Popis: Vytrvalá, hustě trsnatá rostlina, trsy rozpadavé, šedozelené. Stébla přímá, hladká, nebo na horní části drsná, nejčastěji do 30 cm, někdy až 50 cm vysoká, na kolénkách tmavofialová. Pochvy listů nachové až šedé, drsné, horní až nafouknuté, při bázi často narůžovělé. Jazýček 2-4 mm dlouhý, blanitý, někdy dřípený, úzký, zašpičatělý. Čepele štětinovité, šedozelené, 4-6 cm dlouhé, štětinovitě složené a drsné. Květenství je úzká stažená lata, 1,5 cm široká, a až 10 cm vysoká, větévky drsné, vzpřímené, jenom v době květu rozložené. Klásky 3,5-4 mm dlouhé, plevy kopinaté, 2x delší než plucha, pluchy na hřbetě nebo pod špicí osinaté, osiny někdy krátké, z klásku nevyčnívající, na konci kyjovitě ztlustlé, v polovině s chlupatým kolénkem. Kvete od června do července.
Ekologie: Paličkovec je charakteristickým zástupcem chudých písčitých půd na otevřených a suchých stanovištích, často roste také na okrajích písčitých borů a cest. V kaňonech velkých řek indikuje místa bývalých štěrkopískových teras Vltavy.
Rozšíření celkové: Hlavní území rozšíření leží při pobřeží Atlantického oceánu (Skandinávie až Středozemí), odkud zasahuje až do střední Evropy.
Rozšíření v České republice: U nás roste roztroušeně, je znám ze středních, jižních, západních a východních Čech, na Moravě v Dyjsko-svrateckých a Dolnomoravských úvalech, v Těšínské a Opavské pahorkatině a jinde. Primárně kopíruje místa otevřených písčin, ideálně až vátých písků.
Záměny: Na první pohled snadno poznatelná tráva – jednak díky stanovišti (neuzavřené porosty písčin, místa štěrkopískových teras), barvě (výrazně nasivělá), tak také složením trsů (nevytváří typické trsy, rostliny jsou snadno od sebe rozpadavé). Ve sporných případech je třeba se podívat do klásku – ve kterých osina nevyčnívá, na konci je kyjovitě ztlustlá a v polovině je s chlupatým kolénkem. U nás je rod paličkovec zastoupen pouze jedním druhem.
Poslat emailem
