RADOTÍNSKÉ ÚDOLÍ – evropsky významná lokalita

Publikováno: 2.10.2015 | Autor: Daniel Hrčka

Tento příspěvek byl přečten2712krát!

Radotínské údolí se nachází při jihozápadním okraji Prahy, v okolí soutoku Mlýnského a Radotínského potoka. Je vegetačně pestrým územím, které navazuje na další přírodně hodnotné lokality Českého krasu. Hlavním předmětem ochrany evropsky významné lokality je motýl přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria) a menší populace vzácného včelníku rakouského (Dracocephalum austriacum) na jednom ze skalních hřbítků.

Přástevník kostivalový (Euplagia quadripunctaria) se ve Středních Čechách objevuje především v oblasti Českého krasu (údolí Berounky) a četnější je ještě v povodí Vltavy, místy může být až hojný. Konkrétně stanoviště v Radotínském údolí mu vyhovují díky mozaice skalních společenstev, osluněných stepí nebo mezernatých křovinatých strání. Vzhledem k tomu, že se nejedná o izolovanou populaci, je i do budoucna poměrně perspektivní.

Včelník rakouský (Dracocephalum austriacum) se v Radotínském údolí nachází na menším skalnatém hřbítku v údolí Radotínského potoka, v blízkosti Maškova Mlýna. Populace je slabá a nedosahuje ani dvě desítky rostlin (trsů). Společně se včelníkem se na zarůstajícím svahu vyskytují i četné další vzácné druhy, jako je koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), kakost krvavý (Geranium sanguineum), třemdava bílá (Dictamnus albus), ostřice nízká (Carex humilis), lněnka lnolistá (Thesium linophyllon) nebo sesel sivý (Seseli osseum).

Cenná jsou relativně přirozená lesní společenstva – bazifilní teplomilné doubravy (Quercion pubescenti petraeae), které reprezentuje hrachorová doubrava (Lathyro versicoloris –Quercetum pubescentis) s dřínem jarním (Cornus mas) nebo třemdavou bílou (Dictamnus albus). Bohatě je vyvinuté keřové patro se svídou (Cornus sanguinea), hlohy (Crataegus sp.) nebo ptačím zobem (Ligustrum vulgare).

Místy se objevuje druhově botatší černýšová dubohabřina (Melampyri nemorosi-Carpinetum) s četnými hájovými druhy, jako je plicník tmavý (Pulmonaria obscura), strdivka nicí (Melica nutans), sasanka hajní (Anemone nemorosa), lipnice hajní (Poa nemoralis), prvosenka jarní (Primula veris), jaterník podléška (Hepatica nobilis) nebo ostřice prstnatá (Carex digitata).

Na svazích je vyvinuta habrová javořina (Aceri-Carpinetum) s omějem vlčím morem (Aconitum vulparia), ale také s ruderálními druhy, jako je netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora). Na výchozech pískovců v severní části jsou druhově bohatá lesní společenstva nahrazena bikovou doubravou (Luzulo albidae-Quercetum), pozměněné výsadbou borovice (Pinus sylvestris), kde v bylinném patře roste kostřava ovčí (Festuca ovina) nebo lipnice hajní (Poa nemoralis). Mimo přirozená společenstva zabírají značné plochy výsadby nepůvodních dřevin – smrku (Picea abies), borovice černé (Pinus nigra) a akátu (Robinia pseudacacia).

Nelesní společenstva jsou zastoupena skalní vegetací, úzkolistými či širokolistými suchými trávníky s četnými vzácnými druhy. Nejčastěji se objevují úzkolisté suché trávníky (svaz Festucion valesiacae), kde mimo kostřavy walliské (Festuca valesiaca) roste mařinka psí (Asperula cynanchica), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), máčka ladní (Eryngium campestre), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), smělek štíhlý (Koeleria macrantha) nebo tolice srpovitá (Medicago falcata). Z ohrožených druhů potom vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum), ostřice nízká (Carex humilis), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), silenka ušnice (Silene otites), kavyly (Stipa capillata, Stipa pennata), nebo rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata).

Skalní vegetace s kostřavou sivou (svaz Helianthemo cani-Festucion pallentis) se objevuje na skalních výchozech nebo i kolmých skalních stěnách. Zaznamenány byly mj. pelyněk ladní (Artemisia campestris), česnek chlumní horský (Allium senescens subsp. montanum), svízel sivý (Galium glaucum), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) nebo čistec přímý (Stachys recta).

V pěchavových trávnících (Seslerio-Festucion pallentis) byly mimo pěchavy vápnomilné (Sesleria caerulea) z častějších druhů zaznamenány mj. prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), mochna písečná (Potentilla arenaria), ostřice nízká (Carex humilis), ze vzácnějších druhů oman srstnatý (Inula hirta), bělozářka větvitá (Anthericum ramosum), devaterník šedý (Helianthemum canum), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) nebo třemdava bílá (Dictamnus albus).