Popis: Vytrvalá bylina se dvěma malými kulovitými hlízami a s krátkými nečetnými kořeny, vysoká 15-40 cm. Listová růžice vyrůstá na podzim, je chudá, někdy tvořená jen jedním listem, za květu zaschlá. Lodyha je přímá, olistěná, spodní listy v počtu 1-3 jsou růžicovitě nahloučené, široce kopinaté, nad nimy jsou ještě 2-3 menší, pochvovitě objímající lodyhu. Květenstvím je řídký klas se 2-8, vzácněji i více květy podepřenými listeny. Květy jsou značně nenápadné, vnější okvětní lístky jsou široce kopinaté až podlouhle vejčité, mírně dozadu směřující, bílé, růžové až červeně fialové. Dva vnitřní postranní jsou úzce trojúhelníkovité, kratší než vnější, chlupaté, zpravidla tmavěji zbarvené než vnější. Pysk je tvarově proměnlivý, plochý až značně vypouklý, častěji trojlaločný než celistvý. Ostruha chybí, zbarven je pysk hnědě až hnědonachově, je sametově chlupatý, na bázi s tvarově proměnlivou lysou skvrnou, obvykle skořicově zbarvenou a žlutě lemovanou. Bazální hrbolky jsou různé délky, často zašpičatělé, na vrcholu pysku je světle zbarvený přívěsek, dopředu nebo vzhůru směřující, obvykle zubatý. Sloupek je přímý, delší než vnitřní okvětní lístky, brylky jsou dlouze stopkaté, světle žluté. Semeník je válcovitý, nezkroucený. Plodem je válcovitě elipsoidní tobolka se zbytky zaschlých květů a s velmi drobnými semeny. Kvete od května do června.
Záměny: Záměna je možná především za tořič čmelákovitý pravý (Ophrys holosericea subsp. holosericea), neboť v populacích tořiče Holubyho se dají nalézt jedinci vzhledově dobře odpovídající nominátnímu poddruhu s plochým pyskem a nízkými bazálními hrbolky. Je to dáno předpokládaným původem tořiče Holubyho, považovaného za křížence právě tořiče čmelákovitého a druhu Ophrys cornuta, což podmiňuje výslednou proměnlivost, velkou i u předpokládaných rodičovských druhů. Na přítomnost genů druhu Ophrys cornuta ukazují naopak jedinci s vyklenutým pyskem s dlouhými a zašpičatělými bazálními hrbolky.
Ekologie: Roste na mírně vlhkých až mírně suchých zejména vápnitých půdách, v lesostepích a lesních lemech, na loukách, na křovinatých a stepních stráních.
Rozšíření v České republice: Roste pouze vzácně na jihovýchodě Moravy v Bílých Karpatech.
Celkové rozšíření: Není dostatatečně známé, s jistotou roste na Moravě a na Slovensku, uváděn je též z Maďarska, Rakouska a Chorvatska (Istrie, Dalmácie). Nejdále na sever zasahuje do Súľovských skal.
Poslat emailem
