Tento příspěvek byl přečten1199krát!
Srpice barvířská (čeleď: hvězdnicovité – Asteraceae) je nevzhledná, pozdě kvetoucí bylina připomínající bodlák. Dříve se pěstovala za účelem barvení příze na žluté a zelené odstíny. Vzhledem k výskytu na ohrožených a reliktních stanovištích je řazena ke vzácnějším druhům. Podobně jako i jinde u nás můžeme srpici barvířskou najít v Praze jak na vlhkých loukách, tak ve světlých lesích. Vyskytuje se v přírodní památce Hrnčířské louky a v jejím okolí, na podmáčených loukách mezi Běchovicemi a Újezdem nad lesy v oblasti soutoku Běchovického a Blatovského potoka, nad Rutickým mlýnem v Radotínském údolí (přírodní rezervace Radotínské údolí), ve světlé doubravě v přírodní rezervaci Klapice. Vzácný výskyt je uváděn z Prokopského údolí, starší údaje jsou též z přírodní rezervace Divoká Šárka a z Kunratického lesa.
Rozšíření na území České republiky: Roste roztroušeně až vzácně na vhodných místech od nížin do podhůří na většině území.
Celkový areál rozšíření: Vyskytuje se v Evropě, s přesahem na jihozápad Sibiře.
Ekologie: Roste na střídavě vlhkých loukách, na nížinných nivních loukách, v teplomilných doubravách a jejich lemech, v teplomilných širokolistých trávnících; vzácněji i jinde, vyhýbá se však místům narušeným člověkem.
Ohrožení a ochrana: Srpice barvířská je řazena mezi vzácnější druhy vyžadující další pozornost (C4a), zákonem chráněna není. Jako druh stanovišť reliktního charakteru je náchylná na změny prostředí, což je patrně příčinou úbytku druhu ve 20. století.
Ohrožení na území Prahy: Druh se na nejcennější části Hrnčířských luk vyskytuje dosud početně, při dalším zhoršování podmínek nelze vyloučit její ubývání; podobně jako na podmáčených loukách kolem Běchovického potoka. Zdá se, že druhu pomáhá prováděná péče, především kosení, bránící sukcesním změnám. Naopak populace ve světlých lesích, například v PR Klapice, zde roste spolu s mochnou bílou (Potentilla alba), se nezdají být v současnosti ohroženy.
Možnost záměny, příbuzné druhy: Poněkud připomíná jakýkoli bodlák. Celkem dobře se dá odlišit chobotnatě laločnatými listy. Naopak srpice karbincolistá (Klasea lycopifolia) je zvláště v květu obtížně zaměnitelná. Odlišuje se mimo jiné baňatějšími zákrovy.
Autor textu a fotografií: Radim Cibulka.
Fotografováno v přírodní památce Hrnčířské louky 1.9.2019.
Na projekt „Ohrožená pražská příroda“ finančně přispělo hlavní město Praha.