Přírodní památka Hluchov tvoří společně s Lesoparkem Ostrůvek a zámeckým parkem příjemné přírodní zákoutí prakticky uprostřed města, resp. mezi Brandýsem nad Labem a Strarou Boleslaví. Přestože je území kvůli své poloze pod silným tlakem jak veřejnosti (zvýšená návštěvnost, drobný odpad), tak různých investičních záměrů vztahujících se k provozu města, zachovala se zde poměrně typická společenstva lužních lesů údolních niv velkých toků.
Za státní přírodní rezervaci byl Hluchov vyhlášen už v letech 1933 až 1965 k ochraně „parkově upraveného lužního lesa a mrtvého ramene s populací stulíku žlutého“. Znovu (a ze stejného důvodu) bylo území vyhlášeno ještě v roce 1995. Chráněn je biotop tzv. tvrdého luhu, což je lesní společenstvo s dominancí dubu letního (Quercus robur), jilmů (v Hluchově jilm vaz – Ulmus laevis a jilm habrolistý – Ulmus minor) a s vyšším zastoupením jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior). Nejvíce zaujmou mohutné exempláře dubů (Quercus robur), pralesovitý charakter má zejména východní část, v západní části jsou zastoupeny hlavně mladší stromy. Zastoupeny jsou také lípy (Tilia cordata), javory (Acer pseudoplatanus, Acer platanoides) a topoly (Populus sp.). Společenstva měkkých luhů (se zastoupením vrb a topolů) jsou vyvinuta východně od tůně.
Existence lužních lesů byla vždy vázána na pravidelné záplavy, s regulací Labe se proto tyto biotopy zařadily mezi ty nejohroženější. Neprospívají jim také výsadby nepůvodních a stanovištně nevhodných dřevin (zejména hybridních topolů). V keřovém patře se uplatňují dřeviny stromového patra, ale také hlohy (Crataegus sp.), střemchy (Prunus padus) a hojně bezy černé (Sambucus nigra).
Nejzajímavější je Hluchov na jaře – v bylinném patře vykvétá řada jarních druhů rostlin, které chtějí vykvést dříve než je zastíní olistěné koruny stromů. Patří mezi ně dymnivka dutá (Corydalis cava), křivatec žlutý (Gagea lutea), sasanka hajní (Anemone nemorosa), sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), orsej jarní hlíznatý (Ficaria verna subsp. bulbifera), vzácněji pupkovec pomněnkový (Omphalodes scorpioides), pižmovka mošusová (Adoxa moschatelina) či česnek medvědí (Allium ursinum). Najdete tady i sněženku jarní (Galanthus nivalis) nebo talovín (Eranthis sp.) – oba druhy zde ale byly prokazatelně vysazeny.
Součástí chráněného území (resp. jeho ochranného pásma) je také mrtvé labské rameno, v jehož litorálním pásmu je možné najít některé zajímavější druhy. Nesporně nejatraktivnější je zde v době květu populace stulíku žlutého (Nuphar lutea). Ze vzácnějších druhů to je šmel okoličnatý (Butomus umbellatus), ostřice banátská (Carex buekii), kamyšník širokoplodý (Bolboschoenus laticarpus) a sevlák potoční (Sium latifolium). Běžnou součástí je ve vodním sloupci růžkatec ponořený (Ceratophyllum demersum).
Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka
Publikováno v Městských listech města Brandýs nad Labem-Stará Boleslav v dubnu 2013.
Poslat emailem
