Možnosti záměny, příbuzné druhy: Středně velký netopýr dobře poznatelný podle velkých boltců (boltce jsou delší než polovina předloktí), ani při zimování je neskládají. Podobní jsou jen někteří zástupci rodu Plecotus, kteří mají také dlouhé uši, jejich boltce jsou však na čele srostlé a při zimování je skládají pod křídla (na tomto webu naleznete informace o netopýru dlouhouchém – Plecotus austriacus a netopýru ušatém – Plecotus auritus). Zbarvení srsti je na hřbetní straně hnědé, na břišní světle šedé.
Ekologie: Původní obyvatel středoevropského lesa, který v létě vyhledává vysokokmenné porosty listnatých a smíšených lesů. Ukrývá se nejčastěji v dutinách stromů, ale nepohrdne ani ptačími budkami nebo mezerami za kůrou stromů. V zimě patří mezi pravidelné návštěvníky jeskyní a štol, ale není vyloučeno zimování i mimo tyto prostory.
Celkový areál rozšíření: Evropský druh, jehož areál se rozkládá od jižního Švédska a jižní Anglie po Španělsko, střední Itálii a Balkánský poloostrov. Ostrůvkovitě se objevuje i v Malé Asii a Zakavkazí.
Rozšíření na území České republiky: Patří k nejvzácnějším netopýrům. I když se objevuje na celém území, je tento výskyt značně ostrůvkovitý. Obvykle se objevuje v lesnatých oblastech středních a vyšších poloh s vlhčím klimatem (podhorské oblasti), v horských smrčinách chybí. Početně silnější populace jsou i v níže položených územích (Pálava, Moravský kras a Český kras).
Rozšíření na území Hlavního města Prahy: Doposud spolehlivě nepotvrzený druh – jediný údaj pochází z Kopaninského lesa v přírodní rezervaci Radotínské údolí, kde byly zaregistrovány echolokační signály, které ovšem neumožňují jednoznačné určení. Vzhledem k tomu, že území je výspou Českého krasu, kde je (za hranicí Prahy) opakovaně nacházen, jeho výskyt je pravděpodobný.
Ohrožení a ochrana: Pro podporu druhu je důležité zachování rozsáhlých lesních komplexů s dostatkem stromů s dutinami (slouží jako úkryty v letním období a pravděpodobně i při přezimování). V podzemních prostorách může být negativně ovlivněn rušením při hibernaci. Podle červeného seznamu je řazen mezi druhy, o kterých nejsou dostatečné informace (DD), zákonem je chráněn jako druh silně ohrožený. Je to také evropsky významný druh uvedený ve směrnici č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, v přílohách II a IV.
Autor textu: Daniel Hrčka.
Autor fotografií: Přemysl Tájek.
ZAJÍMAJÍ VÁS I DALŠÍ EVROPSKY VÝZNAMNÉ DRUHY? POŘIĎTE SI PUBLIKACI „EVROPSKY VÝZNAMNÉ DRUHY PRAHY“.
Zdarma k vyzvednutí na Magistrátu hl. m. Prahy, k zapůjčení v knihovnách v Praze, Kladně, Plzni, Olomouci, Ostravě..
Poslat emailem
