Tento příspěvek byl přečten736krát!

Jádro přírodní památky Jabloňka tvoří nejstrmější skalnaté stráně tzv. Černé skály na pravém břehu Vltavy, ohraničené na severu zámečkem Jabloňka a na jihu Povltavskou ulicí. Její součástí je i přilehlý les a stepní svahy nad skalní stěnou.

Přírodní památka Jabloňka

Geologický podklad tvoří sedimenty prvohorního moře, které vznikaly před více než 470 miliony lety v období ordoviku. Blíže k vysokoškolským kolejím se na povrchu objevují mladší písčité břidlice dobrotivského souvrství. V západní části území, v místě bývalého lomu, to jsou skalecké křemence dobrotivského souvrství reprezenované křemitými pískovci s vložkami břidlic a jemnozrnými křemenci. Lom v západní části přírodní památky byl využíván nepravidelně v průběhu 19. století pro těžbu kamene na opravu a výstavbu budov v blízkém okolí.

V průběhu variského vrásnění (které započalo před 370 miliony lety) byly vrstvy vyvrásněny až do dnešního téměř kolmého úklonu. V křemencích jsou občasně patrné zkamenělé stopy po činnosti živočichů, nejčastěji jako chodby vzniklé lezením (ichnofosilie). Charakter skalnatého výchozu byl do značné míry modelován a ovlivňován řekou Vltavou. Na mapě katastru z roku 1840 je při úpatí Jabloňky zakresleno jedno z četných vltavských ramen končící u dnešní lávky pro pěší pod Trojským zámkem a procházející zhruba dnešní Povltavskou ulicí. Toto později slepé říční rameno je zaznamenané ještě v první polovině 20. století.

Přírodní památka Jabloňka

Na nejstrmějších skalnatých svazích se vyskytuje teplomilné společenstvo s nápadně zjara žlutě kvetoucí tařicí skalní (Aurinia saxatilis) a dále s kostřavou sivou (Festuca pallens). Ze zajímavějších druhů k nim přistupuje jestřábník bledý (Hieracium schmidtii) a vzácný jestřábník hadincovitý (Hieracium echioides). Naposledy v 70. letech 20. století zde byl pozorován koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica).

Přírodní památka Jabloňka

Na mírnějších svazích nad skalní stěnou roste společenstvo trýzele škardolistého (Erysimum crepidifolium) a kostřavy walliské (Festuca valesiaca). V něm je významný výskyt pelyňku pontického (Artemisia pontica), hojněji rozšířeném až v Českém středohoří a také omanu německého (Inula germanica). Oba druhy se do střední Evropy rozšířily od východu z jihoukrajinských a jihoruských stepí (tj. z oblastí se suchým a horkým létem a velmi chladnou zimou), v klimaticky příznivějších obdobích čtvrtohor. Jabloňka tak tvoří jeden z nejzažších výběžků jejich celkového rozšíření. Z dalších chráněných a ohrožených druhů stojí za zmínku výskyt bělozářky liliovité (Anthericum liliago), chrpy chlumní (Centaurea triumfettii subsp. axillaris) a pozdě v létě kvetoucí hvězdnice zlatovlásek (Aster linosyris).

Přírodní památka Jabloňka

Do prostoru výslunných teplomilných trávníků se šíří porosty teplomilných keřů s trnkou (Prunus spinosa), hrušní polničkou (Pyrus pyraster), růží šípkovou (Rosa canina) a dalšími i nepůvodními druhy, např. s mahonií cesmínolistou (Mahonia aquifolium) nebo šeříkem obecným (Syringa vulgaris).

Druhotná teplomilná doubrava s chudým bylinným patrem roste při okrajích chráněného území. V něm převládá lipnice hajní (Poa nemoralis), netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a další běžné druhy.

Přírodní památka Jabloňka

Vybrané druhy rostlin přírodní památky Jabloňka:

Anthericum liliago
Artemisia pontica
Aster linosyris
Avenella flexuosa
Centaurea triumfettii subsp. axillaris
Erysimum crepidifolium
Festuca pallens
Festuca valesiaca
Hieracium schmidtii
Impatiens parviflora
Mahonia aquifolium
Pulsatilla pratensis subsp. bohemica
Pyrus pyraster
Rosa canina
Teucrium chamaedrys

Autor textu a fotografií: Daniel Hrčka.
Publikováno dne 9.4.2013.

Facebook
Facebook Pagelike Widget