DIVOKÁ ŠÁRKA, KOZÁKOVA SKÁLA – přírodní rezervace

Publikováno: 27.12.2017 | Autor: Daniel Hrčka

Tento příspěvek byl přečten2544krát!

Kozákova skála je ústředním bodem přírodní rezervace Divoká Šárka. Pokud někdo řekne, že „jde do Šárky“ je jisté, že myslí právě Kozákovu skálu (příp. roklí oddělenou Šestákovu skálu). Ta tvoří dominantu nejenom od ulice Evropské, ale i z širšího okolí. Na druhou stranu je z ní také i velmi solidní výhled ať už k nádrži Džbán a do Vokovic, na oboru Hvězda nebo na lesy a louky u Ruzyně. Není proto divu, že byla využívána lidmi už od starší doby kamenné, za doby Slovanů tvořila Kozákova skála nejvýznamnější část hradiště (akropoli).

Na vlastní plošině Kozákovy skály se střídají porosty s dominantním ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum elatius) a pýrem plazivým (Elytrigia repens) a méně vzrůstnější úzkolisté suché trávníky s častou kostřavou žlábkatou (Festuca rupicola) – zejména v místech vystupujících skalek a silněji sešlapávaných místech.

Plošině Kozákovy skály – zejména její hrany – mají specifický charakter ovlivněný živinami z bývalého hradiště, vyšší zastoupení má šalvěj hajní (Salvia nemorosa) a strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica).

Objevují se zde četné vzácné druhy: ve vyšších travnatých porostech to jsou řebříček štětinolistý (Achillea setacea), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), kavyl Ivanův (Stipa pennata), kavyl vláskovitý (Stipa capillata), bodlák nicí (Carduus nutans) a strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica).

Už při hraně svahu to jsou modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), česnek chlumní horský (Allium senescens subsp. montanum), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachion spicatum) a tolice nejmenší (Medicago minima).

Dále rozrazil trojlaločný (Veronica triloba) nebo rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata).

Součástí plošiny je také zarostlý úhor obdělávaný jako pole do 40. let 20. století. Je možné, že nález hlaváčku letního (Adonis aestivalis) byl uskutečněn právě v těchto místech.

Jižní svah Kozákovy skály tvoří příkré (až kolmé) svahy s převažující skalní vegetací (sv. Alysso-Festucion pallentis) s nápadnou žlutě kvetoucí tařicí skalní (Aurinia saxatilis subsp. arduinii).

V menší míře jsou na mírnějších svazích zastoupeny především pod hranou a na skalkách úzkolisté suché trávníky a na teráskách a výchozech skal vegetace efemér a sukulentů nebo druhově chudá vřesoviště.

Západní svah Kozákovy skály je výrazně úživnější. Pod hranou je travnatá část s druhy náročnými na živiny, snad v důsledku vyřezávání akátu. Dominuje zde ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), sveřep jalový (Bromus sterilis), svízel přítula (Galium aparine), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), subdominantami jsou kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) a hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), zajímavé jsou velké porosty kerblíku třebule štětinoplodého (Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma). Mezi loukami jsou ojedinělé výchozy skalek s druhy úzkolistých trávníků.

Západní svah je níže ve svahu zarostlý dřevinami – mimo akátu (Robinia pseudacacia) jsou zde hodně rozvolněné porosty modřínu (Larix decidua), v přirozenějších porostech jsou ve stromovém patře zastoupeny duby (Quercus petraea, Quercus robur), břízy (Betula pendula), třešně (Prunus avium), v keřovém patře krušina olšová (Frangula alnus), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), javory kleny (Acer pseudoplatanus), růže (Rosa sp.), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus) a mladé akáty, duby a třešně. Tyto porosty mají charakter acidofilních teplomilných doubrav. Místy převažují vřesoviště.

Při hranách Kozákovy skály a potom níže ve svahu roste křivatec český (Gagea bohemica). O něco častější je křivatec vstřícnolistý (Gagea transversalis), ten roste i více na plošině skály. Zejména na jižním svahu roste violka trojbarevná skalní (Viola tricolor subsp. saxatilis). Na jižním svahu byla pozorována také skákavka rudopásá (Philaeus chrysops).