Chráněné území Vizerka bylo vyhlášeno v roce 1988 na více jak třech hektarech. Nachází se v meandru Šáreckého potoka, kde ji tvoří jižně orientovaný svah. Důvodem vyhlášení byly křovinaté a skalnaté svahy s teplomilnou květenou.
Toto příjemné klidné místo Tiché Šárky s dominující usedlostí Vizerka se nachází v dolní části chráněného území. Tvoří ji nevelký domek z počátku 19. století, který byl rozšířen o novostavbu.
S intravilánem Nebušic sousedí horní část přírodní památky, která má již Podstatně jiný charakter. Odtud se i do ochranného pásma chráněného území tlačí zahrádkářská kolonie a honosné vily.
Větší část svahu pokrývají místy až nepropustné křoviny s růžemi (Rosa sp.), javorem babykou (Acer campestre), hlohy (Crataegus sp.), trnkami (Prunus spinosa), jasany (Fraxinus excelsior), svídou krvavou (Cornus sanguinea), třešněmi (Prunus avium), dubem zimním (Quercus petraea) a ptačím zobem (Ligustrium vulgare).
Dříve ale tato stráň měl zcela jiný charakter – celá svah byla odlesněn a sloužil jako chudá pastvina. Ve větší míře na něm dominovalo společenstvo úzkolistých suchých trávníků (Festuco rupicolae-Caricetum humilis) s ostřicí nízkou (Carex humilis) a kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola), tzn. společenstvo oproti jiným typům suchých trávníků druhově nápadně chudší. Ve zbytcích těchto společenstev byl zaznamenán ohrožený druh teplých oblastí severozápadních a středních Čech a střední a jižní Moravy – řebříček sličný (Achillea nobilis). Nelesní společenstva jsou až v dnešní době zatlačována rychlým nárůstem křovin.
Nelesní vegetace se zachovala pouze na dvou skalních výchozech a v jejich okolí. Kolem skalních výchozů a na jejich úpatí se nachází pěkně vyvinuté společenstvo lemů (Geranio sanguinei-Dictamnetum albae) s kakostem krvavým (Geranium sanguineum), dobromyslí obecnou (Origanum vulgare), třemdavou bílou (Dictamnus albus), kostřavou sivou (Festuca pallens), sleziníkem severním (Asplenium septentrionale) a vzácnou bělozářkou liliovitou (Anthericum liliago).
Společenstva úzkolistých suchých trávníků (Festucion valesiaceae) reprezentuje mochna stříbrná (Potentilla argentea), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), chrpa latnatá (Centaurea stoebe), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), čistec přímý (Stachys recta), ožanka kalamandra (Teucrium chamaedrys), rozchodník velký (Hylotelephium maximum), krvavec menší (Sanguisorbaminor), trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris) a mochna písečná (Potentilla arenaria). Tato vegetace hostí také ohroženou růži keltskou (Rosa gallica).
Na skalních výchozech se vyvinula společenstva primitivních půd (Hyperico perforati-Scleranthion perennis) s chmerkem vytrvalým (Scleranthus perennis).
Na úpatí svahu se nacházejí lesní porosty směřující k habrové doubravě, tzn. vegetaci, která by potenciálně přirozeně pokrývala větší plochu chráněného území. V přírodní památce ji tvoří dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), v bylinném patře zvonek kopřivolistý (Campanulatrachelium), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), řimbaba chocholičnatá (Pyrethrum corymbosum), jahodník truskavec (Fragaria moschata) a lipnice hajní (Poa nemoralis).
Seznam vybraných druhů nalezených v přírodní památce: Acer campestre Artemisia campestris Asplenium septentrionale Carex humilis Carpinus betulus Centaurea stoebe Cornus sanguinea Crataegus sp. Dianthus carthusianorum Dictamnus albus Eryngium campestre Erysimum crepidifolium Euphorbia cyparissias Festuca rupicola Fragaria moschata Fraxinus excelsior Geranium sanguineum Hieracium pilosella Hylotelephium maximum Ligustrum vulgare Origanum vulgare Poa nemoralis Potentilla arenaria Prunus spinosa Pyrethrum corymbosum Quercus petraea Robinia pseudacacia Salvia pratensis Sanguisorba minor Scleranthus perennis Sedum sexangulare Seseli osseum Stachys recta Teucrium chamaedrys Thymus pulegioides
Poslat emailem
