Přírodní památka se nachází mezi obcemi Třebutičky, Encovany a Sedlec. Tvoří ji lesnatý vrch Skalky (kóta 337 m n.m.), včetně výslunných strání v okrajových partiích. Vrch Skalky je krajinnou dominantou okolí.
Hlavním předmětem ochrany je mimořádně zachovalá ukázka vegetace teplomilných doubrav, jejichž druhová skladba odpovídá svým složením původním přirozeným lesům v oblasti. V okrajových částech se nachází floristicky pestrá společenstva širokolistých teplomilných trávníků. V lesním porostu je hojné zastoupení dřínu obecného (Cornus mas), kamejky modronachové (Lithospermum purpurocaeruleum) a především bažanky vejčité (Mercurialis ovata; jediná lokalita v Čechách) a jejího křížence s bažankou vytrvalou (Mercurialis x paxii, zatím jediný výskyt v ČR).
Největší část chráněného území tvoří v přírodní památce hercynské dubohabřiny svazu Carpinion. Lesní porosty zařaditelné do této jednotky se koncentrují především ve vrcholových partiích území a také v její severní části. Ve stromovém patře dominuje dub zimní (Quercus petraea), zastoupení habru obecného (Carpinus betulus) a lípy srdčité (Tilia cordata) je minimální. Křovinné patro tvoří hojně mladé jasany (Fraxinusexcelsior), zimolez kozí list (Lonicera caprifolium), méně často další keře – svída krvavá (Cornus sanguinea), brslen evropský (Euonymus europaea), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) nebo kalina tušalaj (Viburnumlantana). V bylinném patře se objevuje lipnice hajní (Poa nemoralis), kostřava ovčí (Festuca ovina), jestřábník Lachenalův (Hieracium lachenalii), j. savojský (Hieracium sabaudum), j. zední (Hieracium murorum), hrachor jarní (Lathyrus vernus), černýš luční (Melampyrum pratense), sasanka hajní (Anemone nemorosa), plicník tmavý (Pulmonariaobscura), řimbaba chocholičnatá (Pyrethrumcorymbosum), semenáčky dřevin – javorů (Acerplatanoides), dubů (Quercus petraea) nebo jeřábů (Sorbus aucuparia, Sorbus torminalis).
Méně jsou zastoupeny perialpidské bazifilní teplomilné doubravy svazu Quercion pubescenti-petraeae. Zejména v jižní a jihozápadní části lesa vrchu Skalky se nachází pěkné porosty společenstev asociace Lathyro versicoloris-Quercetum pubescentis. Ve stromovém patře dominuje dub zimní (Quercus petraea), hojně je zastoupen dub pýřitý (Quercus pubescens), javor babyka (Acer campestre). Keřové patro je poměrně bohaté. Mimo dřevin stromového patra jsou v něm zastoupeny dřín jarní (Cornus mas), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), javor babyka (Acercampestre) a další druhy. V bylinném podrostu dominuje kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum). Z významnějších druhů zde roste kriticky ohrožená bažanka vejčitá (Mercurialis ovata) včetně křížence s bažankou vytrvalou (Merurialis perennis) – Mercurialis x paixii. Výskyt bažanky vejčité u Encovan je zcela ojedinělý – známé jsou výskyty až v oblasti jižní Moravy (Znojemsko-brněnská pahorkatina, Dunajovické kopce, Moravské podhůří Vysočiny).
Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy svazu Quercion petraeae tvoří nejčastěji mozaiku s perialpidskými bazifilními teplomilnými doubravami svazu Quercion pubescenti-petraea nebo tvoří přechod mezi hercynskými dubahabřinami a středoevropskými bazifilními teplomilnými doubravami. Jsou lokalizovány do jižní části území. Převažuje dub zimní (Quercus petraea). V druhově bohatém bylinném patře se objevují druhy teplomilných doubrav (řimbaba chocholičnatá – Pyrethrum corymbosum, válečka prapořitá – Brachypodium pinnatum), dubohabřin (sasanka hajní – Anemone nemorosa, jaterník podléška – Hepatica nobilis), acidofilních doubrav a bučin (kostřava ovčí – Festuca ovina, černýš luční – Melampyrum pratense) a druhy indikující těžké, střídavě vlhké půdy (bukvice lékařská – Betonica officinalis a mochna bílá – Potentillaalba). Mochna bílá (Potentilla alba), coby diagnostický druh asociace Potentillo albae-Quercetum, se v podrostu objevuje vzácně.
Plošně nejrozsáhlejším typem nelesní vegetace jsou širokolisté suché trávníky svazu Bromion erecti. Jedná se o zapojené až mezernaté trávníky s dominancí válečky prapořité (Brachypodium pinnatum), případně sveřepu vzpřímeného (Bromus erectus). Jejich rozsah byl v minulosti mnohem větší, z důvodu sukcesních změn jsou postupně vytlačovány expandujícími křovinami. V chráněném území se vyskytují pouze v okrajových partiích v jižní, severovýchodní části a v ochranném pásmu ve východní části. Přestože se jedná o plošně malou rozlohu, jsou velmi cennou součástí chráněného území, a to vzhledem k početnému zastoupení vzácných a chráněných druhů (zejména jižní část). Mezi jinými se v přírodní památce Skalky u Třebutiček v tomto společenstvu z běžnějších druhů vyskytuje prorostlík srpovitý (Bupleurum falcatum), máčka ladní (Eryngium campestre), šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata), krvavec menší (Sanguisorba minor), čičorka pestrá (Securigera varia) nebo jehlice trnitá (Ononis spinosa). Ze vzácnějších to je rozrazil ožankovitý (Veronica teucrium), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora), smldník jelení (Peucedanum cervaria), hadí mord španělský (Scorzonera hispanica), černý hřebenitý (Melampyrum cristatum), ostřice nízká (Carex humilis) a další.
Mezofilní ovsíkové louky svazu Arrhenatherion elatioris se vyskytují velmi ojediněle a to pouze při hranici chráněného území, při kraji lesních porostů a v blízkosti mezí. Pro předmět ochrany chráněného území mají jen okrajový význam. Dominantní je ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), mrkev obecná (Daucus carota), čičorka pochvatá (Securigera varia), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) a další druhy.
Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny svazu Berberidion a Prunion spinosae zarůstají v důsledku sukcese velkou část původně bezlesých společenstev v okrajových partiích chráněného území. Především to je svída krvavá (Cornus sanguinea), hlohy (Crataegus sp.), lísky (Corylus avellana), ptačí zob (Ligustrum vulgare), trnky (Prunus spinosa) a růže (Rosa sp.).
Seznam druhů nalezených v evropsky významné lokalitě (přírodní památce) v letech 2010 a 2011:
Poslat emailem
