Syn.: Hieracium pallidum Biv.; Hieracium rupestre F. W. Schmidt; Hieracium pallescens Waldst. et Kit.; Hieracium incisum Hoppe, Hieracium lima F. Hanb.; Hieracium cyaneum Arvet-Touvet; Hieracium comatulum Jordan
Čeleď: Asteraceae Martinov – hvězdnicovité
Popis: Rostliny vytrvalé, 10–40 cm vysoké, sivozelené, oddenek vícehlavý, tlustý, hnědě šupinatý. Lodyha obvykle mírně vystoupavá, s četnými štětinovitými chlupy a řídkými žlázkami, hustě chlupatá hvězdovitými chlupy. Listy nápadně sivé, , tuhé, přízemní vejčitě eliptické až eliptické, na okraji a někdy i na líci štětinatě chlupaté, na rubu žláznaté a hvězdovitě chlupaté, přízemní listy vejčitě eliptické až kopinaté, 3–11 x 1–5 cm, lodyžní listy 0–1(–2), nejčastěji 1, listenovité.
Květenství volné, stopky úborů dlouhé – skládají volné vrcholíky s 1–3 dlouhými jednoúborovými větvemi, stopky úborů rovné, hustě chlupaté hvězdovitými chlupy, s hojnými žláznatými chlupy a řídkými jednoduchými chlupy. Úbory středně velké, v počtu (1)2–12, zákrovy 9–12 x 9–14 mm, zákrovní listeny s roztroušenými hvězdovitými chlupy nebo bez nich a s roztroušenými až četnými jednoduchými chlupy a stopkatými žlázkami. Květy jazykovité, žluté, na konci jemně brvité, s ligulou až 19 mm dlouhou, blizny žluté. Nažky černé. Kvete od května do července.
Záměny: Snadno zaměnitelný za jiné druhy jestřábníků, zejména za hybridogenní druhy, které jsou odvozené od jestřábníku bledého, jako hlavního druhu. Klíčovými znaky je maximálně jeden lodyžní list, četné přízemní listy s bází spíše srdčitou než klínovitou a sivozelené listy se štětinovitými chlupy.
Ekologie: Skály, kamenité stráně, především ve skalnatých říčních údolích na nevápnitých podkladech (porfyry a jiné břidličnaté horniny), ojediněle i na vulkanitech.
Rozšíření v České republice: Roste roztroušeně ve středních severních a západních Čechách a Českém středohoří, vzácně na Šumavě a v Krkonoších, na Moravě je velmi vzácný (jen v průlomových údolích řek v moravském podhůří Vysočiny a v údolí Dyje u Znojma). Znám je především z nižších a středních poloh, v horách je velmi vzácný, ve vyšších polohách roste jen v Krkonoších. Českou republikou probíhá západní hranice celkového areálu.
Jeho výskyt lze charakterizovat jako roztroušený, populace ale tvoří často jen jednotlivé trsy. O něco častější je v kaňonu Vltavy, kde roste v přírodní památce Baba.
Celkové rozšíření: Areál zahrnuje velkou část Evropy, i když jeho výskyt je souvislý pouze v severní Evropě (od Islandu přes Norsko, Švédsko do jihozápadního Finska. Na východě zasahuje po střední Polsko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Roste také v Malé Asii, Libanonu a v Maroku.
Poslat emailem
