Tento příspěvek byl přečten1767krát!
Navržený významný krajinný prvek se nachází v katastru města Odolena Voda, na soutoku bezejmenného potoka (který pramení na severovýchodním okraji obce Postřižín) a potoka Jordán (který pramení ve Velkém háji u Odoleny Vody). Oba potoky protékají nudnou zemědělskou krajinou mezi poli a jsou lemovány pouze úzkým lemem křovin, který střídají rákosiny nebo ojedinělé vzrostlé dřeviny. Oba potoky jsou zahloubené a plní spíše funkci odvodňovacích kanálů. O to více je potom zpestřením větší plocha zeleně právě na soutoku těchto potoků. Tato část se zřejmě jen špatně dala odvodnit a tak nad ní zemědělci a meliorační inženýři „zlomili hůl“ a ponechali ji svému osudu.
V území převažují rákosiny, resp. vegetace rákosin eutrofních a stojatých vod s dominantním rákosem obecným (Phragmites australis), dále s chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), kopřivou dvoudomou (Urtica dioica), ostružiníky (Rubus fruticosus agg,), svízelem přítulou (Galium aparine), karbincem evropským (Lycopus europaeus) a vrbovkou chlupatou (Epilobium hirsutum). Původně se ale nepochybně jednalo o kosené louky ponechané ladem. Rákosiny zarůstají zatím jednotlivě keři: bezem černým (Sambucus nigra), růží (Rosa sp.), svídami (Cornus sanguinea) a hlohy (Crataegus sp.).
Podél potoka solitérně nebo ve skupinkách roste vrba křehká (Salix fragilis), místy s rozlámanými korunami. V potoce se běžně objevuje potočník vzpřímený (Berula erecta), vzácnější druh vedený v červeném seznamu jako druh vyžadující další pozornost (kategorie C4a). Na březích potoka se vzácně objevují ostřicové louky s ostřicí ostrou (Carex acutiformis), dále se sítinami (Juncus inflexus), vrbovkami (Epilobium hirsutum), chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea), štětkami (Dipsacus fullonum) a dalšími druhy. Zajímavým druhem je ostřice Otrubova (Carex otrubeae), která patří mezi vzácnější druhy ostřic.
Podle dřívějšího ojedinělého nálezu ostřice žitné (Carex secalina) je lokalita patrně pozůstatkem dříve plošně hojně rozšířených slanistých močálů mezi Úžicemi a Chlumínem. Je to druh zasolených luk a mokřadů a také slaných úhorů. Po změně stanovištních podmínek patří mezi poslední druhy, které jsou schopny na stanovišti vytrvávat. Je známa z několika lokalit právě podél trati Úžice-Netřeba (například významného krajinného prvku Slanisko u trati, přírodní památky Netřebská slaniska) a také z blízké přírodní památky Slaná louka u Újezdce.
Jako refugium zeleně uprostřed polí je lokalita využívána mnoha druhy ptáků. Přestože průzkum ptáků konkrétně v této části nebyl prováděn, existují nálezy z blízkého okolí – povodí potoka Jordán a návrhu významného krajinného prvku Slanisko u trati. Tzn. území vzdálených do 1 km – vzhledem k charakteru stanovišť se nepochybně stejné druhy vyskytují i zde. Zaznamenány byly ťuhýk obecný (Lanius collurio; regionálně vymizelý – RE, zákonem chráněný jako silně ohrožený), pěnice vlašská (Sylvia nissoria; zranitelný druh – VU, zákonem chráněný jako silně ohrožený), slavík obecný (Luscinia megarhynchos; málo dotčený druh – LC, zákonem chráněný jako ohrožený), krutihlav obecný (Jynx torquilla; zranitelný druh – VU, zákonem chráněný jako silně ohrožený) a moták pochop (Circus aeruginosus; zranitelný druh – VU, zákonem chráněný jako ohrožený).
Do budoucna by bylo vhodné realizovat prořezávky dřevin a křovin, aby nedošlo k úplnému zarůstání rákosin. Rákosiny by bylo vhodné ponechat svému osudu a jako klidovou lokalitu pro ptáky. Ideální by bylo vytvoření několika menších tůněk v rákosinách pro podporu vývoje obojživelníků.
V povodí toku bezejmenného potoka, který pramení na severovýchodním okraji obce Postřižín (až po silnici Odolena voda-Úžice), se neobjevuje nic převratného. Ze vzácností to jsou především lokální souvislé porosty potočníku vzpřímeného (Berula erecta).
Jinak jsou běžným průvodcem toku křoviny – slivoň myrobalán (Prunus cerasifera), hloh (Crataegus sp.), mahalebka (Prunus mahaleb), bez černý (Sambucus nigra), růže (Rosa sp.), svída krvavá (Cornus sanguinea), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), vrba popelavá (Salix cinerea) a vrba jíva (Salix caprea). V jejich podrostu rostou kuklík městský (Geum urbanum) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica).
V jedné části (na hranici katastru) se úzký pruh zeleně podél potoka rozšiřuje do lužního porostu s topolem kanadským (Populus x canadensis), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a okrajově vrbou křehkou (Salix fragilis), v keřovém patře s dominantním bezem černým (Sambucus nigra). V bylinném patře roste zejména kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a juvenilní exempláře jasanu (Fraxinus excelsior), z dalších druhů kuklík městský (Geum urbanum), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), mahalebky (Prunus mahaleb), hlohy (Crataegus sp.), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a růže (Rosa sp.).
V okolí se objevují rákosiny s dominantním rákosem obecným (Phragmites australis) a také s kopřivou (Urtica dioica) a pcháčem rolním (Cirsium arvense).
Část má charakter neudržované zarostlé vlhké louky se sadcem konopáčem (Eupatorium cannabinum), kostivalem lékařským (Symphytum officinale) a čistcem bahenním (Stachys palustris).
Při kraji pole roste souvisle na ploše o desítkách metrech čtverečních vzácnější plevel prlina rolní (Lycopsis arvensis) a také 2 rostliny blínu černého (Hyoscyamus niger).
Bezejmenný potok směřující od Postřižína je po překonání silnice Odolena Voda-Úžice lemován keři – růžemi (Rosa sp.), bezy (Sambucus nigra), hlohy (Crataegus sp.), slivoní myrobalánem (Prunus cerasifera) a ořešáky (Juglans regia). Luční porosty mají ruderální nádech – s kopřivou dvoudomou (Urtica dioica), ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius), svízelem bílým (Galium album), štětkou planou (Dipsacus fullonum), sveřepem bezbranný (Bromus inermis), pýrem plazivým (Elytrigia repens), sveřepem jalovým (Bromus sterilis) a pcháčem rolním (Cirsium arvense).
Zajímavější je to přímo u vody, kde roste potočník vzpřímený (Berula erecta) – s přestávkami se plevelí v celém toku.
Dále třezalka čtyřkřídlá (Hypericum tetrapterum), opletník plotní (Calystegia sepium), srha říznačka (Dactylis glomerata), měrnice černá (Balota nigra), ostřice ostrá (Carex acutiformis), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), křehkýš vodní (Myosoton aquaticum) a rákos obecný (Phragmites australis).
V místech zatrubněného přítoku potoka rostou sléz lesní (Malva sylvestris), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), svída krvavá (Cornus sanguinea), měrnice černá (Ballota nigra), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), mochna plazivá (Potentilla reptans), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), orobinec širolistý (Typha latifolia), kostival lékařský (Symphytum officinale), lopuch plstnatý (Arctium tomentosum), lnice obecná (Linaria vulgaris) a sítina sivá (Juncus inflexus).
Přehled zaznamenaných druhů cévnatých rostlin při návštěvě navrhovaného VKP Soutok potoka Jordán ve vegetační sezóně roku 2017
Arctium tomentosum
 Arrhenatherum elatior
 Ballota nigra
 Berula erecta
 Brachypodium sylvaticum
 Bromus inermis
 Bromus sterilis
 Calamagrostis epigejos
 Calystegia sepium
 Carex acutiformis
 Carex otrubeae
 Cirsium arvense
 Cirsium heterophyllum
 Cirsium vulgare
 Convolvulus arvensis
 Cornus sanguinea
 Crataegus sp.
 Dactylis glomerata
 Dipsacus fullonum
 Elytrigia repens
 Epilobium hirsutum
 Eupatorium cannabinum
 Fraxinus excelsior
 Galium aparine
 Geum urbanum
 Humulus lupulus
 Hyoscyamus niger
 Hypericum tetrapterum
 Impatiens parviflora
 Juglans regia
 Juncus inflexus
 Lathyrus pratensis
 Linaria vulgaris
 Lycopsis arvensis
 Lysimachia nummularia
 Lythrum salicaria
 Malva sylvestris
 Myosoton aquaticum
 Phalaris arundinacea
 Phragmites australis
 Populus sp.
 Populus xcanadensis
 Potentilla anserina
 Potentilla reptans
 Prunus avium
 Prunus cerasifera
 Prunus mahaleb
 Rosa sp.
 Rubus fruticosus agg.
 Salix alba
 Salix caprea
 Salix cinerea
 Salix fragilis
 Sambucus nigra
 Solanum dulcamara
 Solidago canadensis
 Sorbus aucuparia
 Stachys palustris
 Symphytum officinale
 Torilis japonica
 Tussilago farfara
 Typha latifolia
 Urtica dioica
 Veronica beccabunga
Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.
Fotografováno v letech 2016 a 2017.

Na projekt „Ohrožená příroda města Odolena Voda“ finančně přispělo město Odolena Voda.



 Poslat emailem



