Možnosti záměny, příbuzné druhy: Patří mezi zástupce rodu Plecotus, pro které jsou typické nápadně dlouhé a nad čelem vzájemně srostlé ušní boltce. Velmi podobný netopýr ušatý (Plecotus auritus) je neznatelně menší, má hnědé zbarvení srsti, světlejší a užší ušní víčko, širší čenich (velké kožní žlázy) a delší palec na křídlech.
Ekologie: Původně druh lesostepních oblastí, který se dobře přizpůsobil k životu v zemědělských oblastech s vazbou na lidské osídlení. Letní kolonie vytváří na půdách kostelů, zámků a lidských stavení, často v krovech nebo ve spojích trámů. Výjimkou nejsou úkryty v puklinách zdí, ve štěrbinách skal nebo za okenicemi. Zimovišti jsou nejčastěji sklepy, ale často se ukrývá i v jeskyních, štolách nebo skalních dutinách.
Celkový areál rozšíření: Druh rozšířený od západní Evropy až po Mongolsko a střední Čínu. Nejsevernější výskyty v Evropě byly zaznamenány v jižní Anglii, Nizozemí, severním Německu a Polsku, do severnějších oblastí nezasahuje (ve Skandinávii nebyl zjištěn). Jižní hranice prochází Středomořím, Balkánským poloostrovem a na východ až do oblasti Kavkazu a střední Asie.
Rozšíření na území České republiky: Je rozšířen po celé České republice s výjimkou vyšších poloh s chladným a vlhkým klimatem. Charakteristický je pro nížiny a střední polohy s rozvinutým zemědělstvím a bez větších lesních celků. Nevyhýbá se osídleným oblastem (běžně žije i ve větších městech).
Rozšíření na území Hlavního města Prahy: Netopýr dlouhouchý je znám z celého území Prahy, často i v souvislejší městské zástavbě. Zaznamenáván byl na nejrůznějších místech, jako jsou sklepy zámků, hřbitovů, kasemata, budovy sídlišť, terminál letiště nebo i depo metra. Vzhledem ke snižující se četnosti nálezů pravděpodobně spíše ubývá.
Ohrožení a ochrana: Ohrožení spočívá v úbytku vhodných úkrytů na budovách, způsobeným nevhodnými rekonstrukcemi (uzavírání vletových otvorů, likvidace půdních prostor). Minimum lokalit je územně chráněno, vzhledem k silné vazbě na lidské osídlení. Podle červeného seznamu je řazen mezi zranitelné druhy (VU), zákonem je chráněn jako druh silně ohrožený. Je to také evropsky významný druh uvedený ve směrnici č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, v příloze IV.
Autor textu: Daniel Hrčka.
Autoři fotografií: Přemysl Tájek, Tomáš Svačina, Miloš Anděra.
ZAJÍMAJÍ VÁS I DALŠÍ EVROPSKY VÝZNAMNÉ DRUHY? POŘIĎTE SI PUBLIKACI „EVROPSKY VÝZNAMNÉ DRUHY PRAHY“.
Zdarma k vyzvednutí na Magistrátu hl. m. Prahy, k zapůjčení v knihovnách v Praze, Kladně, Plzni, Olomouci, Ostravě..
Poslat emailem
