BŘEŽANSKÉ ÚDOLÍ – evropsky významná lokalita

Publikováno: 16.12.2019 | Autor: Daniel Hrčka

Tento příspěvek byl přečten1188krát!

Území evropsky významné lokality Břežanské údolí se nachází na hranici Prahy a Středočeského kraje. V Praze je její součástí přírodní rezervace Šance, na území Středočeského kraje zahrnuje svahy kóty Hradiště (Břežanské údolí, Károvské údolí a svahy nad Vltavou), včetně samostatně vyhlášené přírodní památky Břežanské údolí.

V přírodní rezervaci Šance jsou chráněny skalnaté svahy mezi Zbraslaví a Točnou. Cenné jsou přirozené porosty doubrav, které na jižně orientovaných svazích údolí a ve vrcholových partiích vytvářejí místy až plochy stepního charakteru (reliktní bezlesí na strmých skalnatých svazích). Přirozené bezlesí je tvořeno maloplošnými výskyty suchých vřesovišť, štěrbinovou vegetací silikátových skal a drolin, acidofilními suchými trávníky a skalní vegetací s kostřavou sivou.

Významná je poměrně silná a stabilní populace přástevníka kostivalového (Callimorpha quadripunctaria) na osluněných svazích a v řídkých porostech doubrav.

Suchá acidofilní doubrava (Viscario vulgaris-Quercetum petraeae) porůstá jižní a jihozápadní svahy, tvoří ji velmi rozvolněné porosty dubu zimního (Quercus petraea). V podrostu se uplatňují tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) nebo ostřice nízká (Carex humilis).

Na výchozech minerálně bohatších hornin to jsou některé vzácné druhy jako křivatec český (Gagea bohemica), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), zvonek jemný (Campanula gentilis), chrpa chlumní širolistá (Centaurea triumfettii subsp. axillaris), plamének přímý (Clematis recta) nebo třemdava bílá (Dictamnus albus).

Suťové a skalní javorové lipiny (Aceri-Tilietum) se objevují ve spodních partiích chráněného území a podél potoků. Ve stromovém patře roste javor mléč (Acer platanoides) a habr obecný (Carpinus betulus). V jejich podrostu se objevuje pitulník žlutý (Galeobdolon luteum), kopytník evropský (Asarum europaeum) nebo lipnice hajní (Poa nemoralis) či kakost smrdutý (Geranium robertianum).

Hercynské mezické dubohabřiny (Galio sylvatici-Carpinetum betuli) se objevují na mírných zazemněných svazích a plošinách s hlubší půdou.

Přirozené bezlesí je tvořeno maloplošnými výskyty suchých vřesovišť nížin a pahorkatin (Euphorbio–Callunion), štěrbinovou vegetací kyselých skal (Asplenion septentrionalis), acidofilními suchými trávníky (Koelerio-Phleion phleoidis) a skalní vegetací s kostřavou sivou (Alysso-Festucion pallentis).

Území je z hlediska obojživelníků a plazů zajímavé především výskytem ještěrky zelené (Lacerta viridis) a mloka skvrnitého (Salamandra salamandra). Z ptáků je významný výskyt např. strakapouda prostředního (Dendrocopos medius), datla černého (Dryocopus martius), drozda brávníka (Turdus viscivorus), žluvy hajní (Oriolus oriolus) nebo lejska šedého (Musciapa striata). Území je také významným refugiem bezobratlých vázaných na listnaté lesy a skalnaté svahy (týká se to především brouků, motýlů a měkkýšů).