Tento příspěvek byl přečten1267krát!

Lokalita navrženého chráněného území se nachází mezi městskými částmi Dubeč a Štěrboholy, v povodí Hostavického potoka. Centrální část představuje retenční nádrž Slatina a okrajově jsou do něj zahrnuty pole a louky v okolí. Územím neprochází žádná turistická cesta. Při západním břehu je ale asfaltová cesta využívaná cyklisty a bruslaři a při východním okraji vede silnice z Dubče do Štěrbohol. Území je položené v rovině, bez větších výškových výkyvů.

Retenční nádrž Slatina

Vlastní plocha retenční nádrže je téměř bez makrofytní vegetace. Při jižním a západním břehu se vyvinuly rozsáhlejší porosty rákosin, převážně s rákosem obecným (Phragmites australis), méně také s orobincem (Typha latifolia, Typha angustifolia). Doprovodných druhů je málo, mj. byly zaznamenány čistec bahenní (Stachys palustris), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), křehkýš vodní (Myosoton aquaticum), kostival lékařský (Symphytum officinale), opletka plotní (Calystegia sepium) a další.

Retenční nádrž Slatina

Louky v okolí nádrže zasahují až k zahrádkám na kraji Dubče. Jsou do značné míry ruderalizované, druhově chudé a s větším množstvím nepůvodních druhů, z nichž některé mají invazivní potenciál. Mimo ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius), jakožto diagnostického druhu mezofilních ovsíkových luk, se vyskytují srha říznačka (Dactylis glomerata) vikev plotní (Vicia sepium), hrachor luční (Lathyrus pratense), větší porosty má ale také vratič (Tanacetum vulgare), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis). Ze zajímavějších druhů se objevují orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) a jestřábník oranžový (Hieracium aurantiacum), což jsou druhy nepochybně nepůvodní, do území se dostali nejspíše vyvezením přebytků ze zahrádek. Přirozený výskyt zde ale má zeměžluč okolíkatá (Centaurium erythraea), která sušší typy luk vyhledává.

Retenční nádrž Slatina

Botanicky nejzajímavější je polní mokřad, který je nejspíše pozůstatkem bývalých mokřadů v okolí a který jako jeden z mála (ne-li jediný) odolal snahám o odvodnění. Asi nejzajímavějším nalezeným druhem je kyprej yzopolistý (Lythrum hyssopifolia). Má zde poměrně masívní výskyt – orientačně v řádech desetitisíců rostlin. Tento druh zažil razantní úbytek vlivem rozorávání, odvodňování a zastavování. Z Prahy je uváděn pouze z Běchovic, historicky ještě v Milíčovském lese.

Retenční nádrž Slatina

Na polním mokřadu se vyskytují i další vzácné druhy, jako zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum), blatěnka vodní (Limosella aquatica) a pomněnka trsnatá (Myosotis caespitosa).

Retenční nádrž Slatina

Z entomologického hlediska je retenční nádrž osídlena sice početně, ale kvalitativně nižším spektrem druhů. Například v případě vážek řada předpokládaných druhů zcela chybí. Zajímavější jsou pásy dřevinné zeleně po obvodu nádrže, ve kterých jsou zastoupeny druhy brouků žijící ve dřevě. Pravděpodobně nejcennějšími je tesařík pižmový (Aromia moschata), kozlíček mramorový (Saperda scalaris), kozlíček Saperda octopunctata a kozlíček vrbový (Lamia textor). Kozlíček Saperda octopunctata byl nalezen při východní hranici a představuje organismus vázaný na staré odumírající listnáče, zejména lípy, ostatní jsou typickými zástupci druhů s vazbou na lužní dřeviny, jako jsou vrby, osiky a topoly.
Z motýlů byly v lokalitě zjištěny zejména běžné druhy okáčů a baboček, z těch vzácnějších pak bělásek hrachorový (Leptidea sinapis), bělásek ovocný (Aporia crataegi) a ohrožený otakárek fenyklový (Papilio machaon), pro nějž je zásadní výskyt mrkvovitých rostlin. Za zmínku stojí i výskyt přástevníka kostivalového (Euplagia quadripunctaria) a přástevníka starčkového (Thyria jacobaeae). Cennou částí jsou obnažené plochy osídlené pískorypkami, hrabalkami a kutilkami při Z hranici.

Retenční nádrž Slatina

Retenční nádrž a její okolí je významným místem výskytu obojživelníků. Dominantní skupinu žab tvoří zelení skokani (Pelophylax esculentus komplex v zastoupení druhem Pelophylax kl. esculentus). Největší koncentrace je v litorálu Slatiny, kde dochází k páření i vývoji larev.
V jižní (mělké) části litorálu nádrže dochází k reprodukčnímu procesu čolka obecného (Lissotriton vulgaris). Satelitní mokřad v jižním okraji lokality je využíván kuňkou ohnivou (Bombina bombina). V mokřadu dochází k reprodukci a vývoje larev, a proto je tento druh na mokřadu existenčně závislý. V malých vodních plochách (strouhách) za starým ovocným sadem dochází k reprodukci ropuchy zelené (Pseudepidalea viridis). Migrace mladých jedinců je orientovaná do zástavby v Dubči. Velmi malý potenciál má ropucha obecná (Bufo bufo). Výskyt plazů je spíše ojedinělý. Velmi sporadicky je zastoupena ještěrka obecná (Lacerta agilis), například v prostoru starého ovocného sadu. Užovka obojková (Natrix natrix) byla viděna pouze jednou, při ústí Hostavického potoka do nádrže Slatina.

Retenční nádrž Slatina

Slatina patří dlouhodobě k nejvýznamnějším hnízdištím vodních a mokřadních ptáků v rámci celé Prahy a je pravidelně sledována ornitology. Vlastní retenční nádrž je hnízdištěm mnoha druhů ptáků, vázaných na mokřadní prostředí. Na území Prahy i v širokém okolí je to jediné hnízdiště bukáčka malého (Ixobrychus  minutus), moudivláčka lužního (Remiz pendulinus) a cvrčilky slavíkové (Locustella luscinioides). V hnízdní době je zde pravidelně sledován bukač velký (Botaurus stellaris). Z dalších zvláště chráněných druhů zde každým rokem hnízdí několik párů rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus), chřástala vodního (Rallus aquaticus), motáka pochopa (Circus aeruginosus) a dalších druhů. Zajímavý je i výskyt kriticky ohroženého chřástala malého (Porzana parva).

slatina9

S navazujícími biotopy (přilehlý sad, travní porosty a orná půda, jejíž spodní část přiléhající ke Slatině na jejím jižním a jihozápadním břehu je pravidelně podmáčená) se ze Slatiny stala i významná tahová zastávka pro další vzácné druhy ptáků, jako jsou např. jeřáb popelavý (Grusgrus), volavka bílá (Casmerodius albus), orlovec říční (Pandion haliaetus), chřástal polní (Crex crex), rybák bělokřídlý (Chlidonias leucopterus), rybák černý (Chlidonias niger), slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula) či racek malý (Hydrocoloeus minutus). Širší okolí nádrže vyhledávají vlaštovky obecné (Hirundo rustica), břehule říční (Riparia riparia) nebo špačkové (Sturnus vulgaris).

Retenční nádrž Slatina

Seznam druhů nalezených v území Slatiny v roce 2013: 

Acer negundo
Acer platanoides
Acer pseudoplatanus
Agrimonia eupatoria
Agrostis capillaris
Agrostis stolonifera
Achillea millefolium agg.
Alisma plantago-aquatica
Alopecurus aequalis
Alopecurus pratensis
Amorpha fruticosa
Anagalis arvensis
Anthoxanthum odoratum
Anthriscus sylvestris
Aquilegia vulgaris
Arrhenatherum elatius
Artemisia vulgaris
Aster lanceolatus
Atriplex patula
Atriplex sp.
Avena sativa
Betonica officinalis
Betula pendula
Bidens frondosa
Bolboschoenus yagara x koshewnikowii
Brassica napus
Bromus hordeaceus
Calamagrostis epigejos
Calystegia sepium
Campanula patula
Capsella bursa-pastoris
Carduus acanthoides
Carex acutiformis
Carex cf. otrubae
Carex hirta
Carex muricata agg.
Carex pseudocyperus
Carex vulpina
Carpinus betulus
Centaurium erythraea
Centaurium pulchellum
Cerastium holosteoides subsp. triviale
Cichorium intybus
Cirsium arvense
Cirsium canum
Cirsium vulgare
Consolida regalis
Convolvulus arvensis
Conyza canadensis
Cornus sanguinea
Corylus avellana
Crataegus sp.
Crepis biennis
Cynosurus cristatus
Dactylis glomerata
Daucus carota
Deschampsia cespitosa
Dipsacus fullonum
Echinochloa crus-galli
Echinops sphaerocephallus
Elytrigia repens
Epilobium angustifolium
Epilobium ciliatum
Epilobium hirsutum
Equisetum arvense
Erigeron acris agg.
Erigeron annuus subsp. septentrionalis
Erysimum cheiranthoides
Euphorbia exigua
Euphorbia platyphyllos
Fallopia convolvulus
Festuca pratensis
Fraxinus excelsior
Galeopsis pubescens
Galium album
Galium aparine
Geranium dissectum
Geranium pratense
Geum urbanum
Gnaphalium uliginosum
Helianthus annuus
Helianthus sp.
Heracleum sphondylium
Hieracium aurantiacum
Hieracium caespitosum
Holcus lanatus
Hypericum perforatum
Chaerophyllum aromaticum
Chaerophyllum temulum
Chelidonium majus
Chenopodium album agg.
Impatiens parviflora
Juglans regia
Juncus articulatus
Juncus bufonius
Juncus conglomeratus
Juncus effusus
Juncus inflexus
Lactuca serriola
Lamium purpureum
Lapsana communis
Larix decidua
Lathyrus pratensis
Lathyrus tuberosus
Lemna minor
Leontodon hispidus
Leucanthemum vulgare agg.
Ligustrum vulgare
Limosella aquatica
Linaria vulgaris
Lolium perenne
Lotus corniculatus
Lycopus europaeus
Lychnis flos-cuculi
Lysimachia nummularia
Lysimachia punctata
Lysimachia vulgaris
Lythrum hyssopifolia
Lythrum salicaria
Malus domestica
Medicago sativa
Melilotus officinalis
Myosotis arvensis
Myosotis caespitosa
Myosotis palustris subsp. laxiflora
Myosoton aquaticum
Pastinaca sativa
Persicaria amphibia
Persicaria lapathifolia
Phalaris arundinacea
Phleum pratense
Phragmites australis
Picea abies
Pimpinella major
Pinus sylvestris
Plantago lanceolata
Plantago major
Plantago uliginosa
Poa annua
Poa nemoralis
Poa palustris
Poa pratensis
Poa trivialis
Polygonum aviculare agg.
Potentilla anserina
Potentilla argentea
Potentilla reptans
Prunus avium
Prunus domestica
Prunus institia
Prunus spinosa
Quercus robur
Quercus rubra
Ranunculus acris
Ranunculus repens
Ranunculus sceleratus
Robinia pseudacacia
Rosa rugosa
Rosa sp.
Rubus fruticosus agg.
Rubus idaeus
Rumex acetosa
Rumex crispus
Salix alba
Salix caprea
Salix cinerea
Salix fragilis
Salix purpurea
Salix viminalis
Sambucus nigra
Sanguisorba major
Senecio jacobaea
Senecio viscosus
Setaria pumila
Setaria viridis
Solanum dulcamara
Solidago canadensis
Sonchus asper
Sorbus aucuparia
Stachys palustris
Stellaria graminea
Symphytum officinale
Tanacetum vulgare
Taraxacum sect. Ruderalia
Thlaspi arvense
Tilia cordata
Torilis japonica
Tragopogon orientalis
Trifolium campestre
Trifolium hybridum
Trifolium pratense
Trifolium repens
Tripleurospermum inodorum
Trisetum flavescens
Tussilago farfara
Typha angustifolia
Typha latifolia
Ulmus laevis
Urtica dioica
Verbascum densiflorum
Veronica anagalis-aquatica
Veronica beccabunga
Veronica chamaedrys agg.
Veronica persica
Vicia angustifolia
Vicia cracca
Vicia hirsuta
Vicia sepium
Vicia tetrasperma
Virga strigosa

autor textu a fotografií: Daniel Hrčka

publikováno dne 26.3.2014

FACEBOOK
Facebook Pagelike Widget