Tento příspěvek byl přečten928krát!

Přírodní památka Podbabské skály chrání výchozy proterozoických hornin na levém břehu kaňonovitého údolí Vltavy a významná společenstva skal a skalní stepi s výskytem chráněných a ohrožených druhů. Území představuje významné refugium mnoha vzácných druhů, mimo cévnatých rostlin jsou to také stepní houby a zejména cenná teplomilná fauna bezobratlých. Byl zde nalezen i vzácný atlantsko-mediteránní mech Acaulon triquetrum.

Přírodní památka Podbabské skály

Součástí území (přírodní památky včetně ochranného pásma) jsou skalní výchozy nad železniční tratí, na které navazuje minerálně bohatá sprašová návěj – prakticky nejcennější část se zachovalými teplomilnými společenstvy. Horní hrana skal je místy ovlivněna bývalou terasou Vltavy (živinami chudý substrát štěrkopísků).

Skalní výchozy nad tratí jsou tvořeny hercynskou skalní vegetací s kostřavou sivou (svaz Allyso-Festucion pallentis). Na strmých skalních stěnách se vyskytuje řada druhů, které se jinde v přírodní památce nevyskytují – např. koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica), silenka ušnice (Silene otites), bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), nebo pryšec sivý (Euphorbia seguieriana). V tařicové vegetací silikátových skal (asociace Festuco pallentis-Aurinietum saxatilis) se zde z typických druhů vyskytují mimo diagnostického druhu tařice skalní Arduinovy (Aurinia saxatilis subsp. arduinii) např. netřesk výběžkatý (Jovibarba globifera), pelyněk ladní (Artemisia campestris), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum), čistec přímý (Stachys recta) nebo sesel sivý (Seseli osseum). Větší část skalního masívu byla zničena při výstavbě železniční trati mezi Prahou a Kralupy nad Vltavou.

Přírodní památka Podbabské skály

Na skalních stupních a plošinkách na drobné suti, a minerálně bohatší půdě je zastoupena skalní vegetace s česnekem šerým horským (asociace Sedo albi-Allietum montani). Dominantu tvoří česnek chlumní horský (Allium senescens subsp. montanum) a rozchodník bílý (Sedum album) doprovázený např. svízelem sivým (Galium glaucum), modřencem tenkokvětým (Muscari tenuiflorum) nebo rozchodníkem velkým (Hylotelephium maximum).

V některých částech je na strmých skalách vyvinuta kostřavová vegetace středočeských a severočeských minerálně bohatých skal (asociace Seselio ossei-Festucetum pallentis). Na skalních teráskách je zastoupena teplomilná acidofilní vegetace jarních efemér (svaz FestucoVeronicetum dillenii), konkrétně teplomilná acidofilní vegetace efemérních rozrazilů (asociace Festuco-Veronicetum dillenii). Mimo jarních efemerů, jako je osívka jarní (Erophila verna), huseníček rolní (Arabidopsis thaliana), jednoletých rozrazilů, jako je rozrazil Dilleniův (Veronica dillenii), se zde vyskytuje vzácně i křivatec český (Gagea bohemica).

Přírodní památka Podbabské skály

Na mírnějších svazích a na hlubší půdě obohacené spraší je zastoupeno společenstvo úzkolistých suchých trávníků (svaz Festucion valesiaceae), konkrétně vegetace středočeských a severočeských skalních stepí s trýzelem škardolistým (Erysimum crepidifolium) a kostřavou walliskou (Festuca valesiaca; asociace Erysimo crepidifolii-Festucetum valesiacae).

Přírodní památka Podbabské skály

Úzký pruh sprašové návěje na vrcholku skal hostí floristicky bohaté společenstvo s kostřavou walliskou (Festuca valesiaca) a kavylem vláskovitým (Stipa capillata; asociace Festuco valesiacae-Stipetum capillatae). V některých částech je střídána stepní vegetací s péřitými kavyly (Koelerio macranthae-Stipetum joannis), resp. v částech s větším zastoupením kavylu Ivanova (Stipa pennata).

Přírodní památka Podbabské skály

Přírodní památka je už od dávných dob floristického výzkumu častým cílem botaniků, mj. kvůli zastoupení záraz (rod Orobanche). Jejich rozšíření bylo (alespoň v rámci severní části Prahy) vždy nejfrekventovanější právě na Podbabských skalách. Aktuálně se v území se nadále zdržují 3 druhy: záraza šupinatá (Orobanche artemisiae-campestris; C1) a zárazovka písečná (Phelipanche arenaria; C1), obě parazitující na pelyňku ladním (Artemisia campestris) a záraza zardělá (Orobanche kochii; C3) parazitující na chrpách, především na chrpě čekánku (Centaurea scabiosa). Obvykle se jedná pouze o jednotlivé nálezy při hraně skal, ojedinělé jsou menší skupinky několika rostlin. Na Podbabských skalách se vyskytují i světleji zbarvené populace zárazy šupinaté (Orobanche artemisiae-campestris), ty byly popsány (právě na Podbabských skalách) v 50. letech 20. století jako Orobanche loricata subf. pragensis. Jedná se ovšem pouze o nevýznamný projev variability druhu bez většího taxonomického významu.

Přírodní památka Podbabské skály

Na skalních teráskách jihovýchodního skalnatého svahu se nachází vzácný křivatec český (Gagea bohemica). Do prostoru střední Evropy se dostal už v poslední době meziledové jako druh opylovaný hmyzem. Při ochlazení v době ledové přišel o opylovače a musel se přizpůsobit vegetativnímu rozmnožování. Po skončení poslední doby ledové se k nám pohlavně se rozmnožující populace už nerozšířily (středoevropské populace včetně pražských populací jsou proto sterilní). I z toho důvodu se tyto rostliny nemohou dále šířit, každá taková populace je ojedinělá a navíc ohrožená zarůstáním jinými druhy (druh je konkurenčně velmi slabý). Oblast Podbabských skal je označována jako jedno z míst (mimo Libně a Troji), odkud byl tento druh Zauschnerem na konci 18. století popsán (pravděpodobně se tak jedná o typovou lokalitu druhu).

Přírodní památka Podbabské skály

V území se vyskytují další vzácné druhy rostlin, jako je modřenec tenkokvětý (Muscari tenuiflorum), hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris), locika vytrvalá (Lactuca perennis), tolice nejmenší (Medicago minima), mák časný (Papaver confine), sesel fenyklový (Seseli hippomarathrum), kavyl sličný (Stipa pulcherrima), dříšťál obecný (Berberis vulgaris), ostřice nízká (Carex humilis), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), pýr prostřední (Elytrigia intermedia), kakost krvavý (Geranium sanguineum), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), pipla osmahlá (Nonea pulla), hvozdíček prorostlý (Petrorhagia prolifera), mochna písečná (Potentilla arenaria), hrušeň polnička (Pyrus pyraster), sesel sivý (Seseli osseum), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus) nebo jilm habrolistý (Ulmus minor).

Nad chráněným územím se rozprostírá polní lado postupně zarůstající křovinami. Jako hojně roztroušený se zde objevuje kriticky ohrožený plevel tořice rolní (Torilis arvensis). Ještě před cca 15-20 lety se na polích udržovala populace koukolu polního (Agrostemma githago).

Přírodní památka Podbabské skály

Chráněné území v neudržovaných místech postupně zarůstá křovinami – akáty (Robinia pseudacacia), šeříky (Syringa vulgaris), růžemi (Rosa sp.), mahalebkou (Prunus mahaleb), hlohy (Crataegus sp.), trnkami (Prunus spinosa) a dalšími. Pravidelně je zde prováděna pastva ovcí a koz.

Seznam druhů nalezených v přírodní památce Podbabské skály v roce 2011, včetně části jejího ochranného pásma (skalnatý svah pod přírodní památkou, polní lado nad přírodní památkou): 

Acer campestre
Acer platanoides
Acer pseudoplatanus
Acinos arvensis
Adonis vernalis
Aethusa cynapium
Agrimonia eupatoria
Achillea millefolium
agg.
Ailanthus altissima
Alliaria petiolata
Allium oleraceum
Allium senescens
subsp. montanum
Anthericum liliago
Anthoxanthum odoratum
Arabis glabra
Arabis hirsuta
Arenaria serpyllifolia
agg.
Arrhenatherum elatius
Artemisia campestris
Artemisia vulgaris
Asparagus officinalis
Asperula cynanchica
Aster linosyris
Aurinia saxatilis subsp. arduinii
Avena sativa
Ballota nigra
Berberis vulgaris
Berteroa incana
Betula pendula
Brachypodium pinnatum
Bromus erectus
Bromus inermis
Bromus sterilis
Bromus tectorum
Bupleurum falcatum
Calamagrostis epigejos
Camelina microcarpa
Capsella bursa-pastoris
Carduus acanthoides
Carex humilis
Carex muricata
agg.
Carex praecox
Centaurea scabiosa
Centaurea stoebe
Cirsium arvense
Cirsium vulgare
Clematis vitalba
Colutea arborescens
Convolvulus arvensis
Cornus sanguinea
Cotoneaster integerrimus
Crataegus
sp.
Crepis biennis
Cuscuta epithymum
Dactylis glomerata
Dianthus carthusianorum
Echium vulgare
Elytrigia intermedia
Elytrigia repens
Epilobium
sp.
Erigeron annuus
Erodium cicutarium
Eryngium campestre
Erysimum crepidifolium
Euonymus europaea
Euphorbia cyparissias
Euphorbia exigua
Euphorbia seguieriana
Falcaria vulgaris
Fallopia convolvulus
Festuca pallens
Festuca rupicola
Festuca valesiaca
Fragaria viridis
Fraxinus excelsior
Gagea bohemica
Galium aparine
Galium glaucum
Galium verum
Geranium pyrenaicum
Geranium sanguineum
Geum urbanum
Hieracium murorum
Humulus lupulus
Hylotelephium maximum
Hypericum perforatum
Chenopodium album
agg.
Inula conyzae
Jovibarba globifera
Juglans regia
Koeleria macrantha
Laburnum anagyroides
Lactuca perennis
Lactuca serriola
Lamium album
Lamium amplexicaule
Lathyrus tuberosus
Ligustrum vulgare
Lolium perenne
Mahonia aquifolium
Malus domestica
Medicago falcata
Medicago minima
Melica transsilvanica
Melilotus officinalis
Muscari tenuiflorum
Nonea pulla
Onopordum acanthium
Orobanche artemisiae-campestris
Orobanche kochii
Papaver confine
Papaver rhoeas
Petrorhagia prolifera
Phelipanche arenaria
Plantago lanceolata
Plantago media
Poa angustifolia
Poa bulbosa
Poa compressa
Poa nemoralis
Polygonum aviculare
agg.
Polygonum rurivagum
Potentilla arenaria
Potentilla argentea
Prunus avium
Prunus mahaleb
Prunus spinosa
Pulsatilla pratensis subsp. bohemica
Pyrethrum corymbosum
Pyrus communis
Pyrus pyraster
Quercus robur
Reseda luteola
Rhamnus cathartica
Robinia pseudacacia
Rosa
sp.
Rubus fruticosus
agg.
Salvia nemorosa
Salvia pratensis
Salvia verticillata
Sambucus nigra
Scabiosa ochroleuca
Securigera varia
Sedum acre
Sedum album
Sedum sexangulare
Sedum spurium
Sempervivum tectorum
Senecio jacobaea
Seseli hippomarathrum
Seseli osseum
Silene latifolia
subsp. alba
Silene otites
Silene vulgaris
Sisymbrium loeselii
Solidago canadensis
Stachys recta
Stellaria media
Stipa capillata
Stipa pennata
Stipa pulcherrima
Syringa vulgaris
Taraxacum
sect. Ruderalia
Teucrium chamaedrys
Thlaspi perfoliatum
Thymus pannonicus
Torilis arvensis
Tragopogon dubius
Trifolium arvense
Trifolium campestris
Trifolium montanum
Ulmus glabra
Ulmus minor
Urtica dioica
Verbascum lychnitis
Vicia angustifolia
Vicia hirsuta
Vicia tenuifolia
Vincetoxicum hirundinaria
Viola hirta

autor textu a fotografií: Daniel Hrčka

publikováno dne 31.1.2012

 

Na projekt  „Kaňon Vltavy u Sedlce – průzkum evropsky významné lokality – 4. část: Baba a Podbabské skály“ finančně přispělo Hlavního města Praha.

Facebook
Facebook Pagelike Widget