Tento příspěvek byl přečten1443krát!
Synonyma: Aeshna spectabilis Eversmann, 1841; Libellula cecilia Geoffroy in Fourcroy, 1785; Libellula serpentina Charpentier, 1825; Ophiogomphus serpentinus (Charpentier, 1825); Ophiogompus cecilia (Fourcroy, 1785); Ophiogompus serpentinus (Fourcroy, 1785)
Třída: Insecta – hmyz
Řád: Odonata – vážky
Čeleď: Gomphidae – klínatkovití
Možnosti záměny, příbuzné druhy: Díky své intenzivně zelené barvě v přední části těla a úzkým černým pruhům je záměna vyloučena. Typická je také nespojitost očí.
Ekologie: Klínatka rohatá vyhledává potoky až velké řeky o šířce od deseti do několika desítek metrů, ale výjimkou nejsou ani toky široké stovky metrů. Lze ji zastihnout od nížin do podhůří, nejčastější je ale v nadmořských výškách do 500 m n.m. Vodní toky jsou zpravidla přírodě blízké s neznečištěnou nebo slabě znečištěnou vodou, s písčitým nebo štěrkovým dnem a s jemnou vrstvou detritu. Ideálně také s rozvinutými břehovými porosty.
Celkový areál rozšíření: Celkový areál se rozprostírá od západní Evropy až po střední Asii. Těžiště rozšíření a souvislý výskyt se nachází ve východní Evropě, častý je ještě ve Finsku, Pobaltí a v Rusku, do střední a západní Evropy, stejně tak jako na jihu, do Itálie či Řecka, zasahuje spíše jen ostrůvkovitě. Na severu proniká až k severnímu polárnímu kruhu.
Rozšíření na území České republiky: Četnější je v západní polovině republiky, kde ji lze – místy až hojně – pozorovat v severních (Českolipsko, Frýdlantsko), jižních (Třeboňsko, Jindřichohradecko, Táborsko) a východních Čechách (Pardubicko, Královéhradecko). Na Moravě je nejčastější na jihu, objevuje se na středním a dolním toku řeky Moravy a na dolním toku Jihlavy. Méně častá je na řece Odře ve Slezsku.
Rozšíření na území Hlavního města Prahy: V Praze je znám jediný nález v oblasti údolí Šáreckého potoka, v katastrálním území Liboc. Historicky je uváděn ještě z Ďáblic, konkrétně z Ďáblického háje.
Ohrožení a ochrana: Na jediné lokalitě v Praze je klínatka rohatá územně chráněna (přírodní rezervace Divoká Šárka). Zde jí nepochybně vyhovuje příčná i podélná členitost Šáreckého potoka, s nezpevněnými břehy a také vegetační pestrost břehových porostů. Vzhledem k tomu, že se jedná o chráněnou přírodní oblast s významnou rekreační funkcí, tak se nedají předpokládat ani případné úpravy koryta potoka. Voda je zde rybáři vedená jako mimopstruhová a využívána pouze pro sportovní rybolov. Podle červeného seznamu je řazen mezi druhy téměř ohrožené (NT), zákonem je chráněn jako silně ohrožený. Je to také evropsky významný druh uvedený ve směrnici č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, v přílohách II a IV.
Autor textu: Daniel Hrčka.
Autorka kresby: Gvenda Chochelová.
ZAJÍMAJÍ VÁS I DALŠÍ EVROPSKY VÝZNAMNÉ DRUHY? POŘIĎTE SI PUBLIKACI „EVROPSKY VÝZNAMNÉ DRUHY PRAHY“.
Zdarma k vyzvednutí na Magistrátu hl. m. Prahy, k zapůjčení v knihovnách v Praze, Kladně, Plzni, Olomouci, Ostravě..