Tento příspěvek byl přečten239krát!

Syn.: Anthriscus cerefolium subsp. longirostris Bertol.; Anthriscus cerefolium subsp. trichocarpus Neilr.; Anthriscus longirostris (Bertol.) Cannon

Čeleď: Apiaceae Lindl. – miříkovité

Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma

Popis: Rostliny jednoleté, při rozemnutí vonící anýzem. Lodyha přímá, 10-70 cm vysoká, chudě větvená, křivolaká, nad uzlinami bíle pýřitá. Listy s řapíkem až 30 cm dlouhé, světle zelené, jemné, jen na rubu a na kraji štětinatě chlupaté, dolní řapíkaté, 2x trojeně zpeřené, v obrysu široce trojúhelníkovité, lístky řapíčkaté, v obrysu vejčité, vroubkovaně zubaté krátce zašpičatělými zuby, okraj lístků štětinatě chlupatý. Okolíky přisedlé nebo krátce stopkaté, se 2–6 okolíčky na krátce pýřitých stopkách, obal chybí, okolíčky se 7–10 stopkatými květy, obalíčky z 1-4 čárkovitých, úzce suchomázdřitých listenců. Květy drobné, kališní lístky redukované, koruna bílá, sotva 1 mm dlouhá, korunní lístky na bázi široce klínovité, 1,2–1,6 mm dlouhá, čnělky vzpřímené, delší než stylopodium. Plodem je úzce elipsoidní dvounažka, čárkovitě podlouhlá, až 4 mm dlouhá, s háčkovitými, na bradavkách nasazenými štětinkami. Kvete od dubna do července.

Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma

Záměny: Mezi kerblíky se jedná o subtilní a příjemně vonící druh, na rozdíl od robustního kerblíku lesního (Anthriscus sylvestris) a kerblíku lesklého (Anthriscus nitida), které jsou navíc vícelé, příp. dvouleté. Podobnější je vzácný kerblík obecný (Anthriscus caucalis), který má plody háčkovitě osténkaté.

Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma

Ekologie: Rumiště, vinice, akátiny, zahrady, pastviny, zarostlé stráně a pahorky, suťové lesy a křovinatá vlhká místa podél potoků. Obvykle na místech dobře zásobených živinami a součástí ruderálních společenstev – nitrofilní lemová ruderální vegetace s jednoletými a dvouletými bylinami (Geo urbani-Alliarion petiolatae) a mezofilní akátiny s nitrofilními druhy (Chelidonio majoris-Robinion pseudoacaciae).

Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma

Rozšíření v České republice: V teplejších krajích dosti hojný, zejména na jižní Moravě, kde je zřejmě ještě původní (součástí areálu zasahující z panonské oblasti) – zde roste především na Pavlovských kopcích a v Podyjí v okolí Znojma. Jinde je zaznamenáván spíše roztroušeně, s převahou v teplých oblastech.

Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma

Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma

Výskyt na území Městské části Prahy 6: Oblast Prahy 6 je pro výskyt kerblíku třebule štětinoplodého významná – alespoň v rámci Prahy jsou známy nálezy především v této městské části, příp. v okolí. Údaje o jeho zplanění ve volné přírodě jsou dokladovány už od 19. století (Divoká Šárka, 1808), příp. od 20. století (Podbaba, 1949).

Na Podbabských skalách sice nebyl v roce 2011 potvrzen, roste ale v blízké přírodní památce Baba a to na více místech, jak v centrálních částech svahu, tak i v okrajových partiích chráněného území (nález v roce 2014). Bohatší výskyty byly pozorovány v roce 2010 i v blízké přírodní památce Sedlecké skály. Velmi početně byl zaznamenán v přírodní rezervaci Divoká Šárka a to v horní části severozápadně orientovaného svahu Kozákovy skály (nález v roce 2016). Výskyt je často početný až souvislý, zaznamenáván byl v podrostu akátin nebo po provedených prořezávkách křovin (následně přetrvává ještě v lučních potostech) nebo při krajích křovin.

Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma

Celkové rozšíření: Východomediteránní – euroasijský druh, jehož vývojová oblast se nachází v jižní části východní Evropy a v západní Asii. Určení jeho přesného rozšíření je komplikováno častým pěstováním. Výskyty v západní a severní Evropě bude ale nejspíš již druhotné.

Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma

Ohrožení: Patří ke druhům vyžadujících další pozornost (C4a/ LC), zákonem není chráněn.

 Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma

Využití: Jedná se o vývojově původnější poddruh, ze kterého byl výběrem získán dnešní nominátní poddruh cerefolium. Oba poddruhy byly pěstovány již od středověku jako kořeninová a aromatická zelenina, do Evropy se dostal s Římany. Pro obsah vonných silic se využívá čerstvý v kuchyni, příp. jako koření, pro další obsahové látky (zejména hořčiny) nalezl své místo i v lidovém léčitelství. Doklady o častém pěstování v Čechách pocházejí ještě z 19. století, v současné době se zájem o jeho opětovné využití zvedá..

Anthriscus cerefolium subsp. trichosperma

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Fotografováno v přírodní památce Sedlecké skály 11.6.2010, přírodní památce Baba 28.4.2014 a v přírodní rezervaci Divoká Šárka 17.5.2016.

logo_Praha 6

 

Na projekt finančně přispěla Městská část Praha 6.

FACEBOOK
Facebook Pagelike Widget