PETŘÍN – přírodní památka

Publikováno: 14.11.2019 | Autor: Daniel Hrčka

Tento příspěvek byl přečten1502krát!

Předmětem ochrany evropsky významné lokality Praha-Petřín je chráněný roháč obecný (Lucanus cervus), náš největší brouk, který může dosahovat délky až 7,5 centimetru. Oblast Petřína se svými starými exempláři dřevin je pro jeho výskyt významná – svá vajíčka klade do trouchnivějících dubových kmenů, kořenů, větví a pařezů, řidčeji do buků a jilmů. Hranice evropsky významné lokality probíhají po hranicích nejznámějších pražských parků v Praze 1 (Malá Strana) a částečně i v Praze 5 (Smíchov). Její součástí je Lobkovická zahrada, Seminářská zahrada, Strahovská zahrada, Petřínské sady a Kinského zahrada, přičemž dosahuje rozlohy více než 50 hektarů.

Příkré svahy pod plošinou Petřína unikly díky své horší přístupnosti parkové péči a z tohoto důvodu má zdejší les přirozený lesní charakter rázu dubohabřiny, suťového lesa a acidofilní bikové doubravy. Tato část byla už na konci osmdesátých let 20. století vyhlášena jako přírodní památka Petřínské skalky.

Větší část lesního porostu je tvořena duby, ať už dubem zimním (Quercus petraea), nebo dubem letním (Quercus robur), dále jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), javorem mléčem (Acer platanoides), javorem klenem (A. pseudoplatanus), habrem obecným (Carpinus betulus) a v jedné z částí také statnými buky (Fagus sylvatica).

Ojediněle se objevují další dřeviny, jako např. jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) nebo kaštanovník setý (Castanea sativa). V keřovém patru zmlazuje javor mléč (Acer platanoides), objevuje se i lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), lípa srdčitá (T. cordata), javor babyka (Acer campestre), tis červený (Taxus baccata), jeřáb břek (Sorbus torminalis) nebo líska obecná (Corylus avellana).

Na jaře jsou nápadné typické druhy jarního aspektu, jako je bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), orsej jarní hlíznatý (Ficaria verna subsp. bulbifera) nebo violka vonná (Viola odorata), společně s hojným rozrazilem (Veronica hederifolia agg.). Bohaté, téměř až souvislé jednolité porosty tvoří v podrostu dřevin, ale i v parkových trávnících nepůvodní česnek podivný (Allium paradoxum), zplanělý je i kokořík širolistý (Polygonatum latifolium).

Mezofilní acidofilní doubrava (Luzulo luzuloidis-Quercetum petraeae) je zachována v místech skalnatých výchozů. Ve stromovém patře převažuje dub zimní (Quercus petraea), v bylinném patře dominuje bika bělavá (Luzula luzuloides), lipnice hajní (Poa nemoralis), vzácněji i metlička křivolaká (Avenella flexuosa).

Součástí území jsou z velké části parkově upravované plochy s výsadbami dřevin a jejich kultivarů kombinované s pravidelně nízce sečenými trávníky.

Podstatnou část ploch zahrnují výsadby ovocných dřevin, zejména hrušní (Pyrus communis), třešní (Prunus avium) a jabloní (Malus domestica).

Staré stromy poskytují útočiště mnoha druhům netopýrů, zejména netopýru rezavému (Nyctalus noctula), netopýru večernímu (Eptesicus serotinus), netopýru nejmenšímu (Pipistrellus pygmaeus) a netopýru parkovému (Pipistrellus nathusii). Významný je výskyt plcha velkého (Glis glis), jehož výskyt se na území Prahy dlouhodobě koncentruje právě do oblasti Petřína.