Národní park Yala byl založen v roce 1938 na jihovýchodním pobřeží Srí Lanky. Park se rozkládá na ploše 97 878 ha a zahrnuje starý, druhotně vzniklý les. Park je rozdělený do 5 částí, chráněná oblast o rozloze téměř 130 000 hektarů půdy sestává ze světlých lesů, křovin, pastvin, nádrží a lagun.
Historické a sociologické souvislosti
Ironií je, že park byl zpočátku používán jako loviště pro elitu pod britskou nadvládou. Během koloniálního období byl Henry Engelbrecht jmenován prvním lesním strážcem v Yale. Byl to jihoafrický búrský válečný zajatec, který se o svatyni staral dlouhých 21 let s velkou oddaností. Poté, co získal svobodu, se odmítl vrátit do své země, protože byl uchvácen krásou krajiny. Kromě nádherné podívané na divokou přírodu poskytuje národní park Yala důkazy o ztracené civilizaci. Obnovený skalní chrám mezi řadou zachovalých starověkých chrámů nabízí pohled do třpytivé minulosti.
Geografické a klimatické vlastnosti
V národním parku Yala panuje horké, polosuché podnebí navzdory svému svěžímu nazelenalému vzhledu, zejména během monzunového období. Teplota se pohybuje od 26ºC do cca 30ºC. V monzunovém období od září do prosince spadne nejvíce srážek. Park je obecně známý pro své vlhké monzunové a suché monzunové lesy a trnité keře. Ekosystémy zahrnují sladkovodní a mořské mokřady, mangrovy a mořské ekosystémy, jako jsou korálové útesy.
Ekologické vlastnosti
Yala je plná ohromující divoké zvěře, včetně majestátních slonů (Elephas maximus), nepolapitelných levhartů (Panthera pardus kotiya) a řady dalších fascinujících zvířat. V parku žije přibližně 215 druhů ptáků, včetně sedmi endemitů a 44 savců. Je domovem levharta cejlonského (Panthera pardus kotiya), majestátního levharta endemického na Srí Lance. Yala je známý tím, že má největší hustotu levhartů na kilometr čtvereční na světě. Hlavní roli v parku hrají také sambar indický (Rusa unicolor unicolor), šakali (Canis aureus) a opice hulman posvátný (Semnopithecus dussumieri), stejně jako medvědi pyskatí (Melursus ursinus) – malí, z křoví vyhlížející medvědi, kteří si rádi pochutnávají na plodech stromu Kaukenia hexandra v sezóně v květnu a červnu. Když slunce zapadá na západě, sloní stádo míří k jezerům. Sloní matka koupe své dítě chobotem, aby na něj stříkala vodu a aby ho jemně vydrhla. Toto je jeden z běžných scénářů, kterých budete v Yale svědky. Turisté budou pozorovat páva korunkatého (Pavo cristatus), jak při západu slunce roztahuje svá barevná peří v nádherném tanci a uchvátí každého, kdo se dívá.
Nachází se zde asi 20 jezer a lagun, které poskytují domov vodnímu ptactvu a dalším živočichům. Od září do března se stěhovaví ptáci ubytovávají v okolních a nedalekých svatyních. V období stěhování zastihnete konipase pralesního (Dendronanthus indicus), plameňáky karibské (Phoenicopterus ruber), břehouše černoocasé (Limosa limosa) nebo pitty devítibarvé (Pitta brachyura). Je možné zahlédnout také pelikána skvrnozobého (Pelecanus philippensis), kura srílanského (Gallus lafayetti), kura dvouostruhého (Galloperdix bicalcarata), marabu indomalajského (Leptoptilos javanicus), ostnáka bažantího (Hydrophasianus chirurgus), čápa bělokrkého (Ciconia episcopus), nesyta indomalajského (Mycteria leucocephala), několik druhů volavek (rod Ardea) a bukáčků (rod Ixobrychus).
Flóra parku Yala zahrnuje suché nebo polosuché nebo trnité lesy, vlhké listnaté lesy, mangrovy atd. Převládajícími rostlinami jsou Drypetes sepiaria, Crateva adansonii subsp. odora), rozšířeny jsou také kasie obecná (Cassia fistula), Senna auriculata, zederach indický (Azadirachta indica) a limonie nakyslá (Limonia acidissima).
Hrozby a výzvy
Národní park Yala patří mezi nejčastěji navštěvované národní parky v zemi.
Autor textu: Devindi Budhawaththa, překlad Daniel Hrčka.
Autor fotografií: Chinthaka Atukorala, Alexey Komarov (Wimedia Commons).
Poslat emailem
