Popis: Vytrvalá bylina vysoká 30-80 cm. Lodyhy jsou větvené, listnaté, poléhavé, v koncové části vystoupavé, kořenující. Listy jsou střídavé, lichozpeřené, mírně dužnaté, koncový lístek je zpravidla větší než postranní. Lístky jsou obvykle eliptické až okrouhlé, přisedlé. Květenstvím je hustý hrozen, zprvu chocholíkovitě zkrácený, později prodloužený, bez listenů. Květy mají obvyklou stavbu, kališní lístky jsou podlouhlé, vakovitě vyduté. Korunní lístky jsou bílé, 3-5 mm dlouhé, obvejčité až podlouhlé, zúžené v krátký nehet. Prašníky jsou žluté. Plodem jsou válcovité, vzhůru prohnuté šešule, chlopně nemají vyniklé žilky. Plodní stopky jsou šikmo až kolmo odstálé. Semena jsou dvouřadě uspořádaná, se síťovitou strukturou. Kvete od června do července.
Záměny: Zaměnitelná především za další potočnice, především za potočnici drobnolistou (Nasturtium microphyllum). Ta má šešule užší a delší, semena jednořadě uspořádaná s hustější síťovitou strukturou, u nás je velmi vzácná. Jejich kříženec má zakrnělé šešule nejvýše s jedním dvěma semeny a je též vzácný. Na první pohled je značně podobná řeřišnice hořká (Cardamine amara), ta však má fialové prašníky, případně hrotitě zubaté lístky.
Ekologie: Roste na březích potoků a vodních příkopů, zřídka též při stojatých vodách, na místech bohatých na živiny, často též i vápník.
Rozšíření v České republice: U nás roste spíše vzácně, hojnější je například v Polabí. V rozsáhlých oblastech chybí.
Celkové rozšíření: Druh je široce rozšířený po celém světě, chybí na pouštích, i mrazových, na řadě míst je výskyt druhotný, související s pěstováním. Původně patrně rostla v mírném pásu Eurasie.
Využití: Už ve starověku používaná jako léčivá bylina, obsahuje hořčičný glykosid glukonasturtiin. Občas se pěstuje jako salátová zelenina ostré chuti. Dříve se využívala jako náhražka hořčičného semene.
Poslat emailem
