiny je silně zvodnělý, hladina podzemní vody je cca 50-70 cm pod povrchem. Území je syceno vodou jednak z Pšovky, jednak z pramenů. Pšovka se přibližně na úrovni železniční stanice Mělnická Vrutice dělí na hlavní tok, který přirozeně meandruje v délce cca 6 km až k Mělníku. Z hlavního toku je odváděna část vody do náhonu vedoucího podél jižní hranice chráněného území a u Velkého Borku vtéká opět do Pšovky. Částečně je území památky syceno třemi většími vývěry vod, jeden vyvěrá přímo v chráněném území. Zbývající leží mimo národní přírodní památku. Velkým zásahem do hydrologie území byla stavba skupinového vodovodu pro města Mělník, Kralupy nad Vltravou, Slaný, Kladno a Neratovice v roce 1956. Závažné změny začaly v letech 1972-74, kdy byly zahájeny komplexní čerpací zkoušky, zahrnující celý projekt vodovodu. Kleslo tlakové napětí hladin a tím také klesla přelivná úroveň většiny velkých pramenů v okolí památky.

Národní přírodní památka Polabská černava

Plošně nejvíce zastoupenou vegetační jednotkou v chráněném území a jejím ochranném pásmu jsou lesní porosty odpovídající svou strukturou údolním jasanovo-olšovým luhům (sv. Alnion glutinosae, podsv. Alnenion glutinoso-incanae) následované vlhkými bezkolencovými loukami (sv. Molinion) a rákosinami eutrofních a stojatých vod (Phragmition australis).

Národní přírodní památka Polabská černava

Nejcennější a nejzachovalejší jsou vápnitá slatiniště (sv. Caricion davallianae, konkrétně asociace Junco subnodulosi-Schoenetum nigricantis  a Caricetum davallianae) s výskytem většiny vzácných a chráněných druhů. Podobně je tomu v případě vápnitých slatinišť s mařicí pilovitou (Cladium mariscus), konkrétně asociace Cladietum marisci, která má však na území chráněného území jen maloplošný výskyt. Floristicky bohaté jsou také vlhké bezkolencové louky (sv. Molinion).

Národní přírodní památka Polabská černava

V západní polovině se nachází centrální část výskytu vápnitých slatinišť svazu Caricion davallianae (asociace Juncetum subnodulosi, Schoenetum nigricantis, v menší míře Caricetum davallianae) a ostrůvkovitě vápnitých slatinišť s mařicí pilovitou (svaz Magnocaricion elatae, asociace Cladietum marisci). V okrajových partiích, především v severní části, přecházejí porosty do společenstev bezkolencových luk svazu Molinion až širokolistých suchých trávníků svazu Bromion (s dominantním Bromus erectus).

Národní přírodní památka Polabská černava

Národní přírodní památka Polabská černava

Jedná se o místo výskytu většiny chráněných a ohrožených druhů v chráněném území. Mj. zde byla zaznamenána třtina pestrá (Calamagrostis varia), tučnice obecná (Pinguicula vulgaris), česnek kýlnatý (Allium carinatum), pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora). V předchozích letech také kohátka kalíškatá (Tofieldia calyculata). Z dalších druhů to je ostřice Hostova (Carex hostiana), suchopýr širolistý (Eriophorum latifolium), vstavač vojenský (Orchis militaris), mařice pilovitá (Cladium mariscus), šášiny (Schoenus sp.), běžný je svízel severní (Galium boreale). Dominantním druhem (v souvislých porostech) je ve větší části území sítina slatinná (Juncus subnodulosus). Plochou prochází několik odvodňovacích kanálů.

Národní přírodní památka Polabská černava

Na louce v západní části dřívějšího ochranného pásma převažují vlhké bezkolencové louky, v části u Pšovky zarůstají rákosem. Vlhké bezkolencové louky jsou v této části mimořádně bohaté, mj. zde roste ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum), kruštík bahenní (Epipactis palustris), oman vrbolistý (Inula salicina), hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum), vstavač vojenský (Orchis militaris), bradáček vejčitý (Listera ovata), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata). Porost má místy až charakter suchého trávníku svazu Bromion erecti.

Národní přírodní památka Polabská černava

Jižní část národní přírodní památky (původně její ochranné pásmo) tvoří mozaika více typů vegetace, většina porostů je na pomezí vlhkých pcháčových luk svazu Calthion palustris, podsvazu Calthenion palustris a vlhkých bezkolencových luk svazu Molinion. Především v severovýchodní části je vyvinuta vegetace vápnitých slatinišť svazu Caricion davallianae (asociace Juncetum subnodulosi; souvislé plochy s Juncus subnodulosus), která vyznívá v centrální části. V menších ostrůvcích je vyvinuto také společenstvo asociace Caricetum davallianae – jeho součástí jsou nezapojené porosty s ostřicí Davallovou (Carex davalliana), bařičkou bahenní (Triglochin palustre) a dalšími druhy. V ostřicových porostech je dominantní ostřice ostrá (Carex acutiformis), v menší míře ostřice štíhlá (Carex acuta), ve východní polovině plochy je střídána ostřicí dvouřadou (Carex disticha).

Národní přírodní památka Polabská černava

Ze vzácných druhů byly zaznamenány ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), svízel severní (Galium boreale), ostřice Hostova (Carex hostiana), bařička bahenní (Triglochin palustre), ostřice Davallova (Carex davalliana), prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata).

Seznam druhů nalezených v národní přírodní památce v roce 2012:

Acer platanoides
Aegopodium podagraria
Agrostis capillaris
Agrostis stolonifera
Achillea millefolium agg.
Ajuga reptans
Alliaria petiolata
Allium carinatum
Alnus glutinosa
Alnus incana
Alopecurus pratensis
Anagalis arvensis
Angelica sylvestris
Anthriscus sylvestris
Arctium lappa
Armoracia rusticana
Arrhenatherum elatius
Artemisia vulgaris
Berteroa incana
Berula erecta
Betula pendula
Brachypodium sylvaticum
Briza media
Bromus erectus
Bromus sterilis
Calamagrostis epigejos
Calamagrostis varia
Caltha palustris
Calystegia sepium
Campanula rapunculoides
Campanula rotundifolia
Cardamine amara
Carduus acanthoides
Carex acuta
Carex acutiformis
Carex davalliana
Carex distans
Carex disticha
Carex flacca
Carex flava s.l.
Carex hartmanii
Carex hirta
Carex hostiana
Carex lepidocarpa
Carex nigra
Carex otrubae
Carex panicea
Carex tomentosa
Carex vulpina
Centaurea jacea
Centaurium pulchellum
Circaea lutetiana
Cirsium canum
Cirsium oleraceum
Cirsium palustre
Cladium mariscus
Clematis vitalba
Colchicum autumnale
Conyza canadensis
Cornus sanguinea
Corylus avellana
Crataegus sp.
Dactylis glomerata
Dactylorhiza incarnata
Dactylorhiza majalis
Daucus carota
Deschampsia cespitosa
Eleocharis palustris agg.
Epilobium hirsutum
Epipactis palustris
Equisetum arvense
Equisetum palustre
Eriophorum angustifolium
Eriophorum latifolium
Euonymus europaea
Eupatorium cannabinum
Fallopia convolvulus
Festuca gigantea
Festuca pratensis
Festuca rubra agg.
Filipendula ulmaria
Frangula alnus
Fraxinus excelsior
Galeopsis pubescens
Galium mollugo agg.
Galium aparine
Galium boreale
Galium palustre
Galium uliginosum
Galium verum
Geranium palustre
Geranium pratense
Geranium robertianum
Geum urbanum
Glechoma hederacea
Gymnadenia conopsea
Gymnadenia densiflora
Hedera helix
Heracleum sphondylium
Holcus lanatus
Humulus lupulus
Hypericum perforatum
Chaerophyllum aromaticum
Chelidonium majus
Impatiens noli-tangere
Impatiens parviflora
Inula salicina
Iris pseudacorus
Juncus alpinoarticulatus
Juncus articulatus
Juncus conglomeratus
Juncus effusus
Juncus inflexus
Juncus subnodulosus
Lamium album
Lapsana communis
Lathyrus pratensis
Lemna minor
Ligustrum vulgare
Linum catharticum
Listera ovata
Lolium perenne
Lotus corniculatus
Lotus uliginosus
Lychnis flos-cuculi
Lysimachia nummularia
Lysimachia vulgaris
Lythrum salicaria
Mentha aquatica
Mentha arvensis
Mentha longifolia
Molinia caerulea
Myosotis palustris
Myosoton aquaticum
Ophioglossum vulgatum
Orchis militaris
Oxalis acetosella
Pastinaca sativa
Phleum pratense
Phragmites australis
Pimpinella major
Pimpinella saxifraga
Pinguicula vulgaris
Plantago lanceolata
Poa annua
Poa palustris
Poa trivialis
Polygala amarella
Potentilla anserina
Potentilla erecta
Potentilla reptans
Prunella vulgaris
Prunus avium
Prunus padus
Ranunculus acris
Ranunculus bulbosus
Ranunculus repens
Reseda lutea
Rhamnus cathartica
Rhinanthus major
Rhinanthus minor
Rosa sp.
Rubus caesius
Rubus fruticosus agg.
Rumex acetosa
Salix alba
Salix cinerea
Salix purpurea
Sambucus nigra
Sanguisorba officinalis
Scirpus sylvaticus
Scrophularia nodosa
Scutellaria galericulata
Securigera varia
Selinum carvifolia
Schoenus ferrugineus
Schoenus nigricans
Silene latifolia subsp. alba
Silene vulgaris
Solanum dulcamara
Solidago canadensis
Stachys sylvatica
Stellaria media agg.
Succisa pratensis
Symphoricarpos albus
Symphytum officinale
Tetragonolobus maritimus
Tragopogon orientalis
Trifolium montanum
Trifolium pratense
Trifolium repens
Triglochin palustre
Tripleurospermum inodorum
Tussilago farfara
Typha latifolia
Urtica dioica
Valeriana dioica
Valeriana officinalis s.str.
Veronica anagallis-aquatica
Veronica beccabunga
Veronica officinalis
Viburnum opulus
Vicia cracca
Vicia sepium
Vicia tenuifolia
Viola hirta

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Publikováno dne 20.12.2012.