Tento příspěvek byl přečten804krát!

Zřejmě nejvíce nedoceněnou částí přírodní parku Drahaň-Troja je Drahanské údolí. Táhne se od Vltavy až k městské části Dolní Chabry. Velká rozmanitost území je dána především jeho členitostí – naleznete zde jak rákosiny, břehové porosty, údolní louky, tak lesní společenstva nebo (pro svou významnost by se dalo říci zejména) výslunné partie jižních svahů, ve kterých žije a roste řada vzácných druhů skalních stepí.

Drahanské údolí

Celé území tvoří současně severní hranici přírodního parku Drahaň-Troja. Severním směrem na něj už navazuje přírodní park Dolní Povltaví v okrese Praha-východ. V celé délce (přibližně 2,5 kilometrů) protéká potok pramenící dvěma stružkami v Dolních Chabrech. Podle nejstarších katastrálních map je označován jako Drahovský, v novějších katastrálních mapách je veden jako Luční potok, dnes je častěji nazýván jako Chaberský nebo také Drahanský. Zúžený úsek od Drahanského mlýna směrem dolů k Vltavě bývá někdy označován také jako Drahanská rokle.

Drahanské údolí

Ještě před začátkem vstupu do údolí se nápadně tyčí výrazný skalnatý ostroh v ulici Pod zámečkem, který byl již v minulosti v zájmu botaniků (stejně tak jako i další skalky východo-jihovýchodním směrem).  Jde o registrováný významný krajinný prvek. Zajímavá je zde vegetace skalních stepí s hojněji zastoupenou kostřavou walliskou (Festuca valesiaca) nebo kavylem vláskovitým (Stipa capillata), dále s diviznou knotovkovitou (Verbascum lychnitis), strdivkou sedmihradskou (Melica transsilvanica) a dalšími druhy. Velmi vzácný je křivatec český (Gagea bohemica), dříve zde byl udáván také dvojštítek hladkoplodý proměnlivý (Biscutella laevigata subsp. varia) a koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica).

Drahanské údolí

Horní část údolí je široce rozevřená se společenstvem suchých luk výrazně ruderálního charakteru, je poznamenaná i nejrůznějšími navážkami. Z rumištních druhů je zastoupen zejména pýr plazivý (Elytrigia repens), lopuch plstnatý (Arctium tomentosum), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), turanka kanadská (Conyza canadensis), divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum), turan roční (Erigeron annuus) a vratič obecný (Tanacetum vulgare). Z dalších druhů je možné zmínit třtinu křovištní (Calamagrostis epigejos), starček přímětník (Senecio jacobaea) a zdravínek jarní pozdní (Odontites vernus subsp. serotinus). Směrem k čistírně odpadních vod louka postupně přechází v rozsáhlý jednolitý porost pcháče bahenního (Cirsium palustre) a zejména kopřivy dvoudomé (Urtica dioica), indikující půdy s vyšším obsahem dusíku v půdě, ale nepochybně i vlhkosti.

Drahanské údolí

V břehovém porostu čistírny odpadních vod se objevuje kostival lékařský (Symphytum officinale), dvouzubec trojdílný (Bidens tripartita), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), psárka kolénkatá (Alopecurus geniculatus), karbinec evropský (Lycopus europaeus), na hladině je hojně zastoupen okřehek menší (Lemna minor).    
U patníku u asfaltové silnice v horní části údolí nad čistírnou odpadních vod roste zplanělý rozchodník pochybný (Sedum spurium) a rychle se šířící rozchodník španělský (Sedum hispanicum).

Drahanské údolí

V dalším úseku až k Drahanskému mlýnu se údolí zvolna uzavírá (a přechází do strmější Drahanské rokle). Je tvořené loukami, které zarůstají nálety dřevin. Potok dále protéká hustými rákosiny, v nichž jsou zastoupeny olše (Alnus glutinosa), vrby (Salix sp. div.), lemují je jasany (Fraxinus excelsior) a javory (Acer platanoides). V potoce (od čističky až po konec sjízdné cesty) roste hojně vodní rostlina potočník vzpřímený (Berula erecta), na jaře zde krásně kvetou orseje (Ficaria verna subsp. bulbifera).

Od Drahanského mlýna lemují potok z obou stran chaty, nepřehlédnutelná je na několika místech invazní křídlatka japonská (Reynoutria japonica) pocházející z Dálného Východu. Začíná se také objevovat žlutě kvetoucí kolotočník ozdobný (Telekia speciosa), často pěstovaný východokarpatský druh, který se rozšířil až téměř k ústí Drahanského údolí. Místy je viditelný i na zahrádkách chatařů.

Drahanské údolí

Cesta dále pokračuje úzkou pěšinou, která se později rozšiřuje. V břehovém porostu je hojně zastoupen pitulník postříbřený (Galeobdolon argentatum), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), místy roste rozrazil potoční (Veronica beccabunga), máta vodní (Mentha aquatica), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum) a hluchava skvrnitá (Lamium maculatum). Blíže ústí do Vltavy se začíná objevovat devětsil lékařský (Petasites hybridus).

Jižní svahy údolí od Drahanského mlýna až po ústí do Vltavy jsou většinou součástí soukromých chat. Místy se však na méně přístupných výslunných kamenitých svazích a zejména na horních hranách skal zachovala společenstva skalních stepí s výskytem řady vzácných rostlin. Mezi nimi je možné zmínit alespoň dříve udávaný kavyl Ivanův (Stipa pennata), hlaváček jarní (Adonis vernalis), chrpu chlumní (Centaurea triumfettii subsp. axillaris), tařici horskou (Alyssum montanum) a vlnici chlupatou (Oxytropis pilosa). Z 19. století pochází údaj o výskytu pryšce sivého (Euphorbia seguieriana) a ožanky hroznaté (Teucrium botrys). Stále zde roste i silně ohrožený křivatec český (Gagea bohemica). Na přístupných místech u ústí Drahanského údolí roste dvojštítek hladkoplodý proměnlivý (Biscutella laevigata subsp. varia) a koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica).

Drahanské údolí

Přestože většina lesů v přírodním parku je druhotného původu, zachovalo se na omezeném nalezišti v Drahanském údolí přirozená společenstva dubohabrového lesa s pestrým zastoupením bylin – konvalinkou vonnou (Convallaria majalis), kopytníkem evropským (Asarum europaeum), sasankou hajní (Anemone nemorosa) a dalšími. Zbytek lužního lesa je možné nalézt při ústí Drahanského potoka, kde stromové patro tvoří vzrostlé jasany (Fraxinus excelsior), topoly (Populus nigra) a duby (Quercus robur). Již téměř u Vltavy rostou olše (Alnus glutinosa) a vrby (Salix sp.). Z bylin se objevuje křivatec žlutý (Gagea lutea), orsej jarní hlíznatý (Ficaria verna subsp. bulbifera), a hojně devětsil lékařský (Petasites hybridus). V tomto společenstvu je však zastoupena invazní křídlatka japonská (Reynoutria japonica).

Drahanské údolí

Ještě před regulací Vltavy se podél pravého břehu Vltavy vyskytovala řada tůní hostících často vzácnou vodní květenu. Při ústí Drahanského potoka a dále na sever lze tyto (dnes již ale často uměle vytvořené nádrže) zahlédnout. Běžně se zde vyskytuje orobinec širokolistý (Typha latifolia) a hlavně rákos (Phragmites communis), méně žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica) a šmel okoličnatý (Butomus umbellatus). Ze vzácnějších druhů byl odtud uváděn např. rdest vláskovitý (Potamogeton trichoides) nebo rdest ostrolistý (Potamogeton acutifolius). Část severně od ústí Drahanského potoka je již ale součástí navajícího přírodního parku Dolní Povltaví.

Drahanské údolí

O tom, jak vypadalo Drahanské údolí před 100-150 lety se lze jen domnívat na základě starých katastrálních map z období okolo roku 1840 a pozdějších. Z nich je patrné, že většina svahů, zvláště těch jižních, sloužila jako pastvina a to až do začátku 1. světové války. Na dně údolí se rozkládaly louky, které byly pravidelně kosené.
Charakter tohoto území (resp. vlhkých stanovišť) v minulosti dokládají četné vzácné druhy, např. bařička bahenní (Triglochin palustre), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), sítina kulatoplodá (Juncus sphaerocarpus) u Dolních Chaber, jetel jahodnatý (Trifolium fragiferum) nebo šáchor žlutavý (Cyperus flavescens). Žádný z nich zde už s jistotou neroste.

Drahanské údolí

V současné době je vývoj této oblasti značně poznamenán absencí jakékoliv péče. Vlhké nekosené louky, kde byla zanedbána průtočnost potoka, tvoří dnes téměř čisté porosty rákosu. Jižní skalnaté svahy jsou ohroženy zarůstáním nebo výstavbou

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.

Publikováno dne 19.11.2012.

Facebook
Facebook Pagelike Widget